Množí se zprávy o tom, že by letos mohla přijít recese. Ať už kvůli problematickým výsledkům německé ekonomiky, nebo pro předluženost té čínské. Jaká je to zpráva pro naši zemi, co by měla vláda udělat, abychom rok oslav třiceti let demokracie přestáli v dobrém ekonomickém zdraví?
Pravděpodobně se nebude jednat o recesi, ale o zpomalení ekonomického růstu – takzvané hladké přistání po hospodářské expanzi. Vláda by se měla snažit otvírat nové zahraniční trhy, tak abychom snížili závislost na evropském trhu. Rovněž by měla vytvářet podmínky, aby výrobní prostředky v naší zemi byly postupně skupovány českým kapitálem. Tím by se zabránilo obrovským odtokům finančních prostředků z České republiky do zahraničí.
Ministryně financí Alena Schillerová se nechala slyšet, že Česko musí začít šetřit. Prý skutečně přicházejí horší časy a rozpočet na rok 2020 se netvořil snadno. Nemělo se ale šetřit už dříve? Chovají se při stavbě rozpočtu vlády Andreje Babiše odpovědně?
Vzhledem k tomu, že státní rozpočty sestavují politici, kteří se chtějí udržet ve svých funkcích, nelze očekávat přílišnou odpovědnost. Když bychom však srovnali, jak se jednotlivé vlády chovaly k veřejným financím v dobách ekonomického růstu, tak by ta současná patřila mezi ty lepší.
Poslanci odmítají nařídit plošný zákaz prodeje klecových vajec. Mají obavu, že by cena vajec příliš vzrostla. Je takový zásah do podnikání ospravedlnitelný snahou zlepšit životní podmínky zvířat, nebo by takové kroky měl stát raději nechat na jednotlivých obchodnících?
Lidé svým spotřebním chováním dávají jasně najevo, co si přejí. Ti, co mají problém s klecovými chovy, mohou nakupovat vejce z volných výběhů. Neměli by však ostatním vnucovat, co smí a co nesmí. Kdyby se v těchto otázkách začalo ustupovat, tak za pár desítek let by z nás všech byli vegetariáni.
Fotogalerie: - Sněmovna o kumulaci platů
Andrej Babiš by rád přesunul státní úřady do plánovaného komplexu v Letňanech. Takové Ministerstvo pro místní rozvoj by mělo svou budovu na Staroměstském náměstí uvolnit Apple Storu, který chce Babiš v Praze zařídit. Dává vám to smysl?
Ano, dává. Když budou všechny úřady na jednom místě s dobrou dopravní obslužností, výrazně se tím zkrátí doba na vyřizování administrativy. Každý, kdo přejížděl z úřadu na úřad zasekanou Prahou, ví, o čem mluvím.
Rovněž mi dává smysl, když v centru města budou obchody, které slouží lidem. Bude-li Apple Store řádně platit státu za pronájem budovy, nevidím v tom problém.
Průměrná pražská rodina vydá za bydlení 41 procent svého příjmu. Přitom Češi mají ve srovnání se zbytkem Evropy poměrně často nemovitosti v osobním vlastnictví. Je tedy dnes Praha na bydlení pro obyčejné rodiny příliš drahá? A pokud ano, co za to může?
Praha má vzhledem k velikosti mezd jedny z nejdražších nemovitostí v rámci Evropské unie. Lidé s průměrnými příjmy mají v zásadě jen tři možnosti. Buď se na nákup bytu složí v rodině, nebo se smíří s nájmem nebo se odstěhují za Prahu.
Za tento žalostný stav může pomalá výstavba nových bytů, kdy se staví zhruba třikrát méně bytů, než by bylo potřeba. Kromě špatně fungujících stavebních úřadů za to mohou spory mezi původními obyvateli Prahy, kteří chtějí zachování zeleně, a novými obyvateli, kteří chtějí volná místa zastavět. Myslím, že vhodným řešením je stavět více do výšky, tak abychom si uchovali zeleň a měli dostatek bytů. Koneckonců tímto způsobem se postupuje i ve světě.
Německo se rozhodlo do roku 2038 skoncovat s uhelnou energií, je prý moc špinavá. Zároveň ale již v roce 2022 uzavře všechny své jaderné elektrárny. Nabízí se otázka – kde potom vezmou elektřinu? V krátkém časovém horizontu totiž budou muset nahradit zhruba polovinu celkové produkce. Nebudou si nakonec nuceni kupovat třeba českou „špinavou“ elektřinu?
Jedná se o velkou energetickou katastrofu. Uzavření 17 jaderných elektráren v kombinaci s uzavřením uhelných elektráren povede k obrovskému výpadku v produkci energie. Výsledkem bude nutnost stavět nové energetické zdroje, které však budou dražší. Zároveň bude nutné investovat do přenosových soustav, protože obnovitelné zdroje nedokáží dodávat stabilní množství elektřiny tak jako konvenční zdroje. Výsledkem bude zdražování elektřiny pro firmy i domácnosti.
Podobně se na přechod na čistou energii připravuje také třeba Francie. Měli bychom následovat příkladu těchto zemí?
Možnost volby nám bude do značné míry odepřena. Za poslední rok a půl se cena emisních povolenek zpětinásobila. Kvůli tomu přestává být produkce energie z uhelných elektráren rentabilní. Podobných zásahů zřejmě bude přibývat, až nakonec produkce energie z „čistých zdrojů“ bude jedinou možností. „Čisté zdroje“ dávám do uvozovek, protože každý, kdo viděl, jak se vyrábí například solární panely, musí mít pochybnosti o šetrnosti k přírodě.
Ve Venezuele panuje humanitární krize, v obchodech nejsou základní potraviny a hygienické potřeby. Jde přitom o zemi s největšími zásobami ropy na světě. Není tedy ve světle tamního, světem ostře sledovaného, zápasu o moc skutečně potřeba, aby současný prezident Maduro odešel?
Za vlády prezidenta Madura Venezuela zkolabovala a dostala se do humanitární krize. Jestli toto není důvod k odchodu z funkce, tak již nevím, co by mělo být. Smutné je, že Venezuela by mohla být bohatší než nejbohatší země z Arabského poloostrova. Kvůli neschopným vládám však ve Venezuele panuje bída, kdy průměrný člověk hubne tempem 11 kilogramů za rok.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
