V posledních dvou týdnech vyhrály ve dvou velkých evropských zemích volby strany, označované jako „levicové“. Má ale podle vás coby pamětníka levicového hnutí už od šedesátých let ještě dnes smysl uvažovat v klasickém pravo-levém dělení, ve kterém levice slouží k napravování sociálních nespravedlností?

„…stále častěji mne napadá, že se blíží konec. Definitivní a neodvratný. Nevím, čím si takovou náladu vysvětlit – svou vlastní blížící se smrtí, nebo stínem, který vrhá budoucnost na veškerý nedávno ještě křesťanský svět? Kéž bych už nespatřila ještě vidoucíma pozemskýma očima, co se možná blíží…“

To jsem nenapsal já, ale manželka zavražděného básníka Osipa Mandelštama, Naděžda. Se svým manželem prošla vyhnanstvím, hladem, terorem Sovětského režimu a konečně Mandelštamovým zatčením a jeho smrtí kdesi v dalekém Gulagu v roce 1938.