Jak hodnotíte Andreje Babiše? (ptáme se od 5.6.2014)Anketa
„Pan Kalousek potřeboval nějakou záminku k tomu, aby teatrálně odešel z komise navždy. On řekl veřejně, že už se do komise nevrátí, že už tam nebude asistovat. Pak večer v televizi už říkal něco jiného,“ řekl odborník na penzijní systémy v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz, že exministr financí v Nečasově vládě nechtěl dál působit v komisi, která má připravit cestu k ukončení druhého důchodového pilíře.
Překvapilo Vás, že padla otázka na Vaši minulost, když se jednalo o odborných věcech kolem důchodové reformy?
Samozřejmě překvapilo, sice Kalouska všichni známe, já jsem na něj koukal, jestli není ožralý, ale nevypadal (smích). To tam překvapilo každého. A to samozřejmě netuším, kolik na jednání komise bylo bývalých členů KSČ.
Proč se tedy exministr financí zaměřil zrovna na Vás? Něco se mu na tom, co jste říkal, nelíbilo?
Dorazil na jednání komise hodně pozdě, já jsem byl zrovna jako čtvrtý na řadě s dvacetiminutovou prezentací, on přišel v době, když už jsem většinu věcí řekl. Představoval jsem své teorie sociálních penzijních modelů, v podstatě jsem neřekl nic nového. Na škole na tom děláme, zdokonalujeme to, ale žádná světová novinka nezazněla. Pan Kalousek pravděpodobně přišel v okamžiku, kdy jsem hovořil o neoliberálním penzijním modelu.
Nejspíš jste ten model kritizoval?
Řekl jsem, že to je model, kde soukromý sektor využívá státu k tomu, aby si pohodlně vydělal peníze, že prodává produkt, který je nesmírně drahý. A dal jsem tam příklad, jak OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) vypočítala, že klient zaplatí příspěvek a 46 procent z toho, co zaplatí, jde na režii soukromého sektoru. Samozřejmě jsem zdůraznil, že to je kompletní režie, že to není jen nějaký poplatek za správu portfolia penzijní společnosti, ale že to je číslo, které zahrnuje i režii vyplácení doživotního důchodu, tedy včetně té výplatní fáze. A podotkl jsem, že jsou to výpočty OECD a že OECD je pro diverzifikaci, čili ji nelze podezřívat z toho, že by publikovala nějaká zkreslená data v neprospěch soukromého sektoru. A teď jsem na tomto příkladu ukázal, že když je odpovídající zhodnocení prostředků, soukromý sektor z toho dokáže udělat víc peněz, než člověk vloží. Když vám vezmou čtyřicet šest procent, zbyde vám pořád padesát čtyři, a když bude zhodnocení pět procent ročně, jako kdysi bývalo, tak z toho dostanete třikrát tolik, než vám tam zbylo po odpočtu režie. Takže to vypadá, že je to lepší než průběžně financovaný systém, protože z toho dostanete víc, než tam jako klient dáte. Celý zázrak je daný úroky. Každý, kdo prodává nějaké spoření, nakreslí vám, jak zbohatnete, když tam bude toto vysoké zhodnocení. To je celý zázrak neoliberálního modelu. Jeví se jako výhodnější, ale kdyby totéž dělal stát, tak nemá režii šestačtyřicet procent, ale jedno procento z toho, co se vybere. Nazval jsem to „neoliberální penzijní model: dobývání renty“, prostě jde o zneužívání pozice, kdy prodávám, co by stát prodal levně, s obrovskou přirážkou.
A myslíte, že tato kritika modelu, jenž využívá soukromé penzijní fondy a jenž funguje ve druhém pilíři důchodové reformy, kterou zavedla Nečasova vláda, vedla exministra financí Miroslava Kalouska k tomu dotazu, jak dlouho jste byl členem komunistické strany?
Ano, zřejmě tohle pan Kalousek slyšel. Myslím, že pak už jen hledal důvod, on mi to pak i potvrdil, když odcházel, že o mne nešlo, že potřeboval nějakou záminku k tomu, aby teatrálně odešel z komise navždy. On řekl veřejně, že už se do komise nevrátí, že už tam nebude asistovat. Pak večer v televizi už říkal něco jiného.
Od jaké výše majetku by měl mít občan ČR povinnost prokazovat jeho původ?Anketa
Pan Kalousek vám skutečně potvrdil, že šlo jen o záminku k tomu, aby mohl z komise odejít?
Určitě. On si na mně nemůže udělat nějaké politické ostruhy, protože to nepotřebuje a já navíc nejsem politik.
Vy to berete, jak vidím, s nadhledem. Vás se to opravdu nijak nedotklo?
Já jsem si z pana Kalouska dělal lehce legraci už tam, řekl jsem mu, když šel kolem mne, že jsem ho zatím považoval za inteligenta. A dodatečně z toho mám velkou srandu.
A když se Vás zeptal na léta strávená v KSČ, řekl jste mu to, co chtěl vědět?
Když si to tak zpětně promítám, tak jsem nasadil takovou aktivní obranu. Mohl jsem mu samozřejmě říci nějakou číslovku, když se ptal na léta strávená v komunistické straně, pak by asi byl pokoj, co by na tom asi pitval, ale já jsem začal povídat, jak jsem se stal členem KSČ. Ona je to s časovým odstupem opravdu srandovní situace. Řekl jsem mu: Představte si, že jsem byl studentem Vysoké školy ekonomické a dobrovolně jsem v roce 1966 požádal o vstup do komunistické organizace, bez jakýchkoli záměrů. A upozorňuji, že stranická organizace mne odmítla vzít za člena s odůvodněním, jak mi vysvětloval soudruh kamarád Tonda Pešek, že jsem příliš velký demokrat. Utekl zhruba rok, já jsem požádal znovu a stejní lidé mne vzali s odůvodněním, že se změnila situace.
Tehdy už demokrati byli asi vítáni…
Už tam byli normální lidi ochotni brát. Já jsem samozřejmě netušil, že by z toho někdy mohl být nějaký prospěch. Já jsem také žádný neměl. Poměry na Vysoké škole ekonomické byly jiné, tam žádní zmatení milicionáři neběhali, já jsem si držel svoji odbornou platformu. Kalouskovi jsem řekl, že si může vyhledat mé články z té doby, za nic se nestydím. Přednášel jsem před Jakešem (Miloš Jakeš, tehdejší generální tajemník ÚV KSČ – pozn. red.), jak se má dělat rozumná politika v oblasti maloobchodních cen, jak je třeba zreformovat daň z obratu. Ale Kalousek opakoval, že chce číslo, a já jsem mu řekl nějakou takovou story.
Takže jste měli ve vážné debatě o důchodech malou kulturní vložku z nedávné historie. Jak na to reagovali ostatní účastníci jednání? Připadalo mi, že šéf komise Martin Potůček tím byl znechucen, protože po jednání prohlásil, že pan Kalousek znevažoval účastníka diskuze.
Kalousek, aby to asi Potůčka nemrzelo, se navezl také do něj, že byl rovněž v KSČ. Všichni na Kalouska koukali jak na cvoka a exhibicionistu. Ty věci spolu nesouvisely. Chtěl něčeho dosáhnout a vybral si mě jako oběť, ale svým způsobem narazil, protože já jsem byl vždycky svým způsobem protestant, měl jsem s tím i potíže, to bych mohl vyprávět další story. Jediný důvod, proč jsem po pravdě po roce 1968 ve straně zůstal, bylo, že jsem jednak nechtěl, aby mě někdo odněkud vyhazoval, a také jsem věděl, že je to o držku, což se pak potvrdilo. Navíc v tom nejkrizovějším období jsem byl na vojně. Potom byla situace taková, že jsem byl mladý asistent a na škole byli lidi, kteří říkali, že se má katedra znormalizovat tím, že se vyhodí dva mladí asistenti, já měl být jeden z nich. Tak to bylo nastavené, ale z vojny, ze stranické organizace mi přišel pozitivní posudek, protože jsem se tam s nadřízenými plukovníky nehádal, nebyl jsem blázen, na vojně jsem psal odborné články a organizoval šachové turnaje.
Kolik lidí vám za těch uplynulých pětadvacet let od sametové revoluce položilo stejnou otázku jako nyní pan Kalousek, nebo jinak předhazovali vaše členství v KSČ?
Nic podobného nebylo, to opravdu nikoho nezajímalo. Na Vysoké škole ekonomické žádná ideologie nebyla podstatná, každý nanejvýš bojoval o svoji židli.
Takže takový dotaz padl poprvé až teď?
Určitě. Nikoho to nenapadlo. Je to naprosto směšné, já z toho opravdu mám legraci. Mě vždycky zajímala jen odbornost.
Když se vrátíme k práci komise. Myslíte, že tam je šance se dohodnout na nějaké smysluplné změně penzijního systému, nebo to skončí v duchu: Snažili jsme se, ale dopadlo to jako vždycky, tedy neschopností stran se dohodnout na nějakém kompromisu, který by byl spravedlivější než ten současný?
Smyslem mého včerejšího výkladu bylo ukázat, že jsou zcela diametrálně odlišné koncepce. Jedna koncepce nechce důchod, který by odrážel nějaké dřívější příjmy. To prosazují liberálové, můžeme jim říkat moderní liberálové, třeba Petr Mach. Když chce liberál rovný důchod, může chtít i vyšší, třeba na úrovni třiceti procent průměrné celostátní mzdy, což je dost, má to vzory v zahraničí. Tohle je jedna jasná koncepce, ale jsou i další. Já jsem včera neříkal, čemu dávám přednost, jen jsem vysvětlil, jak vypadá konzervativní, liberální nebo sociálnědemokratická koncepce. Samozřejmě jako blbci z toho vyšli ti, kteří chtějí ten takzvaný druhý pilíř, protože ty jsem označil v podstatě za příživníky. Ale těch lidí, kteří si myslí, že by to dělal nejlépe soukromý sektor, je pořád poměrně dost. A samozřejmě jsou to lidi z toho soukromého sektoru, protože na tom mají svůj zájem.
Fotogalerie: - Úspory na resortech hnutí ANO
To se pak nedivím, že se potrefená husa ozvala, když bývalý ministr práce a sociálních věcí za TOP 09 Jaromír Drábek prosadil druhý pilíř penzijní reformy samozřejmě se souhlasem a podporou Nečasovy vlády.
Ano, potrefená husa se samozřejmě ozvala. Ale kdyby tam pan Kalousek byl na celý můj výklad, slyšel by, že konzervativci chtějí zásluhový systém. Klidně pro různé sociální skupiny různý, ale i kdyby ho chtěli nějaký jednotný celostátní, je to prostě systém, který v zásadě uznává jen veřejný důchod odvozený z předchozích příspěvků, tedy plnou zásluhovost. Jak si reformu politici namixují, to už je jejich věc. Nenavrhuji reformu doprava, doleva, nahoru, dolů, jen říkám, podívejte se na to, jaký máme systém, de facto máme rovný důchod, řádově 7 770 korun a k tomu něco málo vypočteného ze skutečných výdělků.
Takže máme rovné důchody a jak to vypadá, budeme je mít i nadále?
Já myslím, že se to jen tak nezreformuje. Komise je užitečná, ale je nutné počítat s tím, že se tam lidé porvou. Když dáte dohromady všechny parlamentní strany, nemůžete počítat s tím, že vám z toho vyjde jedna koncepce. Můžete očekávat nanejvýš nějakou vládní nebo ústavní většinu. Představa, že se to udělá konsenzuálně, je učebnicová představa. Potůčkova komise je založená vědecky, nemůže dosáhnout nějakých zásadních výsledků v horizontu jednoho, dvou let. Tam se mohou všechny věci probírat dlouho.
Je to těžké, když někdy ani politici sami nevědí, co vlastně chtějí, jak dokázal ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš, když prohlásil, že je chyba zrušit druhý pilíř a že by se o jeho zachování mělo znovu jednat. Co jste tomu říkal?
Je vidět, že pan Babiš se neorientuje, jinak by musel mít jasné stanovisko od začátku. Druhá věc je, že na Ministerstvu financí a částečně na Ministerstvu práce a sociálních věcí zůstali lidi, kteří to tam dělali. Já je teď potkávám také na důchodové komisi. Dnes bývalý náměstek ministra financí Pavel Urban, který vehementně vysvětloval vládní politiku za Nečasovy vlády a je na podobné pozici i dnes, uvádí, jak by se měl zrušit druhý pilíř. Vypadá to, že v tom tápe a že by to chtěl zdržovat. Profesor Potůček toho názoru nebyl, že je to odborně špatně. Já jsem to kritizoval, protože se změna odsouvá až někam na rok 2017. Přitom zrušit druhý pilíř by šlo už od 1. ledna 2015, a když ne, tak určitě od 1. ledna 2016. Podobné věci se dají připravit odborně za jediný den, a to tak, aby to prošlo.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
