Nedávno v nedělním pořadu televize Prima Partie generál ve výslužbě Mojmír Zachariáš v diskusi s Michaelem Kocábem podrobně vyprávěl, jak sametová revoluce probíhala v československé armádě v listopadu 1989. Z toho téměř hodinového pořadu vyznělo, že generál Zachariáš, tehdy ve vysoké funkci velitele západního okruhu, byl vlastně tím hlavním hrdinou, který zabránil tomu, že armáda proti demonstrantům nezasáhla. Byla tam i zmínka o vaší osobě, jak jste se z iniciativy kohosi jemu neznámého angažoval na Sjezdu družstevních rolníků v prosinci 1989 jménem československé armády. Jak to tehdy vlastně bylo?
Náhodou jsem ten pořad na TV Prima osobně viděl. A nestačil jsme se divit všemu tomu, co tam pan generál Zachariáš o listopadu 1989 povyprávěl. Včetně toho, jak mluvil o svých „hrdinských činech“! A samozřejmě i o mé osobě, když tvrdil, že jsem na Sjezdu družstevních rolníků prvního prosince 1989 v tehdejším Sjezdovém paláci vystoupil jménem armády z iniciativy úplně někoho neznámého.
Stručně řečeno bych slova generála Zachariáše komentoval asi tak, že buď je pan generál Zachariáš vzhledem ke svému vysokému věku již senilní a vše se mu v hlavě popletlo, anebo ze sebe chce udělat hrdinu a proto, nejen v mém případě, ale i v dalších tvrzeních o své roli v listopadu 1989, lže, jako když tiskne!
To je dost odvážné tvrzení! Máte pro to důkazy?
Samozřejmě, že mám. Bylo to všechno přeci jen jinak než nyní v televizi, říká a píše ve svých memoárech generál Zachariáš. Jaká byla situace v listopadu 1989 v Československé lidové armádě (ČSLA), to může stále ještě potvrdit asi dvě stě tisíc občanů České a Slovenské republiky, kteří tehdy v armádě sloužili. Nemohu mluvit za Ministerstvo obrany a velení západního vojenského okruhu, ale minimálně do velitelů divizí včetně, což představovalo devadesát procent tehdejší ČSLA, jsme žádné rozkazy, ani ústně, ani písemně k přípravě na potlačení demonstrací v Praze či jinde nikdy nedostali! A to ani náznakem!
Ale generál Zachariáš v televizi jasně řekl, že armáda byla v rámci akce „Zásah“ připravena zasáhnout proti demonstrantům a stačilo zmáčknout jedno tlačítko a vojska by vyjela proti demonstrantům a nikdo by je nezastavil...
Nevím, jaké úkoly dostal generál Zachariáš k akci „Zásah“ od tehdejšího ministra obrany Milána Václavíka, ale na příkladu první tankové divize a jejích úkolech v rámci akce "Zásah" o dnešních slovech generála Zachariáše silně pochybuji! Dodnes znám totiž zpaměti základní úkoly, jaké v rámci té akce měly plnit tankové pluky a motostřelecký pluk první tankové divize. Podrobně zpracovaná, přísně tajná dokumentace k akci „Zásah“, totiž platila již od konce sedmdesátých let.
Poprvé jsem se s úkolem první tankové divize při akci „Zásah“ seznámil v listopadu 1985, když jsem přebíral funkci náčelníka štábu, tedy prvního zástupce velitele divize. A i později, v září 1989, když jsem převzal funkci velitele první tankové divize. Nicméně i v listopadu a v prosinci 1989 byly úkoly a plány k akci „Zásah“ stále stejné a beze změn! Úkolem bylo obsadit a bránit konkrétní strategické objekty v Ústeckém kraji, ve Středočeském kraji a v dnešním Libereckém kraji proti eventuálním vzdušným výsadkům a diverzním jednotkám NATO. A jediný útvar první tankové divize, tedy druhý tankový pluk dislokovaný v Rakovníku, který měl čtyřiadevadesát tanků T-72 M, měl za úkol se přesunout do prostoru Praha-Ruzyně a odtud po rotách zaujmout ochranu strategických objektů na levém břehu Vltavy, jako byly například sídlo prezidenta republiky, úřad vlády, Ministerstvo obrany, generální štáb, letiště Praha-Ruzyně, letiště Praha-Kbely a další strategické objekty v Praze.
Vždyť do sedmnáctého listopadu 1989 by nikoho ani na chvíli nenapadlo, že by za pár měsíců mohlo dojít k naprostému zhroucení tehdejšího režimu! A mohu dnes veřejně mluvit i za své kolegy, tehdejší velitele ostatních divizí západního vojenského okruhu - dodnes se přátelíme a pravidelně scházíme, že nikdo z nás v plánech akce „Zásah“ žádné úkoly k přípravě na potlačení demonstrantů ani před, ani po sedmnáctém listopadu neměl a nikdo z nás žádné takové úkoly neobdržel. To, co tedy dnes generál Zachariáš tvrdí, že by armáda po zmáčknutí knoflíku na Ministerstvu obrany či generálním štábu během několika minut vyjela a zasáhla by proti demonstrantům v Praze či kdekoliv jinde, je jeho ubohá spekulace! Protože tak, jak líčí eventuální zásah armády proti demonstrantům, by jej totiž ani nebylo možné provést!
Fotogalerie: - Místo tragédie: Důl ČSM
Mám pro to jediné vysvětlení. Pan generál chce být v historii zapsán za každou cenu jako hrdina, že byl vlastně on tou klíčovou osobností, která zajistila převzetí moci koncem roku 1989 sametovým způsobem. A je i pro mne smutným poznáním, jak si dnes generál Zachariáš vymýšlí a veřejnost o své roli v listopadu 1989 zcela klame a mate. A ta jeho poznámka o manželce, která pravidelně poslouchala rádio Svobodná Evropa, mne rovněž rozesmála. Povídá se totiž, že Zachariáš se krátce po nástupu na studium na válečné akademii v Moskvě rozvedl a vzal si za manželku občanku Sovětského svazu! Až teď se dozvídáme, že to byla vlastně významná sovětská „disidentka“, když jako manželka velitele západního vojenského okruhu pravidelně poslouchala Svobodnou Evropu...
A jak to tedy bylo s vaším vystoupením prvního prosince 1989 na Sjezdu družstevních rolníků?
Stále ještě žijící stovka našich spoluobčanů, několik tehdejších generálů, plukovníků, nižších důstojníků, ale i vojáků základní služby ví, jak to tehdy bylo, protože byli přímými účastníky této události. Ve čtvrtek třicátého listopadu 1989 pozdě večer jsme totiž dostali právě od velitele západního vojenského okruhu (ZVO) generálporučíka Zachariáše rozkaz vytvořit u všech divizí ZVO delegace a to i s vojáky základní služby. V pátek brzy ráno prvního prosince jsme měli být v sedm hodin na Ministerstvu obrany v Praze 6 a tam vyslovit podporu ministru Václavíkovi, který chtěl údajně rezignovat. Měl ho ve funkci ministra obrany nahradit právě Michael Kocáb. Takže tím neznámým, o němž se generál Zachariáš v TV Prima zmiňuje, byl on sám, tehdy velitel západního vojenského okruhu!
Jinak by si přeci nikdo z nás nemohl o své vůli jen tak do Prahy odjet! A skutečně se nás ráno na Ministerstvu obrany od západního vojenského okruhu shromáždilo velké množství. Byla nás tam celkem od ZVO více než stovka. Byli tam osobně tehdejší velitel čtvrté armády se štábem v Písku a zástupci velitele první armády se štábem v Příbrami. A až na jednotlivce téměř všichni z osmi velitelů divizí západního vojenského okruhu. Mezi nimi i já - velitel první tankové divize, desítky velitelů pluků, praporů, rot, ale i absolventi vojenských kateder vysokých škol a vojáci základní služby. A nad celou touto početnou skupinou převzal velení právě zástupce generála Zachariáše generál Josef Kylar, kterého generál Zachariáš do Prahy poslal, aby celé skupině velel!
A na sjezd družstevníků jsme se dostali opravdu zcela náhodou. Z Ministerstva obrany jsme totiž jeli na úřad vlády za premiérem Adamcem. On tam však nebyl, přijal nás tehdejší ministr Marián Čalfa, který nám sdělil, že premiér je na Sjezdu družstevních rolníků. Proto jsme odjeli do tehdejšího Sjezdového paláce. Protože tam však premiér Adamec již opět nebyl, přišel mezi nás tehdejší první tajemník ÚV KSČ Ladislav Urbánek a po krátké diskusi s ním celá delegace odjela znovu na úřad vlády, protože jsme se domnívali, že premiér Adamec se s delegací ZVO nechce setkat.
A generál Kylar rozhodl, že já ve Sjezdovém paláci zůstanu i s dvěma vojáky základní služby a sdělím delegátům sjezdu, proč jsme do Prahy přijeli. Čekal jsem na vystoupení skoro tři hodiny a pak jsem vystoupil a sdělil sjezdu to, co je zachyceno úplně celé a nezkreslené na televizním záznamu, který je dodnes veřejně přístupný. Ani slovo o potlačení demonstrantů z mých úst však nezaznělo. Naopak, ujistil jsem všechny, že divize, pluky ZVO a technika jsou tam, kde mají být. Tedy v kasárnách a v parcích techniky. Také jsem jim sdělil, že jsme připraveni jako vždycky pomoci družstevníkům na jejich polích. Ode mne nepadlo ani slovo o tom, že pošleme tanky na Prahu. Vše ostatní ohledně armády i mé osoby byla později cílená mediální kampaň založená na nepravdivých spekulacích s cílem zdiskreditovat velitelský sbor armády a samozřejmě i mne.
Vy tedy tvrdíte, že vás do Prahy poslal právě tehdejší velitel západního vojenského okruhu generál Zachariáš, který dnes tvrdí něco úplně jiného?
Ano! Do Prahy nás prvního prosince 1989 poslal podpořit ministra obrany generála Václavíka velitel západního vojenského okruhu generál Mojmír Zachariáš. A za sebe tam poslal i svého zástupce generála Kylara, aby celou skupinu ZVO řídil a koordinoval. Generál Kylar, zástupce generála Zachariáše, byl tím neznámým, kdo rozhodl, že celá velká skupina pojede za premiérem do Sjezdového paláce. A byl to i on - generál Kylar, kdo mě určil, abych před delegáty sjezdu jménem delegace západního vojenského okruhu, nikoliv jménem celé ČSLA, vystoupil. A když jsem s proslovem skončil, pořadatelé mě spolu s dvěma vojáky zavedli do salonku, kam právě přišel premiér Adamec, který si byl u lékaře píchnout injekce. Doprovázel ho opět ministr Marián Čalfa. A vzápětí se tam objevil i generál Kylar, velitel celé skupiny ZVO.
Fotogalerie: - Zemanova čínská rapsodie
Premiérovi jsme zopakovali, že armáda je jednotná a respektuje ústavu a zákony. A informace o tancích na Prahu, že jsou bohapusté fámy. Žádali jsme ho o jediné, aby nepřipustil, že by se ministrem obrany stal Michal Kocáb, jak se v kuloárech tehdy již povídalo. A to nám premiér Adamec slíbil. Načež jsme odjeli do svých posádek. Já na štáb divize do Slaného. Jste první novinář, kterému ukazuji dnes již historické fotografie z těchto okamžiků, která má slova prokazují. Na první fotografii je zachycen i onen neznámý - generál Kylar, zástupce generála Zachariáše, jak společně nasloucháme slovům prvního tajemníka KSČ Ladislava Urbánka ve foyer Sjezdového paláce prvního prosince dopoledne. A na druhé historické fotografii jsme zachyceni s premiérem Adamcem a s ministrem Mariánem Čalfou, jak Adamec diskutuje s oním neznámým - generálem Kylarem, se mnou a s dalšími přítomnými. Ta je ze třetího prosince odpoledne ze salonku Sjezdového paláce.
Takže tady máte jasné důkazy, jak pan generál Zachariáš lže, když tvrdí o jakémsi neznámém z hlavní politické správy, který mne poslal, abych na Sjezdu družstevních rolníků vystoupil. Bez rozkazu či souhlasu velitele ZVO by si totiž nikdo u západního vojenského okruhu tehdy nic takového nedovolil. A to ani přijet do Prahy a vyjádřit komukoliv podporu, byť by se jednalo o ministra obrany, či vystoupit ve sdělovacích prostředcích či podobně. Mimochodem, po čtvrt století jsem se dočkal i veřejné omluvy ze strany šéfredaktora Neaktuality.cz Jakuba Hájka. Na začátku roku 2014 se mi písemně omluvil. Cituji část jeho omluvy: „Pozorně jsem si přehrál video a skutečně tam z vaší strany slova o posílání tanků na Prahu nezazněla“.
Omluva je pro mne sice určitou morální satisfakcí, ale toho čtvrt století nespravedlivého a vylhaného nařčení, že jsem chtěl poslat v listopadu 1989 tanky na Prahu, už bylo dost. Následné osočování a pomluvy samozřejmě negativně působily i na mé nejbližší. Bohužel to již z podvědomí většiny občanů naší země i v zahraničí nikdo nevymaže. I proto, když mám tuto možnost, chci opět mediálně uvést na pravou míru i slova generála Zachariáše, který se dnes přetvařuje jako farizej. On si myslí, že jsme se všichni účastníci listopadových událostí v Československé lidové armádě vypařili a zapomněli, jak se kdo v listopadu 1989 skutečně choval.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
