Ve čtvrtek se vám podařilo na výboru pro obranu prosadit změnu do novely zákona o zbraních. Nyní by podle ní nemělo být možné, aby policie zabavila legálně drženou zbraň. Jaké byly vaše námitky proti vládnímu návrhu?
Není pravdou, že by policie nemohla po této změně zadržet legálně drženou zbraň. To je velmi zjednodušující zkratka, která by v lidech mohla vyvolat pocit, že jsme proti legálním držitelům zbraní, kteří poruší zákon, bezbranní. Policie toto právo v odůvodněných případech již dnes má a bude ho mít i nadále. Můj pozměňovací návrh se ale týkal nově navržené kompetence policie vstupovat kvůli zabavení legálně držených zbraní do obydlí v případech, kdy existuje „důvodné podezření“, že došlo k narušení psychického stavu jejich držitele.
Samozřejmě, již dnes policisté mají v určitých případech právo na vstup do obydlí, ale potřebují k tomu mít souhlas soudu nebo státního zástupce. V případě navrženého ustanovení by tomu tak ale nebylo a docházelo by tedy fakticky k domovním prohlídkám z vůle policistů například na základě podnětu od sousedů, kteří by měli s dotyčným spory, a proto by jej pomluvili, že se zbláznil. Při tom pravda by třeba byla zcela jiná. A tyto prohlídky by navíc probíhaly v rámci správního, nikoliv trestního řízení, což je nebezpečný precedens, který náš právní řád dosud nezná.
Zároveň také platí, že existuje-li skutečný důvod, proč je třeba zbraň zabavit, je možné tak učinit již dnes. Pokud dotyčný neuposlechne výzvu, lze mu zneplatnit zbrojní průkaz a pak již jde o nelegální držení zbraní atd. Domnívám se, že drtivá většina držitelů zbraní jsou slušní a zákona dbalí lidé, kteří výzvu policistů uposlechnou a zbraně předloží. Skutečnost, že bychom zde kvůli jedinému případu střílejícího šílence narušovali tak základní princip, jakým je domovní svoboda, je pro mě nepřijatelná. A přineslo by to podle mého názoru více škody než užitku.
Mgr. Jana Černochová
Kromě toho jsme v tomto týdnu zažili také poměrně bouřlivé události v souvislosti s návštěvou čínského prezidenta. Z pohledu členky výboru pro obranu i starostky městské části – jak na vás působila bezpečnostní opatření, která návštěvu provázela?
Podle mého názoru byla tato opatření nadmíru přehnaná. A tím nechci nijak ubírat na významu této akce nebo na faktu, že šlo o hlavu jedné z největších a nejmocnějších zemí světa. Přestože jsem nevyrazila do ulic s tibetskou vlajkou, nemám pocit, že by lidé, kteří tak učinili, chtěli snad spáchat na prezidenta Číny atentát.
Nechápu proto, proč musel být v místech, kde se čínský prezident pohyboval, vytvořen tak velký distanc. To působí opravdu komicky až manipulativně. Za zcela neadekvátní považuji to, že si policie ve spolupráci s magistrátem vyhradila neomezenou pravomoc uzavřít jakýkoliv prostor snad na polovině území centra Prahy. To představovalo pro mnohé občany značné komplikace, zvlášť když o tomto opatření bylo rozhodnuto jen několik dní před touto událostí. Nebylo podle mého názoru ani vhodné, aby této kompetence pak policie využívala nejen k dopravním omezením, ale aby jí omezovala i veřejná shromáždění. To je nebezpečný precedens, který může být do budoucna zneužívaný.
V médiích se objevily mnohé informace o nespravedlivých zákrocích, o nadržování policie „vítačům“ čínského prezidenta, o tom, že policisté nutili občany, aby z domů sundali tibetské vlajky. To vše je třeba důkladně prošetřit, protože se nelze smířit s tím, aby zde zůstala pachuť toho, že policie jednala na politickou objednávku. Sama jsem v této věci již zaslala písemnou interpelaci ministru vnitra Chovancovi.
Kritizovala jste vašeho sněmovního kolegu Miroslava Kalouska, když se policejní zátarasy pokoušel prolomit. Co vám na jeho chování nejvíce vadilo?
Já jsem pana Kalouska nikde nekritizovala za to, že se účastnil demonstrací. Ale podle mého názoru neměl nikoho tzv. zplackovávat. Mirek Kalousek, po tolika letech ve sněmovně, určitě moc dobře ví, k čemu slouží poslanecká imunita, a jistě věděl, že na jeho „pochod“ se rozhodně nevztahuje. Nesnáším laciná divadla a mávat poslaneckým průkazem a dožadovat se čehokoli větou rozmazleného dítěte „Vy mě musíte a musíte a musíte vyhovět, protože jsem poslanec...“ ve mně vyvolává spíše pocit studu než loajální sounáležitost s „poslaneckým stavem“. Podle videa, které bylo pořízeno na místě, to totiž bohužel vypadalo, že Mirek Kalousek více bojoval za „větší práva v imunitě poslanců“ než za dodržování lidských práv v Číně. A to je špatně.
Jaké jste měla z pocity z událostí, které celou návštěvu provázely? Mám na mysli zejména poškozování čínských vlajek, protesty s tibetskými vlajkami, nebo naopak agresivní výpady čínských sympatizantů prezidenta Si.
Pocity jsem měla naprosto smíšené. A pokud bych se měla přiklonit k některé ze znesvářených stran, k čemuž jsme podobnými vypjatými situacemi nuceni, pak na rovinu říkám, že by to ani v jednom případě nebylo s čistým svědomím. Nejásala jsem, když se na Evropské objevily čínské vlajky, přišlo mi to nabubřelé, podlézavé a neslučitelné s našimi zvyklostmi. Na druhé straně vlajky nebyly placeny z veřejných peněz, a proto jejich poškození také nebylo v žádném případě košer.
Fotogalerie: - Číňané v ulicích Prahy
Následná oboustranná hysterie byla nemístná a vlastně ani tak nešlo o to, získat převahu v ulicích, ale zejména v médiích. Byla to jakási soutěž o to, kdo postaví viditelnější potěmkinovskou vesnici – zda ti, kteří chtěli dokázat, že Čína zde má podporu, nebo ti, jež chtěli dát najevo, že tradicí naší země je důsledná obhajoba lidských práv. Přitom na realitě jako takové tyto události nic nezměnili. Bylo na jedné straně zcela zjevné, že znenadání se objevivší organizované skupinky čínských vítačů jsou jen umělou hrou a manipulací. Na straně druhé, protibetské a zároveň protizemanovské protesty nemění nic na vnitropolitické situaci v Číně a ani na chování prezidenta Zemana, v jeho případě spíš naopak...
Psali jsme:
Když se vrátíme k samotné prezidentské návštěvě – jak na vás působil styl, jakým svého čínského protějška přijal a hostil Miloš Zeman? Někteří vaši kolegové jej označovali rovnou jako „servilní“?
Ano, slovo servilní je namístě. Domnívám se, že ke zdravé hospodářské spolupráci a nastavení korektních vztahů není takových podlézavých gest a poklonků třeba. Netuším, jaký osobní zájem má prezident na tom, aby naše země před nejvyššími představiteli Číny vypadala poddajně a v předklonu, možná jde o privátní zájmy skupin, které sponzorovali nebo budou sponzorovat jeho prezidentskou kampaň, nicméně měl by si uvědomit, že je nejvyšším představitelem suverénního státu, nikoliv protektorem na podvoleném území.
Autoritářským zemím není radno se klanět, je třeba s nimi jednat, je možné s nimi obchodovat, ale neměli bychom je obdivovat a skládat jim pocty. Nicméně nebyl by to Miloš Zeman, kdyby se nechoval naprosto nestandardně. Kromě skrytých motivů pak za jeho jednáním jako vždy nelze nevidět snahu vyprovokovat právě takové reakce svých politických nepřátel, jaké vyvolal.
Jak by podle vás měl ideálně vypadat vztah ČR k Číně?
Nemám problém s nárůstem objemu vzájemného obchodu a investic, ale jak jsem již uvedla, nelze zcela opomíjet lidskoprávní aspekt. V Číně je možné vidět obchodního partnera, nevnímám ji však jako spojence či zemi ryze přátelskou, s níž by nás mělo více pojit cokoliv jiného než právě obchod. A rozhodně bychom se neměli bát dávat najevo své postoje či nesouhlas s vnitřními poměry v této zemi. V tom nás naše hospodářské vztahy nesmí omezovat. Vždy ale samozřejmě záleží na tom, jakou formou své pozice sdělujete.
V ODS se k této otázce objevuje poměrně široké spektrum názorů. Váš bývalý předseda Petr Nečas se přimlouvá za bližší hospodářské kontakty, naopak poslankyně Miroslava Němcová se jich spíše hrozí a Nečase kritizuje. Jaký přístup podle vás v současnosti v ODS převládá?
Já nijak zásadní či hluboký rozdíl v názorech na tuto problematiku uvnitř ODS nevidím. Domnívám se, že převládající přístup je právě přístup pragmatický, který jsem naznačila v předchozí odpovědi a který nevylučuje to, abychom dali najevo, když se nám něco nelíbí. ODS razí a vždy razila sebevědomou zahraniční politiku ve vztahu ke všem zemím, s nimiž jsme navazovali partnerské vztahy. Politiku, která bude pro nás znamenat především výhody a to, abychom neztratili tvář. Nejinak by tomu tedy mělo být i v tomto případě.
Nedávno jsme zažili také rozruch na domácí politické scéně, když v Poslanecké sněmovně vysvětloval své obchodní poměry na farmě Čapí hnízdo ministr financí Andrej Babiš. Přednesl k tomu bezmála dvouhodinový projev. Jak na vás tento výstup a vše, co se kolem něj odehrávalo, zapůsobilo?
Jako když zloděj křičí „chyťte zloděje“. Ministr Babiš věnoval více než devadesát procent svého vystoupení svým (nejen) politickým protivníkům. Dehonestoval kdekoho, jak je jeho oblíbeným zvykem, aby vytvořil mlhu, za kterou se snaží skrýt svůj vlastní prohřešek, či spíše podvod. A ve výsledku nevysvětlil vlastně vůbec nic a nařčení z podvodu nevyvrátil, naopak jej spíš potvrdil.
Nebo je snad nějaký rozdíl mezi tím, že by firmu vlastnil sám a že ji vlastnili jeho rodinní příslušníci, pokud to tedy není jen další z řady jeho lží a polopravd? Věří snad někdo tomu, že když Čapí hnízdo převedl na své děti, družku a jejího bratra, že jej tak přestal ovládat, zvlášť když jim poskytl i finanční prostředky na potřebné investice? To je skutečně k smíchu, připomíná mi to smyšlené půjčky od strýčka z dob premiéra Grosse. Rozdíl je jen ten, že zde jde o částku řádově vyšší a důsledky prakticky nejsou žádné, Babiš nerezignuje a premiér na jeho odvolání nemá kuráž.
A jak se díváte na celou kauzu Čapí hnízdo, zejména s ohledem na postoje koaličních partnerů ANO?
Tak já myslím, že v tomto ohledu stačí místo odpovědi vzpomenout výroky některých představitelů koaličních stran. Předseda klubu ČSSD Sklenák v televizi na rovinu řekl, že sociální demokracie se bojí spojenectví Zeman – Babiš, a proto přece nelze ministra financí odvolat. To už je zbabělost naprosto neskrývaná. No a ministr zemědělství Jurečka z KDU-ČSL se pak nechal slyšet, že na kauzu ani na vysvětlení ministra Babiše nemá názor. Je snad něco více typicky lidovecké? Myslím, že je zcela zřejmé, že o pozice tu jde až na prvním místě.
Na konci roku budou krajské volby. Jaký výsledek ODS by vás, s ohledem na současnou situaci, potěšil?
Byla bych ráda, kdyby si ODS udržela pozici nejsilnější pravicové strany, kterou jí v poslední době přiznala řada předvolebních průzkumů. Byla bych ráda, kdyby se nám podařilo v krajích udržet současné pozice, či spíše posílit. Jsem realista a vím, že tentokrát je konkurence vyšší než v roce 2012. Tehdy zde nebylo hnutí ANO, TOP 09 ještě kandidovala téměř ve všech krajích spolu se Starosty a rovněž různých regionálních hnutí a stran bylo méně. Výsledky ODS budou zcela jistě kraj od kraje různé s ohledem na odlišné voličské struktury. Věřím, že se potvrdí trend, že jsme se odrazili ode dna a jdeme opět nahoru.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Jakub Vosáhlo
