Náš rozhovor vyjde o půlnoci ze soboty na neděli. Co v tuto část víkendu obvykle dělá Petr Štěpánek?

Jsem noční pták. Televize, počítač, knížky. Nebo jsem s Unisonem, mojí kapelou, na vystoupení.

Působíte v politice a přitom stále vystupujete s kapelou a držíte si rockerskou image. Je těžké zůstat v politice prostořekým rockerem?

S tím působením v politice vás musím trošku poopravit. Na všechny funkce jsem už před dvěma lety rezignoval, jsem jen řadovým členem ODS. Nikam se necpu, o nic neusiluju, nemusím taktizovat, nepotřebuju lézt komukoli do zadku. Užívám si luxusu absolutní ekonomické i politické svobody. Jsem glosátor, který jen bez obalu říká, co si myslí. I do vlastních řad. Ale kupodivu mám zřejmě víc posluchačů než někteří funkcionáři.

Rockerům bývá přisuzován přímočarý pohled na svět. Jak se takový člověk cítí v současném zmatení informací, kdy například o dění na Ukrajině dostáváme zcela protichůdné zprávy, ve kterých je prakticky nemožné se zorientovat? Máte nějakou radu, jak si z toho nepřeberného množství informací udělat názor?

Rocker se v tom zmatení cítí jako kdokoli jiný. Chce to čerpat z více informačních zdrojů a hlavně používat svoji vlastní hlavu. To znamená také přemýšlet, zda informace, které se nám někdo snaží natlouct do hlavy, vůbec mají elementární logiku. Nikdy bych nevěřil tomu, že pětadvacet let po sametu budou média tzv. hlavního proudu stejnou propagandistickou troubou, jako byla ta předlistopadová, ale je to bohužel tak. Jen s opačným znamínkem. Zaplať pánbůh za internet.