Z „Husákova areálu nicoty“ jste se v Orwellově roce 1984 vystěhoval s celou rodinou do amerického Vermontu. Nicméně není nyní nicotou či chaosem zmítán celý svět?
Bohužel se zdá, že chaos přetrvává, jak u vás, tak i u nás. V USA se situace postupně zlepšuje, zatímco v Evropě už podle mě ani pořádně nevíte, kam patříte. Prezident Trump jede nonstop - člověk má skoro dojem, že ani nespí - a dělá až zázračné věci. Jenže místní stoupenci levice mu v tom vytvářejí obrovské překážky.

Na druhou stranu je třeba říct, že se nelze dívat na Spojené státy americké až tak z celoamerického pohledu. Například u nás ve státě Vermont, přestože se o něm říká, že je socialistický, tak se nic takového neděje.
Situace v Česku je ale víc než podivná. Ten rozvědčík na Hradě se tváří, že přestože umožnil vznik nové vlády, tak jí bude házet klacky pod nohy.
Proč má Donald Trump ve světě pověst člověka, který v mezinárodní politice myslí jen na prachy?
Není to pravda. Vše, co mu v tomto směru vytýkají, považuji za pomluvy. Oproti minulému prezidentování má kolem sebe velice schopný tým lidí. Takže to, co dělá, nejsou jeho sólové výstřelky, ale společné nápady, a podle mě míří správným směrem. Dělá to pro Ameriku. Něco podobného dělá premiér Orbán v Maďarsku. A ten také není v Evropě potažmo v Česku příliš v oblibě, přestože jedná především v zájmu své země.
Kolik zachránil Trump během dne díkůvzdání krocanů?
Jde o tradiční prezidentský akt, při němž hlava státu symbolicky omilostní jednoho či dva krocany určené původně pro sváteční stůl. Donald Trump takto v přímém přenosu omilostnil dva krocany. Nešlo tedy o záchranu v běžném slova smyslu, ale o symbolické gesto navazující na dlouholetou americkou tradici. Oba krocani byli následně umístěni do chovného zařízení, nikoliv poraženi.
Jak moc se vám dostaly americké tradice pod kůži?
Abych řekl pravdu, tak moc ne. Den díkůvzdání je třeba o tom, že si lidé nakoupí krocany, kteří vypadají jako malá prasátka, a potom to jí i početná rodina pár dní. Často to i vyhazují, protože to nelze sníst.

Každý v Americe si může krocaní maso koupit, kdy chce. Takže to neznamená, že se ho musí na den díkůvzdání přežrat, protože už nebude. Tak to bylo na Vánoce v socialistickém Československu třeba s ovocem.
Podobné je to s Halloweenem. Když jsme měli malé děti, tak to mělo smysl. Ale nyní, když jsem vdovec, tak to pro mě ztratilo ten radostný náboj.
A co klasické české vánoční svátky?
Vánoční svátky jsme slavili vždy po česku. Jedli jsme salát, rybu a pouštěli jsme vánoční hudbu.
Když jste vdovec s odrostlými dětmi, nestýská se vám po vlasti, po Česku?
Ne, nestýská, nenudím se. Třikrát týdně mám v našem Springfieldském boxerského klubu trénink a pak jsou zápasy. Na začátku roku budou Golden Gloves, tedy zlaté rukavice, což je v USA velmi prestižní boxerský turnaj, takže je pořád co dělat. Takovým tím klasickým emigrantským steskem po domově netrpím.
Byl jsem u vás po jedenačtyřiceti letech a můj dojem nebyl takový, jak jsem si představoval. Po roce 1989 se to v Česku prostě podle mých představ nezměnilo. Vždyť tam u vás vládli a ještě vládnou samí bývalí komunisté a s tím na Hradě jste tomu nasadili korunu. Je to pro mě nepochopitelné.
Neříkejte mi, že se „Husákův areál nicoty“ v ničem moc nezměnil?

Změnil, ale ne tak, jak bych si to představoval. Fakt, že se do čela dostali lidé typu Petra Pavla a dalších s pošramocenou minulostí, je pro mě nepřijatelný. Pamatuji, že se po roce 1989 často říkalo, že ten, kdo se namočil s tou zavrženíhodnou a zločineckou organizací, nemá šanci. Nebude se moci ucházet ani o běžnou úřednickou funkci. Prostě si ani nevrzne. To se nestalo. Naopak.
Po účasti na demonstraci a údajném útoku na veřejného činitele jste skončil v srpnu 1969 na osm měsíců ve vězení. Pak jste emigroval. Nicméně prezidenta Pavla v Česku mnozí obhajují s tím, že byl hrdina, který zachránil francouzské zajatce a ve službě demokracii už si odsloužil, třeba i v NATO, své. Jak k tomu přistupujete?
Já si to nemyslím. Když někdo vstoupil do té zločinecké organizace po Stalinově teroru, povstání v Maďarsku roku 1956, ostatně i okupaci Československa roku 1968 a předchozím masovém teroru u nás v padesátých letech, považuji to za zásadní morální selhání. Když mi někdo řekne, že je to bývalý komunista, tak na mě to nefunguje.
K tomu člověku budu mít doživotní zášť. Je to jako syfilis v posledním stadiu. To se nedá vyléčit. Ani pozdější kariéra podle mě automaticky neznamená morální očistu. Minulost nelze jednoduše přepsat zásluhami, byť by byly sebevětší. V tomto ohledu jsem nekompromisní.
Stejně kriticky se dívám i na některé osobnosti kulturního života. Ani podpis Charty 77 pro mě automaticky neznamená odčinění předchozí angažovanosti. Platí to například pro Pavla Kohouta.
Výjimku jsem schopen připustit v případě slovenského spisovatele Ladislava Mňačka, rodáka z Valašských Klobouků, který prožil nacistický i komunistický teror. Když emigroval do Izraele, tak prohlásil: „Byli jsme všichni svině“. Přijal osobní odpovědnost a nic nezastíral. To je rozdíl, který považuji za zásadní. Od Petra Pavla jsem podobnou otevřenou sebereflexi nikdy neslyšel. Pavel převlékl kabát. Kdyby nebylo roku 1989, tak by se nezměnil.
Vy, jak vás znám, byste poslal na „smetiště dějin“ nejraději všechny české prezidenty. Proč?
Po takzvané „Sametové revoluci“, což byl normální podvod, mám k vývoji v Česku dlouhodobě kritický vztah. Kdybych měl mezi porevolučními prezidenty někoho označit za nejpřijatelnějšího, byl by to Václav Klaus. Jeho privatizaci ale považuji za problematickou a v mnoha ohledech nepřijatelnou. Pokud však jde o současné názory a postoje, jsou mi nejbližší. Považuji je za nejvíce racionální a srozumitelné.

Z jeho okruhu lidí nyní povstala strana Motoristé sobě. Jsou velmi důležitou skupinou v současné vládě. Je dobře, že jsou u moci?
Už jen ty názvy stran ve mně nevzbuzují důvěru. Motoristé sobě, Piráti, Starostové… Co to je? To mi nesedí. Oni si to pletou s rockovým koncertem. Chápu, že Ivan Bartoš chce vypadat jako rocker, ale proboha, co dělá v politice? Bartoš ostatně fakt vypadá jako pirát a na tričku, někde jsem to viděl, měl Antifa, což je u nás teroristická organizace. Co tahle šaškárna znamená? Tak proboha.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.





