Když se podíváte na ceny na čerpacích stanicích, co říci na jejich nárůst, který začal velmi rychle poté, co Izrael a USA zaútočily na Írán? Měl by tyto ceny stát nějakým způsobem regulovat?
Určitě měl! Opět se mnozí čerpadláři předvedli jako lichváři! Stejně jako při začátku války na Ukrajině. Jako že někdo zdraží o nějakou inflaci, O.K. Ale o 5 až 12 Kč, aniž nakoupí ještě nové zásoby?! Zažil jsem už tehdy, ale i teď, že během cesty tam a zpět autem zdražila jedna čerpačka dvakrát, a to celkem o 6 Kč.
Jak vnímáte demonstraci Milionu chvilek na Letné?Anketa
Například Slovensko nastavilo dvojí ceny na pohonné hmoty, pro místní a pro cizince, kteří zaplatí víc. Podobně i Maďarsko… Je toto dobré řešení?
Částečně ano! Protože se tak vyhnou hrozbě, že přijedou cizinci a některé čerpačky vyčerpají dosucha. Jen by mě zajímalo, jak dlouho tenhle dvojí metr udrží? Necháme se překvapit.
V médiích už se objevuje varování, že kromě pohonných hmot zdražují i hnojiva, což vlastně obojí může zvednout například i ceny potravin. Už teď, když jdete do obchodu a ceny potravin vidíte, co si tak říkáte? A jak by mnozí lidé zvládli další zdražení?
Pokud se zvýší cena PHM, zvýší se vše – od potravin přes dopravní služby až třeba po pohřebnictví. Mnozí lidé zvládnou zdražení, otázka, jak dlouho. A opět je tu stát, který sice nechce nic regulovat, ale bude „vyhazovat“ peníze tím, že těm nízkopříjmovým bude muset doplácet vyšší příspěvky. Na které mají pochopitelně nárok, pokud jim „stát, Evropa, svět“ zdraží život. Je to jen znak toho, že „kdo drží ropu, naftu a benzín, ten ve světě vládne“.
A v této souvislosti, co říci na to, že ceny potravin v sousedním Rakousku nebo hlavně v Německu jsou často buď stejné, nebo dokonce někdy i nižší než u nás? Ovšem průměrný plat v obou zemích je mnohem vyšší než u nás… Jak si to tolik let po revoluci vysvětlit?
Fascinují mě často renomovaní ekonomové, kteří se nás snaží přesvědčit, že už dávno jsou zrovna v SRN a Rakousku ceny stejné, ne-li někdy vyšší. Říkají si ekonomové. Přitom každý žák, který kdy vychodil aspoň 8–9 tříd ZŠ, ví, že je nezbytné podívat se na průměrnou (reálnou) mzdu. Pokud tady někdo bere třeba 45 000 a máslo stojí 50 Kč, tak pokud jinde někdo bere 80 000–90 000 Kč a tam máslo stojí cca 50 Kč, tak kdo je na tom lépe? A to nemluvě o kvalitě zboží. Ceny nájmů a nemovitostí v rámci prodeje jsou mnohde daleko nižší nebo stejné, ale příjmy tam jsou vyšší. U nás jsou – a nikdo neví proč – nejvyšší ceny nemovitostí v Evropě. Uměle nafouknutá bublina. Jediný, kdo se napakoval, je realitní segment. Vždyť mnoho realiťáků dnes jezdí v bentley, jaguáru nebo porche. Říkám si, že jim to není trochu blbý!
Vy spolupracujete i s charitativními organizacemi, takže jistě znáte spoustu případů, ať už třeba samoživitelek či samoživitelů, ale i dalších lidí, kteří na tom nejsou ekonomicky dobře. Můžete nám nějak přiblížit, jak konkrétně charita pomáhá a jak to tito lidé (samoživitelé a další) zvládají, právě i vzhledem k cenám ať už potravin nebo pohonných hmot, ale i dalším věcem?
Tak charitativní organizace, třeba včetně potravinové banky, tu mají nezastupitelný prostor. Často nízkopříjmovým občanům pomohou se základními potravinami. Jiné organizace třeba s nájmem, kaucí, jinde zase s potřebami, jako je oblečení, zařízení a podobně. Nebo obědy pro děti do škol. A Charita ČR třeba kromě pečovatelské pomoci o staré a nemocné lidi pomáhá v mnoha oblastech včetně psychologické, duchovní pomoci. Nebo třeba intervenční a podobně.
Když jsme u té pomoci, co říci v současné době na podporu Ukrajinců v ČR? A co říci na to, že ochota pomáhat ze strany některých Čechů vůči Ukrajincům už není zdaleka taková jako po začátku války na Ukrajině?
Je vám líto, že Václav Moravec končí v České televizi?Anketa
Pracuji třeba mj. i v 1. národnostním rádiu v ČR – WorldRadiu, které vysílá v sedmi jazycích. A tam moc chytrá, vzdělaná a šikovná kolegyně pochází z Ukrajiny. A WorldRadio bylo prvním médiem tohoto druhu, které dalo práci právě jí v době, kdy sem prchali lidé před válkou.
A tito lidé se zapojili skvěle do společnosti. Jsou vděční za pomoc, pokorní, a hlavně se snaží být i platní na trhu práce. Bohužel je zde jeden fakt, že čím déle bude ten nesmyslný konflikt na Ukrajině pokračovat, tím bude menší a menší snaha lidí dál pomáhat.
Jak už jste zmínil, v ČR už léta funguje potravinová banka, což je nezisková organizace. Jak funguje a kdo bývá nejčastěji jejím klientem? A kdo vůbec má na tuto pomoc nárok?
Potravinové banky jsou po celé ČR. Částečně je příspěvky financuje i stát, což je dobře. Protože dělají skvělou službu nejenom pro rodiče samoživitele, ale třeba pro velmi nízkopříjmové seniory nebo další skupiny lidí. Potravinová banka má navázané partnery, kteří jí věnují přebytky trvanlivých potravin, které by se třeba jinak vyhodily, jsou to zcela nové, kvalitní věci. Hygienické potřeby a podobně. Potravinová banka nezjišťuje reálně vždy u každého konkrétního člověka, který přijde na výdejní místo, jeho majetkové poměry, to ani dost dobře nejde. Sociálka samozřejmě dává nějaké potvrzení o tom, že dotyčný je na sociálním minimu a podobně. Ale je pak i na svědomí každého, kdo si o tu pomoc opravdu potřebnou řekne a kdo ne. Důležité je spíš to, aby to někdo nezneužíval. Nebo aby se ty potraviny nevyhazovaly.
Potravinovky pořádají každoročně i sbírky, do kterých se zapojují desítky tisíc lidí. Je to skvělé gesto.
Když jsme u těch neziskovek, co říci na tu averzi, která vůči nim často je? Rozlišují lidé dobře „politické“ neziskovky a ty podobného typu, jako je právě potravinová banka nebo třeba Klokánek? A co říci na zákon, který někteří připodobňují určitým způsobem k zákonu „Fara“, nad kterým se teď vedou velké diskuse?
No právě! Ono je sakra potřeba rozlišovat NEZISKOVKY A NEZISKOVKY. Jmenujete některé segmenty, které jsou nezastupitelné – právě organizace pro okamžitou pomoc ohroženým dětem – Klokánek nebo další zařízení. Pak třeba zmíněná potravinová banka. Pak jsou tu hospice, sociální ústavy, různé pečovatelské služby nebo třeba sociální služby, komunitní centra či integrační neziskovky, které pomáhají začleňovat cizince do naší společnosti. Nebo naopak upozorňovat na bezpráví a podobně. To je v pořádku. Ale pak je tu celá řada neziskovek, o kterých buďto nevíte, co dělají, anebo je to projekt, který nemá fakticky pro reálnou pomoc někomu nebo něčemu žádný efekt. Jediný je asi, že se z toho někomu dobře žije. Když se podíváte na některé „nejmenované“ neziskovky, na jejich inzeráty o práci, často vás až zarazí, jak nadstandardní platové podmínky nabízejí. Ale nikdy to nejsou ty, kde se pečuje o nemocné, hendikepované, staré nebo třeba o lidi bez domova. Ale jsou to často ty, kde se bojuje rádoby za „demokracii“, „svobodu“ nebo kde se hledá nějaké „jsoucno“ či „jho“... a to vše zamotané do rádoby nesmírně důležité činnosti. Nebo činnosti pro jiný stát nebo zcela jinou kulturu, na kterou naše země nemá žádný vliv. A to mě určitě štve. Je opravdu potřeba rozlišovat.
Co se zákonu „FARA“ týče, otázka, na koho může mít dopad? Zda třeba i na charitu, která působí po celé Evropě a světě, anebo právě na ty netransparentní? Ale prosím, pokud někdo chce pobírat příspěvky od státu, granty a podobně, asi bychom měli vědět alespoň „všeobecně“, na co peníze z našich nebo jiných daní jdou. A ne že se tu rozdávají stovky milionů na něco, o čem nikdo ani nemá tušení, že to existuje. Někteří si třeba na neziskovkách postavili velmi luxusní byznys. A jaksi mně osobně tu chybějí efektivní kontrolní mechanismy.
Pokud někomu přispějete třeba na invalidní vozík, taky budete chtít vědět, že si ten vozík pořídil a nejel místo toho na luxusní dovolenou nebo si nekoupil zásobu koksu či jiných podpůrných látek, ne? Já pořád nechápu, proč se někdo v téhle zemi rozčiluje nad nutností transparentnosti využití jakýchkoli veřejných prostředků. Poslední dobou se z toho spíš stává něco jako sprosté slovo.
Psali jsme:
Práce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 11 čtenářů)
Schvalujete tažení vlády proti neziskovkám?
