Jan Hus je aktuálně v čele ankety o největšího českého hrdinu. Patří tam podle vás?
Není to tak dávno, kdy podobnou anketu o největšího Čecha málem vyhrál Jára Cimrman. Je to ale do značné míry dáno tím, kdo je zrovna v daném roce více komunikován, letos je to díky výročí Jan Hus. Řekl bych, že spíš než typickým hrdinou byl mistr Jan Hus člověkem, který měl odvahu přemýšlet a metodou myšlení je pochybnost. To mi připadá důležité, jeho myšlení se dostalo do komplikované situace a je příznačné pro politicky a nábožensky rozjitřenou dobu. Když Hus mluvil nahlas o svých pochybnostech, sám k té rozjitřenosti přispěl. U významných osobností ale pozorujeme dvě odlišné věci – jejich skutečný život a legendu. Pro mě je zajímavý Hus jako konkrétní člověk, o kterém se toho ví méně.
Husa vidí jinak národní obrození, jinak masarykovská první republika a jinak ho pojímali komunisté. Co stále na Husovi láká k novým interpretacím?
Podstata toho, proč je Jan Hus pořád zajímavý, je asi skutečnost, že to byl člověk, který se odhodlal hlásat něco, co se nahlas neříkalo, měl odvahu jít do čela reformy, a to lidi láká dodnes. Každá generace má tyto tendence a snaha odvolávat se na osobnosti, které je reprezentují, je trvalá. Například pro dobu národního obrození byl Hus postavou, kterou šlo velmi dobře přizpůsobit potřebám povznesení národního sebevědomí, pak komunisté, ti ale Husa jen těžce zneužili.
V současnosti si Češi Husa připomněli filmem Jiřího Svobody, který mimo jiné vyvolal debatu o tom, že současné církevní restituce odporují tomu, co Hus hlásal. Není to další „použití“ Husa k aktuálním potřebám?

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Daniel