Ministryně financí Alena Schillerová chce plánovaný schodek rozpočtu navýšit již dokonce na 300 miliard korun. Je to, podle vás, konečná částka? A co na ni říkáte?
Tak, ta částka odpovídá aktuální situaci a opatřením, která zatím schválil Parlament. Osobně si myslím, že nějaký první reálný účet můžeme sčítat v momentě, kdy skončí ta epidemiologická omezení. Do té doby jsou to propočty, u kterých se mohou okolnosti ještě hodně změnit.
„Na tom je nejhorší, že vláda nebude chtít ušetřit ani korunu na svém přebujelém provozu a hypertrofované státní administrativě. Všechny problémy s pandemií nechá zaplatit naše potomky. Ti doplatí i na nezodpovědnou politiku posledních šesti let,“ varuje Miroslav Kalousek. Sdílíte jeho obavy?
Především si říkám, jaké má morální právo něco kritizovat pan exministr Kalousek, jehož ekonomickou politikou byla v této zemi prohlubována ta minulá, bankovní krize. V principu s potřebou, aby stát šetřil na přebujelé administrativě, samozřejmě souhlasím. Jenomže se bojím, že v českých podmínkách k tomu, aby bylo zrušeno jedno místo úředníka, jsou najatí dva jiní úředníci.
Prezident Zeman prý na Schillerovou zatlačí, aby zrušila dotace na solární elektrárny – tam prý Češi ročně tratí 30 miliard korun. Uvítal byste takové rozhodnutí?
Tam je to asi nejprve otázka na právníky, co a jak je možné. Pokud žijeme v právním státě, tak stát musí dostát svým závazkům, smlouvám apod. Obecně však lze říct, že by tato krize měla vést k efektivnějším podporám a veřejným výdajům. Takže, když jste se mě ptal na solární elektrárny, tak je fajn, aby je lidé měli na střechách pro svou potřebu. Ale dotování solárního byznysu je, podle mě, zbytečný zelený nesmysl.
Kde jinde by měla vláda šetřit? A kde naopak pomoci? Co třeba sociální dávky, měl by se nyní systém nějak změnit?
Kdo rychle dává, dvakrát dává. V tomto heslu vidím klíč. Místo přebujelé administrativy podpory některým OSVČ se měla udělat jednoduchá programová dotace pro všechny, která by celý systém velice zjednodušila, zpřehlednila a hlavně zrychlila. To samé platí i o dávkách. Paní ministryně Maláčová si přeje, aby všechny problémy světa řešily její úřednice na sociálních odděleních státních úřadů. Já spíše preferuji rychlost a účinnost. Pomoci nejpostiženějším, jako jsou například matky-samoživitelky, „dohodáři“ apod., a nenechávat to na sociálkách.
Fotogalerie: - Štafeta v Plzni
S příchodem krize hrozí, že státní kasa bude mít problém zajistit adekvátní valorizaci penzí. Domníváte se, že premiér Babiš dokáže i navzdory tomu udržet pro seniory důstojný životní standard? Nebo je třeba upřednostní, jakožto pro něj klíčovou skupinu voličů?
Valorizace se zvyšuje, podle daného vzorečku o inflaci, zákonem. Co je navíc, je iniciativa, kterou musí posvětit Parlament. Osobně si myslím, že by senioři neměli být ti ekonomičtí poražení, z této krize. Dost stačí, že jsou dnes tou zdravotně nejohroženější skupinou a že například v té sociální rovině komunikace s rodinou a se svým okolím jsou postiženi nejvíce. Čili, jsem pro valorizaci a její pokračování.
Ministr vnitra Jan Hamáček bude chtít prodloužení nouzového stavu i do května, ministryně financí Alena Schillerová řekla, že už by nebyla pro, Andrej Babiš si není jist. ČTK napsala, že bude nutná odborná a konkrétní debata. Jak, podle vás, taková debata dopadne? Co bychom měli dělat?
Osobně si myslím, že ukončení stavu nouze dá lidem pozitivní signál, že se věci pomalu začínají vracet k normálu. Vnímám to spíše v symbolické rovině. Samozřejmě, že pokud Ministerstvo vnitra, které je dnes tím hlavním aktérem krizového řízení, bude žádat prodloužení nouzového stavu, bude to muset dostatečně dobře odůvodnit Parlamentu.
Vidíte v tom i politickou motivaci? Třeba proto, že je teď Hamáček vidět a mohlo by to pomoci ČSSD k záchraně ve Sněmovně?
Je pravda, že v červeném svetru jste více vidět více než v černém obleku a bílé košili. To je zákon politiky. Když jsou povodně, tak si všichni vezmou holínky. Pan ministr vnitra se této PR role zhostil s vervou a trochu si s „čau lidi“ videi pana premiéra konkurují. Ale to je jejich boj. Přetahování se na twitteru o to, kdo má červenější svetr, kdo delší pomlázku nebo komu se do letadla vešlo více respirátorů, je trochu dětinské…
Probíhá živá diskuse o cestování do zahraničí – lidé to chtějí, premiér Babiš to již opatrně řeší, viz jeho aktivita spolu s chorvatským premiérem, se kterým chtějí prozkoumat možnost, aby Češi v létě do Chorvatska odjet skutečně mohli. Je to reálné? Co by to přineslo? Nebezpečí, rizika?
Určitě válení se na přeplněné pláži je rizikovější než sedět doma na dvorku. To musí epidemiologové zhodnotit, nakolik bude situace v té které zemi vhodná. Každopádně, prázdniny nás čekají až za nějakého dva a kus měsíce, a to je doba, před kterou nás ani nenapadlo, co se vše v této zemi stane. Takže, nechme se překvapit.
„Já sám zastávám názor, že hranice by měly být uzavřeny rok, nikoliv dva roky. A to proto, aby výjezd nevyvolal vlnu epidemie, obzvlášť když pojedete do zemí, kde epidemie ještě neskončila. Doporučuji lidem, aby si vychutnali krásy České republiky,“ sdělil k tématu prezident Miloš Zeman, s tím, že on sám pojede na Vysočinu. Má pravdu, bylo by to tak dobře?
Mám pocit, že pan prezident svou dovolenou tráví na Vysočině koronavir nekoronavir. Souhlasím každopádně s tezí, že v Česku je krásně a že například Karlovarský kraj má návštěvníkům opravdu co nabídnout.
Fotogalerie: - Rozloučení s Kuberou
Premiér Babiš varovně prohlásil, že struktura českého exportu se musí přizpůsobit situaci na trzích. „Já chci, abychom investovali hlavně do vody, vodárenských soustav, můžeme začít stavět konečně přehrady, vždyť jsme žádnou od revoluce ani nepostavili,“ dodal. Na jedné straně velké státní plány, k tomu to vypadá, že Babiš bude chtít kormidlovat náš export, jak se vám to poslouchá?
Sucho určitě bude v letošní sezoně velkým problémem a zní docela logicky, že ekonomické investice do boje proti suchu dávají smysl. Nemusí to asi být jen přehrady, mohou to být menší tůňky, rybníčky, nejrůznější poldery. Je na ministerstvech zemědělství a životního prostředí, aby připravily nějaký realistický plán. Ukazuje se také jako chyba ta malá soběstačnost v zemědělství, a s tím souvisí i ten export. Z této krize bychom se určitě měli poučit hlavně v tom smyslu, že se nemáme moc spoléhat na Evropskou unii, ale že si musíme pomoci sami.
„Očekávám, že Brusel konečně zapomene na ty své Green Dealy, které ničily náš automobilový průmysl nebo ekonomiku, ty emisní povolenky,“ řekl o víkendu premiér Babiš. To zní jako poměrně silný vzkaz do Bruselu. Očekáváte opačným směrem nějakou reakci?
Upřímně, moc nečekám, že EU přijde s nějakým rozumným řešením pomoci. Klíčové podle mě je, aby jakákoliv pomoc nebyla spíše snaha si nás svázat nějakými dalšími „skvělými“ euroopatřeními. Každopádně, stejně vždycky platí, že všechny peníze, které Brusel má a slibuje ve svých balíčcích, jsou penězi, které jsou evropských daňových poplatníků. Takže aby je získal, tak nám je nejdřív někde vezme.
Bude, podle vás, dobře, když se v současném klimatu budeme stavět do role „rebela“ v rámci EU? Co nám to může přinést?
Klíčové je, jestli na svou stranu získáme nějaké spojence. Jestli budeme sami „rebelem“, tak nás ostatní přehlasují, obejdou a ještě k tomu na nás pošlou své vyšetřovací komando. Pokud získáme spojence, tak může být situace jiná.
V souvislosti s předchozími otázkami – vidíte budoucnost spíše v jiných svazcích, než je EU? Na mysl se vkrádá zejména V4…
V4 je svazek složený ze čtyř národů s podobnou historií, mentalitou a zdravým selským rozumem. Každopádně jsem velkým příznivcem spolupráce v rámci V4.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
