Kandidát na hejtmana Řehounek (ANO): Cílem je, aby % volební úspěch začínal číslicí 2

Jaké zkušenosti vám dalo dvouleté působení na magistrátě Pardubic coby náměstek primátora? A jak byste je chtěl zúročit v zastupitelstvu kraje?

Žádný učený z nebe nespadl, to je jasné. I proto beru dvouletou zkušenost v pozici náměstka primátora skoro stotisícového města jako ideální průpravu na to, abych mohl zodpovědně voličům říci – jsem připraven úspěšně vést krajskou samosprávu. Hejtman je koordinátor v území – ne, že by neměl být odborník, ale především je manažer. A řízení lidí mne provází celým profesním životem, před vstupem do politiky i poslední dva roky v politice.

Pro hnutí ANO jde o první krajské volby. Jak vidíte vaše šance? Z kolika mandátů byste měl radost?

Volby do krajských zastupitelstev jsou posledními volbami, ve kterých ANO ještě nebylo. Což je na jednu stranu mínus, nemůžeme ukázat na to, co se nám povedlo, ale i plus, není nic, co se nám na krajské úrovni nepovedlo. A pozitiva z práce našich lidí na evropské, celostátní i komunální úrovni jsou jasně dána – tedy jsem optimistou. Počet mandátů bude hodně závislý na celkové volební účasti, ale především na počtu politických subjektů, které překročí 5% hranici nutnou pro vstup do zastupitelstva. Tím, že krajská samospráva je partnerem pro centrální vládu, myslím, že volit představitele „vládních“ stran dává smysl. Budou určitě schopni lépe komunikovat s centrální vládou než zástupci menších, lokálních uskupení. Cílem je, aby % volební úspěch začínal číslicí 2.

Co vám vadí na současné či předchozích krajských vládách a co naopak oceňujete?

Jak jsem již několikrát do médií uvedl, postrádám střednědobou i dlouhodobou koncepci ve stěžejních oblastech jako jsou školství, zdravotnictví a doprava. Oceňuji, jak se stávajícímu vedení kraje podařilo zlepšit hospodaření. A dále vnímám pozitivně práci vedení kraje v oblasti cestovního ruchu, kde Pardubický kraj dlouhodobě zaostával.

Ačkoliv jsem si vědoma toho, že koalice se uzavírají až po volbách, prozradíte nám, jaký z koaličních partnerů je pro vás přijatelný a s kým naopak spolupráci vylučujete?

Víte, politika – a krajská více než celostátní – je o konkrétních lidech spíše než o stranách. Ze subjektů, které mají reálnou šanci se do krajského zastupitelstva dostat, nevidím nikoho, s kým bych nemohl, v případě průniku programů, spolupracovat. A jak jsem uvedl v jiné odpovědi, pro obyvatele kraje tím lépe, čím více se vedení kraje blíží vedení státu – je to zcela logické a pochopitelné. To ale nemění nic na tom, že koalice se opravdu uzavírají až po volbách.

Kraj dlouhodobě usiluje o výstavbu dálnice D35 napříč krajem, která by ho spojila s Evropou a přinesla ekonomický rozvoj. Naposledy se termín začátku stavby oddálil na rok 2017. Věříte, že se tak kraj konečně toužené komunikace dočká? Co pro to hodláte jako případný hejtman udělat?

Projekt D35 měl být už dávno hotov. Tady předchozí vedení kraje jasně selhala. Jako ten, kdo měl najít co nejdříve konsenzus na trasování D35 s představiteli komunálních samospráv na jedné straně a vedením ŘSD a Ministerstva dopravy na straně druhé. Když se to nakonec podařilo, propadla EIA. Naštěstí i díky kolegům z hnutí ANO se podařilo pro 10 stěžejních staveb, včetně D35 od Opatovic do Ostrova, získat výjimku. Proto pevně věřím, že se stavět, po dokončení archeologických průzkumů a vykoupení té minimální části pozemků, které chybí, začne co nejdříve. A já budu samozřejmě dělat vše pro to, aby tomu tak bylo – nejen z pozice současné, protože i město Pardubice dostavbu D35 a souvisejících přivaděčů (které budou stejně důležité jako samotná D35) nutně potřebuje, ale samozřejmě i z případné pozice hejtmana budu tlačit na ŘSD, aby své práce co nejvíce urychlilo.

Jak byste hodnotil neúspěšný pokus vedení kraje o optimalizaci školství? A máte vlastní návrh řešení? Prozradíte nám ho?

Po bitvě je každý generál, tedy nebudu hodnotit to, co se stalo, tedy spíše nestalo. Ale my jdeme do krajských voleb s tím, že systém krajského školství potřebuje výrazně změnit, zprofesionalizovat, navázat na podnikatelskou sféru ve smyslu návratu k duálnímu školství. I proto chceme zintenzivnit spolupráci s Krajskou hospodářskou komorou, podnikatelskými svazy, konkrétními firmami. Oni potřebují zaměstnance do svých podniků. Oni musí chtít pomoci krajské samosprávě i možná ne v úplně populárních krocích.

Jak konkrétně byste v příštích letech chtěl pomoci podnikatelům v kraji a podpořit tak vznik nových pracovních míst? Co je z vašeho pohledu největší překážkou pro podnikání v kraji?

Nedostatek kvalitních pracovníků! Od zemědělství přes strojírenství, elektrotechnický a chemický průmysl na straně jedné, po nedostatek učitelů a lékařů na straně druhé. Spolupráce není možná bez potřebné a nutné komunikace. S kým komunikovat, to jsem již napsal v předchozích otázkách. Osvětou mezi obyvateli kraje podpořit to, aby rodiče směřovali budoucnost svých dětí směrem, kde nebudou plnit úřady práce, ale půjdou studovat obory, kde najdou jasné a zajímavé pracovní uplatnění. Podporou pracovní mobility – a tam vidím tu největší překážku pro podnikání. Češi obecně nechtějí za prací moc cestovat a chybějící či špatná dopravní infrastruktura, případně nedostatek dostupného a levného bydlení napříč krajem, to musí krajská samospráva řešit – ať již přímo nebo koordinovat s komunálními a centrálními politiky a úřady.

Co považujete za největší problém v Pardubickém kraji a jak ho chcete odstranit?

Podnikatel-majitel výrobní firmy by řekl dopravní infrastruktura, podnikatel v cestovním ruchu by řekl malá propagace kraje pro turisty, ředitel školy by řekl také něco jiného. Krajská samospráva musí spravovat celý komplex. Ale bez kvalitní dopravní infrastruktury to opravdu nejde – tam je, kromě mnoha dalších oblastí – potřeba upřít největší pozornost.

Jaké stanovisko zaujímáte k investici do nového letištního terminálu v Pardubickém kraji? Podle některých jde totiž o značné finanční riziko. Vyplatí se ho podstoupit?

Opět musím říci, že nebýt určitých kroků v minulosti, nový dopravní terminál mohl stát, a to za dotační prostředky. Bohužel, nestalo se tak a my musíme nyní řešit to, zda společnost, kterou spoluvlastní město Pardubice a Pardubický kraj, pošleme do „řízeného zániku“, protože bez nového terminálu se to tak jednoznačně stane. Anebo dáme na doporučení poradenských společností a odborníků z letectví, která říkají, že výstavba nového terminálu přivede další investory (třeba majitele soukromých letadel mající potřebu je někde garážovat, případně společnosti, které umí a chtějí dělat cargo, tedy nákladní přepravu). Rozhodli jsme se jít druhou cestou a jsme stále přesvědčeni, že jsme se rozhodli správně. A to říkám nyní jako náměstek primátora města Pardubice, tedy majoritního akcionáře, ale stejně to budu vidět jako případný budoucí hejtman Pardubického kraje.

Pardubické hejtmanství se už patnáct let od vzniku krajů snaží vyřešit hlavně ztrátové zdravotnictví. Po letech diskusí se však rozhoupalo k radikálnímu kroku a k letošnímu prvnímu lednu všech pět nemocnic sloučilo pod jedinou hlavičku Nemocnice Pardubického kraje. Domníváte se, že centralizace nemocnic je krok správným směrem? A především, jaké další kroky jsou podle vás nyní potřeba?

Ano, centralizace je správný směr. Při současném akutním a velkém nedostatku lékařů, sester a dalšího personálu může jeden subjekt lépe koordinovat zajištění lékařské péče v rámci celého kraje. A to už se samozřejmě děje – „půjčování lékařů“ mezi nemocnicemi jediné dokáže zajistit, že krajské zdravotnictví stále funguje. Co dál? Peníze nejsou problém, problém jsou chybějící lékaři a zdravotní sestry. Otočením kouzelného prstenu je nevyrobíme, tedy musíme přizpůsobit zdravotnictví současnému stavu. Některé obory centralizovat do menších pracovišť, ale bez vlivu na kvalitu a dostupnost pro obyvatele. A hlavně, je potřeba si konečně říci, co je úkolem krajského zdravotnictví – dostupné, kvalitní zdravotnictví. Myslet si, že krajská nemocnice bude konkurovat specializovaným pracovištím typu fakultních nemocnic nebo výzkumných ústavů – touto cestou jít nelze. A mám obavu, že ani tato koncepce střednědobého a dlouhodobého vývoje neexistuje.

Otázka na závěr. S odůvodněním, že Andrej Babiš káže vodu a pije víno, vystoupila ze strany poslankyně Kristýna Zelienková. Co vy na to? Jak byste Andreje Babiše hodnotil vy sám?

Je to její rozhodnutí – pokud je v ANO „skoro všechno“ špatně, měla by, jako člověk, který byl zvolen díky tomu, že byla na kandidátce ANO, opustit svůj mandát. A v příštích parlamentních volbách, na kandidátce jiného subjektu, který ji bude blíže, oslovit svojí osobou a zkušenostmi voliče znovu. To by mi připadalo jako správné řešení. Jako člen nejužšího vedení pana Babiše znám dostatečně na to, abych mohl dál hájit zájmy hnutí ANO.