Měla by Evropská unie vrátit některé pravomoci národním státům?Anketa
Co vám dalo a vzalo deset let v Evropském parlamentu?
Považuji to za unikátní zkušenost. Těch deset let jsem viděl evropskou integraci hodně z blízka a zevnitř. Těch deset let bylo obrovskou změnou pro členské země EU. Byla to obrovská škola a považuji to za velmi cenné.
Když se ohlédnete, šlo se zhruba 20 českými europoslanci nějak zásadně hájit a prosadit české národní zájmy? Nevypovídá nízká účast českých voličů i o tom, že si uvědomili, že tam jejich zástupci stejně nic moc prosadit nemohou?
Těch deset let mě tam mimo jiné přesvědčilo o tom, že vážná politika, reálná politika, souboj o prosazení zájmů, se děje úplně někde jinde než v Evropském parlamentu. To se děje na Evropské radě mezi lídry členských států či na radách EU, tedy radách ministrů členských států. Tam se prosazují reálné zájmy. Evropský parlament je pouze fíkový list, který má EU dát punc demokratické formy. Ale fakticky má Evropský parlament minimum pravomocí na to, aby cokoli ze zásadních zájmů mohl ovlivnit. Lze si hrát, že tam budu takzvaně obhajovat třeba zájmy spotřebitele, ale ta velká hra a velké zásadní rozhodování o budoucnosti EU-27 probíhá jinde. Všichni, kdo nyní přichází do europarlamentu a myslí si, jak to všechno změní, tak se velice brzy hořce přesvědčí, že to je možné jen velmi okrajově, pokud vůbec.
Tak on Evropský parlament z hlediska toho, že neexistuje jeden evropský démos, jeden evropský lid, tak nemá demokratickou legitimitu...
Evropský parlament je umělé shromáždění lidí z různých částí EU. A protože jsou z různých částí EU – z různých zemí, mají různé zájmy. Tam kde neexistuje jedno veřejné mínění se společnými tématy, nelze hovořit ani o jednotném zájmu či vůli lidu. Neexistuje jeden evropský lid – démos, jeden evropský politický národ, neexistuje jedno evropské veřejné mínění. Jednotné veřejné mínění může být v České republice a může se shodnout na tom, zda zvýšit, či snížit daně, zda tu mít americký radar, či ne. Přestože mohou být různé názory, lze se k jednotnému národnímu veřejnému mínění dobrat. Jednotné veřejné mínění, které by pokrývalo zájmy švédské, německé, řecké či britské prostě neexistuje.
Psali jsme:
Co říkáte nízké volební účasti u nás?
To navazuje na to, o čem hovoříme. Účast 18 procent u těchto voleb vypovídá o tom, že je voličům Evropský parlament úplně ukradený, že jim nic nepřináší, že ho k životu nepotřebují. Tak proč by chodili k eurovolbám? My jsme vždy říkali, že politika se má tvořit na nejnižší možné úrovni a že politika má být vytvářená v rámci národního státu, že se má odehrávat v národním parlamentu. A ukazuje se, že to je pravda a že to voliči takto cítí.
Jak byste komentoval výsledky voleb do Evropského parlamentu v České republice?
Musím říci, že z výsledku ODS jsem zklamaný a smutný. ODS ve dvou volebních obdobích europarlamentu po deset let prostřednictvím devíti mandátů v každém z volebních období odváděla slušnou práci a obhajovala politické principy, které se nyní ukazují být správné. Kdyby tomu tak nebylo, tak by subjekty u nás či v Evropě hlásající podobný program prostě neuspěly. Ale my jsme získali pouze dva mandáty oproti minulým devíti. To znamená minus sedm.
My jsme voličům v podstatě nic moc nenabídli. Bohužel jsme nevypracovali žádný vážný materiál, třeba něco jako Manifest českého eurorealismu II. Popsat řečiště, kam se evropská integrace ubírá, kam se ubírat bude a jaké obrovské náklady to má pro naši ekonomiku a společnost. A jak se k tomu hude ODS stavět. Neudělali jsme to a nechali jsme se stáhnout do toho, jestli se bude pomazánkové máslo jmenovat „pomazánkové máslo“, nebo nebude. To je absolutní detail.
Nebo jestli budou dvě sídla Evropského parlamentu...
Ono sice to pomazánkové máslo a dvě sídla europarlamentu na něco poukazují, ale jsou to jen malé vrcholky mohutného bruselského ledovce. Čili mám dojem, že jsme se o nic zásadního nepokusili a nic moc jsme nenabídli. Kampaň petice Za korunu je fajn, ale 80 procent lidí korunu stejně chce. Myslím, že jsme měli jít dál a nabídnout kontroverznější, ostřejší materiál. Odvážnější do budoucnosti. Myslím, že bychom získali více mandátů. Nevím kolik. Ale určitě bychom jich nezískali méně.
A není to také o tom, že ODS ztratila důvěru voličů? Když říkala, že je proti evropské ústavě, a pak schválila Lisabonskou smlouvu, čili věcně totožný dokument. ODS ve vládě a v parlamentu podpořila evropský záchranný mechanismus ESM zavazující nás v okamžiku vstupu do eurozóny zaplatit více než 350 miliard do Bruselu. Lisabonská smlouva byla pro fungování EU zásadní věc. Když je někdo zastánce národní nezávislosti, tak proč by volil ODS? Proč by to radši nehodil Svobodným, která se nezkompromitovala?
Tím, co říkáte, si nejsem úplně jist. Tedy zdali nám voliči odpustili, či neodpustili Lisabonskou smlouvu... Nehledě k tomu, že schválení či neschválení Lisabonu vyvolalo v ODS významné pnutí a poměrně velká část jejích zástupců ji nepodpořila. Mám spíš dojem, že paměť voličů k této věci je krátká a asi to nebyla věc, kvůli které nás nevolili. Spíše nám chyběla odvaha popsat otevřeně a pravdivě současný stav EU, jeho trend a jak se k tomu máme postavit.
A když to ještě posunu, vždy se říká, že krajské volby i evropské volby jsou spíše o tom, jak ta strana je populární obecně na domácí scéně. Není to o tom, že je ODS od kongresu, který měl být restartem, nevýrazná na národní úrovni? Že toho ve sněmovně moc nepředvedla? Že by tam přišla se zásadním nosným tématem a že by byla slyšet? Že by měla charismatického silného lídra, který by ostře, hlasitě a srozumitelně hájil nějaké principy, které lidi zajímají? Plus je asi důvěra voličů hodně poškozená tím, že ODS zvyšovala daně a porušila řadu svých principů...
Ano, souvisí to i s naším minulým působením. Pokud jde o naše nynější působení ve sněmovně, tak tam máme sílu 16 poslanců z 200. Ano, je pravda, že demokratická politika v demokratické zemi se tradičně převážně dělá v dolní komoře. Je možné, že TOP 09 tím, že Miroslav Kalousek se stylizoval do role hlasitého a svým způsobem i odvážného politika bojujícího proti Andreji Babišovi a jeho politickému hnutí a jeho praktikám, tak mohl sbírat hlasy.
Psali jsme:
Hovořil jste o tom, že tam je 16 poslanců, ale přece záleží na tom, jak ti lidé jsou kvalitní, jak jsou vidět a slyšet. Když bude mezi 16 poslanci někdo, kdo bude výrazným odborníkem na ekonomiku, může přece silně, kvalifikovaně a hlasitě oponovat Andreji Babišovi, Bohuslavu Sobotkovi či Miroslavu Kalouskovi. Když bude někdo schopný a zajímavý rétor, upoutá na sebe i pozornost médií. Já jsem tam žádnou výraznou osobu z ODS, která by měla zásadní téma, které by zvedla, kterému by do hloubky rozuměla, neviděl. Vy jste tam někoho takového viděl?
Já jsem žádné zásadní dlouhodobé vystupování tedy moc nezaznamenal. Možná to spíš souvisí s tím, že ODS neustále spíš řeší své vlastní vnitřní problémy, místo toho aby se soustředila na problémy, které zajímají veřejnost. Takže kdybyste se mě ptal na nějaký silnější hlas, který tam pravidelně zní a je silně respektovaně v opozici proti vládě, tak ten pocit nemám. Samozřejmě kromě prohlášení, které si lze přečíst od pana předsedy Fialy.
Není to chyba, že se ODS soustřeďuje sama na sebe? Když budete mít pekařství a ve skladu vám poteče do střechy a řeknete, že krám otevřete až po opravě za rok, tak se vám přece objeví konkurence a o vaše housky už nemusí mít příště nikdo zájem...
Ano, je to chyba. Sice se nelze tvářit, že ODS vnitřní problémy nemá. A ty problémy se řešit musí. Ale silnější se vymezení či odvážnější vnášení témat tu být musí. Určitě bychom potřebovali uchopit některá vážná témata a statečně se do nich pustit.
Vidíme tady nástup Strany svobodných občanů, která v eurovolbách získala pět procent, ODS sedm a půl, což už není až zas tak velký rozdíl. Nemůže se stát, že Svobodní přeberou voliče ODS, pokud ODS nezačne makat? Protože proč by pravicoví voliči volili ODS, která ustoupila ve věci Lisabonu a podpořila ESM a která zvyšovala daně? A pak je tady nová nezkompromitovaná síla, která navíc není zadlužená jako ODS, jsou tam lidé, kteří pravicovým principům věří a jsou schopni je argumentovat. Ačkoli to nejsou zkušení politici, tak ve Svobodných je řada ekonomů, kteří ideu suverénního státu, volného trhu a svobodného občana pevně zastávají a mají je pevně ukotvené. Nemají Svobodní silnější „drive“, když v ODS je naopak řada pragmatiků, kteří v životě knihu od Thatcherové či Friedmana ani neviděli?
Já mám dojem, že eurovolby některé tendence ukázaly. Nejpodstatnější je, že tvrdé jádro ODS je výrazně erodované. To je první významný signál. Proč tomu tak je, o tom jsme již mluvili. Zadruhé je možné, že část našich voličů, kteří dřív ODS volili se zaťatými zuby, přešla k ANO či k TOP 09. A nebo právě ke Svobodným. Po těchto volbách je již diskutabilní, zda tvrdé pevné jádro ODS existuje, a tak jsme z jedné strany velmi silně atakováni TOP 09 a ANO a z druhé strany Svobodnými. Pokud si to neuvědomíme a nezačneme s tím něco dělat, tak je ten pád nezastavitelný s tím, že si tyto subjekty rozeberou postupně zbytek našich voličů a že bývalé voliče nezískáme zpět.
Psali jsme:
Když se podíváme na vývoj a trendy na české politické scéně, není pravděpodobné, ČSSD dopadne jako ODS? Že výrazný Andrej Babiš s určitým charismatem, „drivem“ a silou porazí necharismatického Sobotku, který se v tomto podobá Nečasovi, možná Fialovi...
Nejsem znalec vnitřních poměrů v ČSSD a netroufám si jim do toho mluvit, takže popíšu jen svůj dojem venkovního pozorovatele. Na mě to působí velmi podobně jako vládnutí ODS v koalici s TOP 09 a Věcmi veřejnými. A to z několika důvodů. Prvním je dlouhodobý problém rozdělení pozice premiéra a ministra financí mezi dvě koaliční strany. Politické uskupení, které má premiéra, k vládnutí potřebuje i svého ministra financí. My jsme na tuto věc doplatili a svým způsobem nás ministr financí Kalousek dovezl na politickou pitevnu. A je naprosto zřetelné, že sociální demokraté jsou již také na vozíku, který do té pitevny Andrej Babiš tlačí.
Zadruhé pan Sobotka sice může být slušný člověk, ale působí v porovnání se svým ministrem financí nepřesvědčivě, působí zakřiknutě. Sobotka působí jako dlouholetý profesionální politik, zatímco Andrej Babiš se velmi šikovně a velmi takticky stylizoval do polohy praktika, který přichází z reálného světa a který politice nerozumí. Záměrně to o sobě říká, distancuje se od uspořádaní politických stran, dává si záležet, aby jeho hnutí s politickými stranami nebylo srovnáváno, vychází populisticky vstříc veřejnému mínění. To vše vede k tomu, že Andrej Babiš má dnes podporu třicet procent a sociální demokraté mají dvacet procent, přičemž trend a tendence je taková, že ANO směřuje k růstu, ČSSD naopak k poklesu.
Vy jste říkal, že v Evropském parlamentu toho nové síly moc nezmění, ale nemá výsledek eurovoleb mnohem silnější význam pro domácí politiku v těch samotných zemích? Není to vskutku zemětřesení? UKIP i Národní fronta uspěly v eurovolbách a komunálních volbách, tak jestli to nemůže znamenat, že uspějí výrazně v národních volbách? Není to prolomení psychologické hranice, že už se lidé nemusí bát je volit? Nemůžou zaujmout místa tradičních stran? Jestli není britská Konzervativní strana v podobném problému jako ODS, kdy přejala měkký eurorealismus. Podobně kdy francouzští takzvaní gaullisté opustili ideu Charlese de Gaulla Evropy suverénních států... A i jasné vymezení k problémům imigrace hrálo asi velkou roli.
Aniž bych detailně komentoval UKIP či Národní frontu, tak lze přesvědčivě vyčíst významnou tendenci v tom, že tyto strany včetně českých Svobodných by nikdy neuspěly, kdyby tradiční politické strany dělaly to, co dělat mají, obhajovaly zájmy voličů a své ideje. Kdyby politici tradičních levicových i pravicových stran stále nezklamávali své voliče, nemuseli by občané volit nové strany. Protože je tradiční strany zklamávaly, voliči hledají alternativy.
Některé ty alternativy mohou být velice nebezpečné, například typu německé NPD či maďarského Jobbiku. To je důsledek selhání a kolapsu standardních politických stran. U nás ODS a ČSSD sliby voličům dlouhodobě neplní nebo předstírají, že je plní, a tak si voliči hledají někoho jiného. Svobodní by neměli nikdy šanci uspět, kdyby jim nedala prostor ODS. Svobodní by dokonce nikdy nevznikli. Stejně tak by nevznikl UKIP, který vznikl odtržením od Konzervativní strany. A kdyby gaullisté dělali gaullistickou politiku, neuspěla by ve Francii Národní fronta.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
