Evropská komise ve středu varovala Itálii, Francii, Portugalsko, Španělsko a Belgii, že podle svých nynějších návrhů rozpočtů by příští rok nemusely dodržet unijní rozpočtová pravidla. V dopisech je upozornila, že v současné chvíli je snižování jejich strukturálního deficitu z pohledu evropských pravidel nedostačující. I když často kritizujeme Evropskou unii, není tento postup Evropské komise jako nadnárodního orgánu EU jedním z kroků, které dávají smysl její existenci?

Víte – já si nejsem tak docela jistá, zda právě toto ospravedlňuje mechanismy fungování Evropské unie. Problém je totiž v tom, že pravidla fiskální disciplíny nikdy nebyla dodržována důsledně. Když pomineme onen známý příběh, že Řecko se do eurozóny dostalo podvodem, respektive falšováním statistik, tak tu máme dvě další systémově špatné vady:

Za prvé – EU a především eurozóna by měla důsledně trvat na fiskální disciplíně, ta je pro společnou měnovou zónu naprosto klíčová. A realita je jinde. Když velká země typu Francie nedodrží Pakt stability, vždy se to nějak zamluví a odůvodní a v podstatě nejsou na vynucování paktu páky. Pakt stability se doslova rozpadl a nyní se upozorňuje na rozpočtové problémy, jen „aby se neřeklo“.

Za druhé – zatímco na fiskální disciplíně se nelpí, na monetární disciplíně se lpí extrémně, a to i v oblastech, kde je to naprosto kontraproduktivní. Narážím na to, že mezi konvergenčními kritérii jsou některé podmínky například týkající se úrokových sazeb či kurzu, jejichž splnění může dotyčné zemi spíš uškodit než jí pomoci.

I druhá otázka se vztahuje k Evropské komisi. Nabídla totiž členským zemím EU, že se na ni mohou obrátit v případě pochybností o konkrétním chystaném převzetí své domácí společnosti ze strany cizího investora a ona pak vypracuje analýzu toho, jestli obchod neskrývá rizika. Opatření není výslovně namířeno proti Číně, je ale jasné, že ve skutečnosti jde hlavně o aktivity čínských firem. Jsou namístě tvrdší pravidla pro povolování čínských investic s ohledem na politická rizika i na často zmiňovaný záměr Číňanů dostat se k citlivým technologiím?