Kandidát do Senátu Adámek (STAN): Senát je dnes důležitější více než kdy jindy

Jste jedním z devíti kandidátů pro doplňovací volby do Senátu, jejichž první kolo se uskuteční 18. a 19. května. Zvažoval jste nabídku dlouho? A co rozhodlo?

Popravdě, rozhodoval jsem se dlouho. Nikdy jsem se netajil tím, že bych rád kandidaturu do Senátu zkusil, jsem soutěživý typ, v plánu jsem ji měl ale až za dva roky, po skončení mandátu pana Františka Čuby. Osud a jeho zdraví ale rozhodly jinak. Váhal jsem hlavně z toho důvodu, že kdybych v doplňovacích volbách do Senátu uspěl, musel bych skončit s medicínou. Ta byla pro mě po většinu mého profesního života vším. Možná ale nastal čas na definitivní změnu. Tak jsem si to sám v sobě vyhodnotil a pokusím se o Senát už nyní.

Kandidujete s podporou ODS. Rýsuje se podpora i od jiných stran či hnutí?

Ano, podpoří mě také TOP 09. Další jednání probíhají. Za všechnu podporu velmi děkuji. I od lidí – od oznámení kandidatury jsem dostal spoustu souhlasných reakcí. Jak jsem řekl: děkuji za ně.

Mezi vaše hlavní priority, s nimiž do horní komory kandidujete, patří zjednodušení dalšího vzdělávání mladých lékařů. Co konkrétně navrhujete?

Je potřeba nastavit systém, který umožní vytvářet mladým lékařům a dalšímu zdravotnickému personálu prostor pro další vzdělávání, které je pro ně nutností a povinností. Dnes je to často tak, že nemocnice mají problém s jejich uvolňováním, chtějí, aby jen pracovali, léčili. I proto řada mladých lékařů a sester odchází do zahraničí. Mnoho lidí si myslí, že to je jen kvůli penězům, ale i tohle je důvod, který často uvádějí. Současnou praxi je potřeba změnit. O tuto problematiku se zajímám i proto, že můj syn je v této pozici, je mladým, začínajícím lékařem. I díky němu jsem s tímto problémem seznámen a chci jej řešit.

Co konkrétně si představit pod důstojným stářím? Jaké kroky byste proto podnikl?

Nejprve musím přiznat, že to je téma, které se mě již také dotýká a na které se připravuji (úsměv). Starostové a nezávislí, za které kandiduji, mají v Senátu svůj klub a ten se dlouhodobě profiluje jako společenství sociálně zodpovědných lidí. Rád bych, pokud se stanu jeho součástí, přispěl ke tvorbě takových zákonů, které by systémově pomohly zlepšit podmínky pro naše dříve narozené spoluobčany. Zejména jde o dostupnou zdravotní péči a podporu nízkopříjmových skupin důchodců.

Třetí vaší prioritou je otázka bydlení mladých. Jak zajistit dostupné bydlení pro mladé rodiny, což je dnes obrovský problém?

Každé město a obec dosud řeší – nebo neřeší – otázku bydlení pro začínající rodiny po svém. Senátoři mohou přispět k vytvoření pravidel, „kuchařky,“ která by mladým lidem po dostudování jasně sdělila, jaké mají po nástupu do zaměstnání možnosti k založení rodin, jak jim můžou města, obce a stát pomoci. Jak to mají třeba na sousedním Slovensku, kde stát a města v oblasti výstavby bydlení spolupracují. I tento bod má, stejně jako předchozí dva, návaznost na Zlín a Zlínsko.

Co byste z pozice senátora chtěl udělat pro obvod Zlína, v němž kandidujete?

Především bych pracoval na uvedených třech tématech. A dále bych podporoval konkrétní věci, konkrétní projekty. Pro Zlín a Zlínsko je senátor nespornou výhodou. Z titulu své funkce a se znalostí regionu může ovlivňovat řadu témat, řešit je, navrhovat srozumitelné změny zákonů či je konzultovat se svými stranickými protějšky z Poslanecké sněmovny. V jeho možnostech je také takzvaně otevírat dveře na ministerstva, což má přesah do praktického života ve městech a obcích. Když je senátor schopný a aktivní, může pro svůj obvod hodně dobrého dokázat.

MUDr. Miroslav Adámek

STAN
krajský zastupitel

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Jako senátor byste si ponechal mandát primátora. Není to časově příliš náročné vést Zlín a zároveň se účastnit schůzí Senátu v Praze? Nedal by se čas, který strávíte na cestách, využít například návštěvou měst ve vašem volebním obvodu?

Chápu to tak, že primátor je člověk praxe, exekutivy, senátor je zákonodárce, člověk legislativy. Při vzájemném propojení se tedy mohou obě funkce vhodně doplňovat. Když jsou dobré zákony, mohou dobře fungovat i města a obce. Spojení primátor, případně starosta, a senátor není ničím výjimečné, připomeňme si příklad hejtmana Zlínského kraje, ještě nedávno starosty Vsetína, a senátora Jiřího Čunka, nebo primátora a senátora města Teplice Jaroslava Kubery. Kombinace obou funkcí je možná i časově, Senát s případným působením v komunálu počítá, protože každý senátor musí mít v obvodu, za který byl zvolen, svou kancelář pro setkávání se s lidmi a pro řešení jejich problémů. Tuto kancelář s pravidelnými návštěvními hodinami bych měl otevřenou ve Zlíně. A v rámci práce primátora se stále potkávám se starosty, to bude platit i nadále, takže by byl prostor i pro případné projednání věcí, které by se mnou chtěli probrat jako se senátorem.

Do jakých měst či obcí během kampaně plánujete zajet? A jakou formou hodláte s občany komunikovat po případném zvolení do Senátu?

Určitě chci objet co nejvíce míst. Hlavně ty, kde se znám se starosty. Nechci si totiž hrát na někoho, kdo rozumí problematice v každém městě či obci. Místním problémům rozumějí místní starostové – a jich se chci ptát na to, jak jejich městům a obcím pomoci. Stejně tak i místních lidí, kteří budou mít o setkání se mnou zájem.

Co se týká komunikace v kampani, nehodlám veřejnost ve Zlíně a na Zlínsku nijak obtěžovat. Objevím se sice asi na dvanácti billboardech, vydáme magazín a leták a nasadíme krátký spot do vybraných vozů MHD, jinak ale nechám vysloveně na zájemcích, zda se budou chtít se mnou a s mými záměry pro Senát seznámit. Kdo o to projeví zájem, vše se dozví na webu www.miroslavadamek.cz, Facebooku STAN – ZLÍN či při osobních setkáních. To znamená, že na mě víceméně narazí pouze ti, kteří o to budou stát. Za zájem samozřejmě budu rád a předem za něj děkuji.

Zavázal jste se, že byste část senátorského platu odevzdával na charitu. Prozradíte nám, jak velkou? A jakou formou si vybíráte organizace, kterým přispíváte?

Už jsem se někde dočetl, že půjde o 38 tisíc korun (úsměv). Ale zatím sám nevím, kolik senátoři vydělávají, takže přesnou částku teď nepovím. Ale skrblík nejsem, charitativním projektům pomáhám z přesvědčení, ne z nutnosti.

S řadou organizací spolupracuji dlouhodobě, znám lidi, kteří za nimi stojí. To je pro mě důležité. Když věřím jim, tak i tomu, co dělají. Ta důvěra v ně – to je asi ten rozhodující klíč.

Senát u nás nemá příliš dobré renomé. Co podle vás senátoři dělají špatně a jak zlepšit povědomí o jeho činnosti a významu?

Máte pravdu, Senát nemá mezi veřejností nejlepší pověst. Chápu jej však jako pojistku demokracie a parlamentního systému, který je v České republice zažitý a funkční. Jeho úloha v poslední době vzrůstá, a to v souvislosti se snahami omezovat vliv Poslanecké sněmovny a s pokusy „ohýbat“ či přímo měnit ústavu naší země. A jak pomoci zlepšit jeho pověst? Třeba svým osobním příkladem, tím, že budu pracovat i v Senátu se stejným nasazením jako na zlínské radnici. Myslím si, že když lidé zjistí, že v Senátu pracují ti, kterým věřili v komunální politice, můžou k němu získat důvěru.