Maďarsko a Polsko vetovaly dohodu o rozpočtu EU i o krizovém fondu. Europoslanec za TOP 09 Luděk Niedermayer varuje, že neústupnost těchto zemí zablokuje nejen protikrizové stovky miliard eur pro členské země, ale zároveň i čerpání peněz z „normálního“ rozpočtu pro chudší země, takže to bude mít bolestivé ekonomické důsledky. Může případné rozpočtové provizorium vést k velké krizi uvnitř Unie, jak se bývalý viceguvernér ČNB obává?
Rozpočtové provizorium by teoreticky mohlo vést ke krizi a vnitřnímu pnutí v Evropské unii, nicméně já nesdílím obavy, mě by to docela těšilo, protože by se tím řízlo do opouzdřeného vředu. Jediné, co mě mrzí, je, že Česká republika a Slovensko nedrží basu s Maďarskem a Polskem – společně bychom byli silnější.
Ony „protikrizové“ stovky miliard nemají nic společného s „bojem proti nákaze“, to je jen zastírací manévr. Celý tzv. evropský záchranný fond, o který v této kauze jde v první řadě, je ve skutečnosti jen pokusem o záchranu jižního křídla eurozóny, a to z peněz bohatších a fiskálně disciplinovanějších zemí.
My všichni máme skrze tento fond sponzorovat a dotovat země, které rozhazují a projedly svou budoucnost – abychom my tím projedli tu naši také. Pokud tenhle penězovod ze severu na jih bude narušen krom jiného i za přispění Maďarska a Polska, bude to jen dobře pro celou Evropu a nás všechny.
Navíc si musíme uvědomit, co Maďarsko a Polsko vede k jejich jednání. Je to protest proti tomu, že evropské přerozdělování peněz je podmíněno souhlasem s takzvanými „evropskými hodnotami“. A tyhle hodnoty v sobě zahrnují kupříkladu přerozdělování nelegálních migrantů. Země jsou tedy nuceny, aby na jednu stranu hlídaly své hranice v rámci závazku k schengenskému prostoru, a současně se po nich chce, aby tento závazek porušovaly tím, že k sobě nelegály nahrnou. To je naprosto zvrácené a ve své podstatě to jde i proti duchu mezinárodních smluv – v podobě schengenské smlouvy – a proti ústavám jednotlivých zemí.
Co může pro ostatní státy znamenat, že skupina patnácti zemí z asijsko-pacifického regionu se 2,2 miliardami obyvatel – zahrnující Čínu, Japonsko, Jižní Koreu a Austrálii – podepsala největší dohodu o volném obchodu na světě?
Pro oněch 2,2 miliardy lidí je to samozřejmě výborná zpráva. Zóna volného obchodu podpoří tamní hospodářský růst. Pro euroatlantickou alianci to znamená pokračující úpadek. Restrikcemi, které jsme si sami na sebe uvalili v souvislosti s covidem, jsme vyklidili Číně pole v mezinárodním obchodu, a Čína ho velmi rychle a ochotně zaplnila. Na rozdíl od Číny ale EU dlouhodobě v průměru jen stagnuje, takže jsme Čínou velmi rychle doháněni. Obchodní protekcionismus je pro nás samozřejmě extrémně negativní.
Psali jsme:
Ekonom Martin Slaný upozornil, že státní zaměstnanci si za posledních pět let polepšili mnohem víc než lidé pracující v soukromém sektoru. Průměrná mzda v soukromé sféře se zvýšila o 32 procent na 36.600 korun, zatímco průměrný plat ve veřejné sféře o téměř 49 procent na 40.500 korun. Jak tento trend, který by mohl být do budoucna problémem pro soukromé firmy, ale i pro samotný stát, zastavit?
To je snadné, zastavit se to dá jednoduše tím, že přestaneme nabírat státní zaměstnance, přestaneme jim zvyšovat mzdy a uvolníme restrikce uvalené na soukromý sektor, kvůli kterým mají zaměstnavatelé tak vysoké náklady, že si nemohou dovolit zvyšovat dál mzdy! Jenomže snadné je to jen říct, nesnadné provést.
Ne, že by to nešlo. Ale v hlavách lidí je to aktuálně nastaveno jinak. Lidi se naučili natahovat ruku ke státu. A který politik vyhraje volby se slibem, že přestane zvyšovat sociální dávky a přestane zvyšovat platy státních zaměstnanců?
RNDr. Luděk Niedermayer
Vaše srdce asi zaplesalo při slovech ministryně financí Aleny Schillerové o největším snížení daní v novodobé historii, jak uvedla před poslanci zrušení superhrubé mzdy. Piráti ale varovali, že schválením všech daňových změn přijde veřejný rozpočet o 150 miliard korun, Miroslav Kalousek zase, že si každý rok budeme muset půjčit na finančních trzích o 70 miliard až 80 miliard korun více a že se výrazně zhorší šance na udržitelnost penzijního a zdravotního systému. K jakému komentáři daňový balíček, který by měl začít platit od ledna 2021, inspiruje vás?
Snížení daní je samozřejmě skvělá věc. Zvýšení státního dluhu je naopak mizerná věc. Ale nesměšujme ty dvě věci.
Od samého začátku roku 2020 se mělo ekonomice pomáhat přesně naruby, než jak se jí „rádoby-pomáhalo“. Stát sypal do ekonomiky další a další výdaje a tím vysekl onu neslavnou sekyru. A vysekne ji i v příštím roce. Stát měl jednat přesně naopak. Neměl zvyšovat výdaje do ekonomiky, měl hned od počátku snížit daně. Sekyra by třeba byla stejná – když zvýšíte výdaje za neměnných příjmů, máte schodek úplně stejně, jako když snížíte příjmy za jinak stejných výdajů – ale přeci by tu byl jeden obrovský rozdíl:
Peníze by totiž zůstávaly u zdroje, tam, kde jsou generovány. Neboli tam, kde je pro ně investičně větší využití. A nedocházelo by k rozpínání státu na úkor soukromého sektoru, ale naopak by došlo ke zmenšení státu ve prospěch soukromého sektoru. A to je naprosto, ale naprosto zásadní rozdíl.
Takže když to vztáhnu na současnou situaci a zrušení superhrubé mzdy: Je dobře, že daně klesnou. ALE současně s tím by správně stát měl také snížit své výdaje, měl by ustoupit od plánovaného navyšování počtu státních zaměstnanců v příštím roce, měl by naopak státní zaměstnance propouštět, měl by zmrazit mzdy státním zaměstnancům, měl by zastavit zbytečné investiční projekty, měl zastavit programy typu kurzarbeit, který neproduktivně blokuje použitelnou pracovní sílu doma bez práce a ještě jí za to platí, a tak dál. Pokud by snížení daní bylo doprovázeno snížením státních výdajů, aby se ideálně rozpočet vyrovnal, méně ideálně by aspoň klesl schodek rozpočtu, bylo by to zcela ideální.
JUDr. Alena Schillerová, Ph.D.
Rekordní tržby i rekordní příliv nových zákazníků letos i díky koronavirové pandemii očekávají e-shopy. Proti kamenným obchodům, i kdyby nebyly v nouzovém stavu zavřeny, mají spousty výhod. Čím by se ale měl zákazník řídit, aby nenaletěl podnikavcům nebo podvodníkům? Existuje nějaké „desatero“ doporučení, jak minimalizovat riziko, že při tomto způsobu nakupování člověk sedne na lep nepoctivcům?
Tak existují různá hodnocení internetových obchodů, těmi je dobré se řídit. Většinou ovšem kvalitu internetového obchodu poznáte už podle jeho stránek: čím víc – funkčních – kontaktů na sebe obchod uvádí, čím ochotněji komunikuje, a to nikoliv prostřednictvím robota, ale prostřednictvím živého člověka, tím větší šance je, že obchod není plánován jako podvod.
Jinak ovšem legislativa je dost hodně na straně zákazníka, takže možnosti, že internetový obchod z vás jen vyláká peníze a nevrátí, je dneska pořád menší, respektive možnosti vymahatelnosti jsou pořád větší.
Určitě sledujete dění kolem České televize, které zatím hýbe víc s ní spřátelenými médii než společností, jinak by 17. listopadu nebylo demonstrovat za zachování její svobody jen několik desítek lidí v autech a premiérovi by v tomto duchu nenapsala otevřený dopis jen provařená skupina lidí. K tomu zakladatelé TOP 09 Kalousek a Schwarzenberg požádali Českou biskupskou konferenci, aby vyzvala k rezignaci Hanu Lipovskou a Maxmiliána Kašparů, které do Rady nominovala. Není pro televizní radní nakonec profese ekonoma diskvalifikující, když do Hany Lipovské se už trefuje skoro každý a hvězdná herečka Aňa Geislerová se jí veřejně ptá, jestli někdy něco vytvořila, jestli má za sebou nějakou prospěšnou činnost a zda ovládá něco, co by se dalo nazvat uměním?
Podívejte, v demokratických volbách byla zvolena Poslanecká sněmovna. Demokraticky zvolená Poslanecká sněmovna v demokratické volbě zvolila Radu ČT. Demokraticky zvolená Rada ČT v demokratickém hlasování odvolala poradní komisi, s jejímž fingováním byla dlouhodobě nespokojená. A pokud někdo tvrdí, že tento demokratický proces je ohrožením demokracie, buď je úplně dezorientovaný v reáliích, anebo má nějaké prazvláštní úmysly.
Každopádně zase tak moc mě nepřekvapuje, že lidé papouškují ony chytlavé hlášky o údajném ohrožení demokracie. Lidé totiž ve značném procentu případů nemají vlastní názor, jsou jen myšlenkově prázdnou skořápkou, pouze zrcadlí názory jiných lidí, kteří opět jen zrcadlí další zrcadla. Vzniká tak obraz, jako když postavíte dvě zrcadla proti sobě: Téměř nekonečno identických obrazů z obrazů. A jejich počet se zdá potvrzovat správnost. Ale skutečný názor podložený použitím vlastního rozumu v těch tisících a milionech zrcadlených a papouškovaných výroků nemusí být ani jeden.
Psali jsme:
 |
Aby bylo jasno aneb Vrátí se Marx a Lenin? „Svoboda se nedá koupit. Odpovědnost se nedá zdědit. Demokracie se nedá nařídit. A přesto jako by dnešní svět svobodu zatracoval, odpovědnost umlčoval a demokracií opovrhoval. Jako by znovu volal po návratu Marxe s Leninem.“ * Objednat za zvýhodněnou cenu ZDE |
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
