Kandidát do Senátu: Násilí, represe, dozor a strach jsou hlavními atributy současné vlády

8. 7. 2016 16:00

Co vše je možné najít v Babišových uzeninách? A co dalšího Andrejovi Babišovi vyčítá? Kritice Pavla Havlíčka (SsČR) nezůstal ušetřen ani ministr Marian Jurečka a dotační politika EU. Do Senátu Parlamentu ČR kandiduje v obvodě Plzeň-město nejen s cílem zabránit dalším plánům vládní koalice na likvidaci malých a středních podnikatelů a živnostníků, ale rád by také navrátil lidem jejich práva a svobodu, o kterou v posledních letech přicházejí den za dnem.

Kandidát do Senátu: Násilí, represe, dozor a strach jsou hlavními atributy současné vlády
Foto: archiv kandidáta
Popisek: Pavel Havlíček, kandidát do senátu za stranu Soukromníci ve volebním obvodě Plzeň-město

Do povědomí českého národa jste se dostal coby hlasitý kritik řady výrobků Babišova Agrofertu. Jak byste ale hodnotil působení Andreje Babiše ve vládě?

V prvé řadě musím opravit – nedostal jsem se do povědomí českého národa coby kritik řady výrobků Babišova Agrofertu, ale jako kritik Babiše a jeho politiky. To je velmi podstatný rozdíl a jak už jsem několikrát uvedl, kvalita jeho výrobků je mi celkem fuk a záleží jen na zákaznících, zda a co si koupí.

Podstatná je však rétorika a urputnost, s jakou se snaží voliče přesvědčit, že živnostníci a malí podnikatelé obecně jsou zloději, podvodníci a všichni se mají špatně, protože právě tihle kradou. Proti takovému nařčení ministrem a poslancem s imunitou není v podstatě obrany. Náš ministr jde ovšem ještě dál. Zneužije dokonce i státní kasu k tomu, aby voličům sděloval, že EET – likvidační bič na živnostníky, kteří jsou poslední vážnou konkurencí jeho konglomerátu – přinese 18 miliard a on za ně nakoupí léky a přístroje pro zdravotnictví, přidá hasičům i policistům, bude konečně na silnice a dostanou i učitelé. Jak na vás pak působí fakt, že Babiš umí vyrobit (a také to dělá!) z půl kila masa kilo hotového uzeného? Někdo takový nám tu, slovy Karla Kryla, nemá právo „o morálce na rohu ulice kázat...“.

Zdá se mi to, nebo kvalitních řeznictví u nás ubývá? A kde je příčina?

Samozřejmě, že ubývá. Systém investičních pobídek a dotací téměř zcela zlikvidoval možnost slušně se uživit poctivým výrobkem. Zkuste dnes položit na jeden pult vedle sebe kilo hmoty od Babiše, která obsahuje 50 % masa, a kilo poctivého uzeného, které vám dá hmotnost výrobku zcela opačným směrem a z kila masa zůstane cca 750 gramů? Jednoduché počty pro základní školu vám napoví, kolik musí být napsáno na cenovce, aby čistý zisk byl stejný, jako u Babišova gumového výrobku z půl kila masa a škrobu, vody, polyfosfátů, karagenanu, glutamátu, drcených broučků... Ano, to všechno je obsaženo ve zbývajících padesáti procentech hmotnosti Babišova výrobku...! Já vlastně nevím, kdo tady krade.

Vnímáte vy sám propad tržních cen vepřového, ale i hovězího a drůbežího masa? Co se musí stát, aby se tržní cena zvedla?

V době, kdy spolu píšeme tento rozhovor, cena vepřového masa naopak stoupá vlivem zvýšené sezonní poptávky.

Nicméně se dozvídáme, že ministr Jurečka jedná v Lucemburku o mimořádných podpůrných balíčcích, neboli podporách, přesněji řečeno o dalších mimořádných dotacích. Jsme svědky naprosto bezprecedentních regulací, které byly vyvolány regulacemi předchozími. Na rovinu si řekněme, že se nejedná o samotný (jen a pouze) propad ceny masa, ale také nárůst nákladů a v neposlední řadě se na poklesu ceny podepsala ztráta ruského trhu.

Kámen úrazu není v poklesu cen masa, ale v poklesu cen masa pod nákladové ceny. Musíme si poctivě říci vše. Dotace, kvóty, podpůrné příspěvky, intervenční fondy...  A ceny dovozového masa rozhodně podezřele čpí dumpingem, protože není logicky možné dovážet kýtu za 65 Kč, když v zemi původu se prodává za cca 130–150 Kč. To vše jsou regulace, kterými trh trpí a deformuje se. Víte, trh je něco velice stabilního, pokud mu ponecháte volnost a svobodu. Jakmile ale do jeho pravidel vnesete chaos dotacemi, regulacemi, intervencemi a dalšími podporami, kterými začnete „řídit“ vývoj trhu, vymkne se kontrole a důsledky vidíme dnes a denně.

Rozebrat otázku poklesu cen masa není na několik málo řádků, které máme k dispozici, protože žijeme v systému neskutečně zahlceném regulacemi, kde jedna ovlivňuje negativně druhou a vyvolává pak potřebu další. To všechno je prostě špatně a rozbor by byl mimo rámec našeho rozhovoru. Jednoznačně nejde jen tak o nějaký pokles cen, který by zákazník mohl teoreticky vnímat jako pozitivní. Opakuji, že jde o pokles cen pod náklady výroby. Meziročně však cena komodity na světovém trhu vzrostla, jak dokazují kurzové grafy.
 

                                                                                                   

Do Senátu kandidujete mimo jiné s cílem zabránit dalším plánům vládní koalice na likvidaci malých a středních podnikatelů a živnostníků. Krom toho, že se budete snažit vystupovat proti stávajícím návrhům vlády, které se živnostníků dotýkají. Je ale nějaký zákon, který byste chtěl v tomto směru jako senátor navrhnout a prosadit? A můžete být konkrétnější?

Proboha, jen ne další zákony. Nemám ambice přispívat ke stávající džungli zákonů, nemám v žádném případě touhu dále zhušťovat náš právní systém, který je doslova tak šílený, že potřebujete desítky odborníků na zorientování se v jakékoli problematice. Jde o desítky a stovky evidencí, kontrol, revizí, povinných školení, značení, vzorkování, potvrzení o shodě, o neshodě, o potřebnosti či nepotřebnosti... – odborník se diví, laik žasne.

Velmi citlivě pak vnímám obrovský tlak na potírání občanských práv a svobod. Není dne, aby socialisticko-oligarchická vláda nepřišla s nějakým novým nápadem, jak nařídit morálku, jak něco zakázat, jaký registr a evidenci o lidech zavést a jak lidem vnutit svůj vlastní pohled na dobro. Násilí, represe, dozor a strach jsou hlavními atributy současné vlády socialistů a ANOnistů za veselého sekundování lidovců. Opět se bojíme kdekoli cokoli říci, bojíme se vyjádřit své pocity nahlas, protože „aby náhodou někdo něco...“. Věřte mi, velmi živě si pamatuji, kdy se lidé takto cítili.

Mým cílem tedy není přidávat nové a nové zákony, ale vracet lidem jejich práva a svobodu, o kterou v posledních letech přicházejí den za dnem.

Co vnímáte kromě nadměrné byrokracie jako největší problém malých a středních podnikatelů?

Může být něco horšího, než nadměrná byrokracie? Živnostníci jsou nesmírně houževnatí a pracovití lidé. Jsou pyšní sami na sebe, že nepotřebují žádnou ručičku, která by je životem vodila a existenci jim usnadňovala. Jsou smíření s tím, že když se jistou dobu nedaří, žijí z rezervy, kterou si vytvořili v době, kdy se dařilo lépe. Nestojí před úřadem vlády s nataženou rukou a s transparenty „Dejte nám chleba“. Nepotkáte je na úřadech práce. Od státu nechtějí zhola nic. Jen chtějí nechat být a chtějí klid na práci. Je nestoudné tvrdit, že parazitují na systému. Zvláště pikantní je to právě od odborářských bossů, kteří společnosti opravdu nic nepřinesou a živit se nechají druhými. Není pravdou, a dokázáno už to soudruhu Středulovi bylo, že si zaslouží polovinu sádry, protože do systému přinesou mnohem více, než právě soudruh Středula, který je z něj živ.

Jak zlepšit podmínky pro podnikání v Česku?

To je velmi jednoduché, ale musí se chtít. Co by mohlo být jednodušší, než odstranění překážek podnikání? A tou největší překážkou je byrokracie a buzerace státem. Tím státem, který nám všem sebere téměř 75 % všeho, co si vyděláme. Bez ohledu na to, zda jsme živnostníci anebo zaměstnanci. Všichni odvádíme státu více a více. Tu prý potřebuje zdravotnictví, tu dálnice anebo školy, ty jsou také bezvadným tématem. Stát nám bere více a více, ale ono jaksi stále nic nefunguje. Stále nejsou dálnice a stále nefunguje zdravotnictví. Jak daleko má dojít navyšování daňových příjmů? Víte, tzv. Lafferova křivka vykresluje hypotetickou závislost celkové sumy vybraných daní na míře zdanění. Převedeno do „lidštiny“ si můžeme s klidem říci, že vyjadřuje míru ochoty daňových plátců platit daně v závislosti na velikosti daní. Čím vyšší míra zdanění, tím více iniciativy věnují plátci hledání cest, jak se zdanění vyhnout. V některých případech i omezením podnikání. A čím více prostředků plátce má, tím efektivnější je v hledání cesty jak daně obejít. Čtenář nechť si sám odpoví na otázku, zda snaha o výběr za cenu represí anebo uvolnění prostředí bude mít kýžený efekt.

Na závěr se čtenářů zeptám: Víte, že pokud máte dostat výplatu 26.000 Kč, musí zaměstnavatel vydat celkem téměř 47 tisíc korun? A to jsou pouze mzdové náklady.

A jak zajistit, aby pro podnikatele bylo výhodnější platit daně v Česku a nikoli v cizině, čehož jsme bohužel svědky?

Pokud se ptáte, co motivuje podnikatele platit daně v cizině, pak se ptejme, co DEmotivuje podnikatele platit daně v Česku. Proč tedy nechtějí platit daně v Česku? Odpověď je zcela prozaická – prostě je to nevýhodné. Zařiďme to tak, aby to bylo výhodné. Daňoví plátci odcházejí do daňových rájů proto, že doma se cítí jako v daňovém pekle. Vždyť je to tak jednoduché...

Ano, socialista namítne – a co silnice, zdravotnictví, školy... No ano, je to tak. A v daňových rájích jezdí po prašných cestách? Lidé umírají na ulici, protože nejsou lékaři a nemocnice? A lidé tam neumí číst a psát, protože v daňovém ráji není na školy? Ani nemusím dál rozvádět, že?

Místo státu, který má sloužit coby servisní organizace, správce věcí společných – máme přebujelou hydru, která nás polyká jednoho po druhém a stejně nefunguje. Kde se zastaví? Až nás všechny pěkně po socialisticku pozře?

,,Nikdy od roku 1989 nebyla situace soukromníků, ale zároveň všech aktivních a pracovitých lidí, kteří se o sebe chtějí starat sami, tak špatná. To je pro nás impulz k maximální politické aktivitě,“ vysvětluje 1. místopředseda Soukromníků Rudolf Baránek důvod, proč se do letošních podzimních voleb tak aktivně živnostníci zapojují. Souhlasíte?

Já nevím, zda je to důvodem aktivního zapojení živnostníků. Já sám se aktivně zapojuji od roku 89. Ale jednoznačně souhlasím, že pozice státu je pozicí otrokáře a to nejen k živnostníkům. Živnostníky socialismus likviduje po stovkách a tisících, ale s nimi samozřejmě i pracovní místa zaměstnanců, se kterými, na rozdíl od tvrzení socialistů, stojíme opravdu na jedné lodi. Musíme pochopit, a platí to u malých stejně jako u velkých firem, že čím více stát bude „šlapat na krk“ zaměstnavatelům, tím méně budou ochotni zaměstnavatelé vytvářet nová pracovní místa. Každé pracovní místo se tak stává pro zaměstnavatele komplikací a rizikem, do kterého prostě nebude ochoten jít. Tam, bohužel, spějeme.

S jakými pocity sledujete přípravy na spuštění systému EET? Čeho se nejvíce obáváte?

Já své pocity z EET vyjadřuji permanentně a jsou veřejně velmi dobře známé. Souvisí také s tím, čeho se nejvíce obávám. Obávám se o tisíce a desetitisíce těch nejmenších živnostníků a jejich zaměstnanců, které bude EET stát existenci. Nikoho nezajímají, nikdo se o ně nestará. Slovy dalšího odborářského soudruha Fassmana: „Tak se jim to prostě zavře!“ S takovou se tu pohyboval naposledy Gottwald.

Ti nejmenší jsou lidé, kteří si ve své živnosti vydělávají v relacích minimální mzdy, daňová povinnost jim prostě vůbec nevzniká, ale soudruh Babiš řekne, že si z daní odečtou slevu na dani. Dále jim říká, že provoz bude stát měsíčně pět set a kdo nemá ty dva tisíce (podle výpočtů ministra financí prý platí 12x500=2000), ať prý nepodniká. Takovým matematickým géniem je ministr financí. To už opravdu není ani k smíchu.

Jak hodnotíte chystanou novelu zákoníku práce?

Takže se dozvídáme „Hlavní body návrhu novely ZP“ a že „Cílem novely zákoníku práce (ZP) je provedení změn, které budou vést k větší flexibilitě základních pracovněprávních vztahů za současného posílení ochrany postavení zaměstnance...“

Všechny navrhované změny, které je možné se dočíst u přípravy novely, vedou k posílení pozice zaměstnance, rozhodovací pravomoci některých zaměstnanců, posílení role odborů a samozřejmě zásadní oslabení pozice zaměstnavatele. Další důvody pro zaměstnavatele vytvořit méně pracovních míst a přivodit si tak méně obtíží.

Otázka na závěr. Co byste chtěl udělat z pozice senátora pro region a jeho obyvatele?

Ohlédněme se zpátky za sebou v čase. Od počátku nové historie v roce 89 se poslanci, ministři a koneckonců i senátoři, snažili „něco udělat“. Za každou cenu. A výsledky? Zmatek, korupce, dotace a lidi nemají klid na vlastní život. Působnost senátora je samozřejmě celorepubliková, ale v regionu je samozřejmě mnoho bolavých míst. Vím ale, že leckteré jsou mnohem lépe řešitelné z pozice místních samospráv.

Vím o několika problémech, které lidi trápí, ale jeden hlavní bych rád zmínil. Je jím vytipovaná lokalita pro zřízení hlubinného úložiště jaderného odpadu. A bohužel velmi často zástupci občanů hledají odborné argumenty, jak zabránit stavbě. Jenže za ten pomyslný delší konec provazu tu jednoznačně tahá právě stát, který má na své straně jaderné inženýry a atomově fyziky. A přitom právě sociální demokracie je tolik náchylná k vyvlastňování a zabavování. Ti lidé tu žijí své životy od nepaměti, vychovali tu své děti a jejich děti tu budou mít zase své děti a rodiny. Mají tu své kořeny a své domovy a to je hodnota nevyčíslitelná. A to jsou právě konzervativní hodnoty, kterou jsou hodny ochrany...

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Kateřina Synková

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

To je normální občanská válka, takto řvali náckové a soudruzi. Advokátka zděšena scénami z Národní třídy

13:30 To je normální občanská válka, takto řvali náckové a soudruzi. Advokátka zděšena scénami z Národní třídy

ROZHOVOR „Nebezpečné! Cíl přece nemůže být ‚bít se‘,“ Známá advokátka Jana Zwyrtek Hamplová se pozas…