Krok od totální chyby. Kavan k Putinovi a tomu, o čem se mlčí

23.02.2022 12:47 | Rozhovor

Dopustil se Putin vojenským vstupem na Donbas nezvratné chyby? Podle exministra zahraničních věcí a někdejšího předsedy Valného shromáždění OSN Jana Kavana nikoli. K té by prý došlo, kdyby ruští vojáci šli do střetu s ukrajinskými. „Obavy Ruska z obklíčení a z přiblížení nepřátelských vojsk k jeho hranicím jsou dány ruskou historií již od Petra Velikého, a neměli bychom je podceňovat,“ konstatuje diplomat s tím, že v roce 1990 to USA chápaly. Jakkoli prý současnou vojenskou akci Kavan nečekal, k překročení pověstného Rubikonu ze strany Moskvy tím nedošlo.

Krok od totální chyby. Kavan k Putinovi a tomu, o čem se mlčí
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jan Kavan

V pondělí večer ruský prezident Putin podepsal uznání nezávislosti Doněcké a Luhanské republiky. Chvíli na to vydal rozkaz, aby do nich vstoupila ruská armáda, což se stalo. Očekával jste to? 

Neočekával. Domníval jsem se, že rozhodnutí Dumy je jen další forma nátlaku na Západ, aby začal brát ruské obavy vážně. Prezident Putin dříve přiznal, že uznání samostatnosti obou separatistických republik by bylo porušením minských dohod. To byl důvod, proč jsem se domníval, že k tomu kroku nepřistoupí, neboť plnění minských dohod je jedna z hlavních cest, jak snížit napětí a zabránit eskalaci konfliktu. Ocenil jsem, že prezidenti Francie a Německa Macron a Scholz se oba přihlásili k potřebě plnění minských dohod. Na druhé straně kyjevská vláda dohody nikdy plnit nechtěla, neboť prý „ohrožovaly bezpečnost a stabilitu“ Ukrajiny.

Anketa

Obejdeme se bez ruského plynu?

92%
hlasovalo: 22450 lidí

Ruští vojáci dosud nepřekročili linii, kde je ukrajinská armáda. Jinými slovy dorazili pouze na území, které již roky bylo pod kontrolou separatistů. Změnilo se něco v místě reálně?

Podle mého názoru nezměnilo. Zatím. 

Jakkoli to bude jen spekulace, lze říci, že toto Putin celou dobu plánoval, anebo své rozhodnutí o vyslání „mírových sborů“ učinil teprve v průběhu krize, eskalace napětí a západních deklarací?

Domnívám se, že tento krok Putin neplánoval, ale rozhodl se k němu poté, co neobdržel žádnou skutečně pozitivní odpověď na své požadavky. Řada z těch požadavků byla sice nereálných, například požadavek vrátit situaci do doby před rokem 1997, ale požadavek zabránit Ukrajině vstoupit do NATO se mi vždy zdál smysluplný. Domnívám, že Západ měl odpovědět návrhem nějakého kompromisu, který by umožnil Západu zachovat si tvář, ale objektivně by vyšel vstříc ruským obavám. Domníval jsem se, že Západ bude i nadále opakovat, že každý stát má právo si zvolit své spojence i vojenskou alianci, ale současně tiše ujistí Rusko, že podmínky pro vstup Ukrajiny do NATO nenastaly a nikdy nenastanou. A na Ukrajině nebudou instalovány žádné útočné zbraňové systémy. Osobně jsem přesvědčen, že řešením by byla neutralita Ukrajiny garantována jak Ruskou federací, tak i USA.

Obavy Ruska z obklíčení a z přiblížení nepřátelských vojsk k jeho hranicím jsou dány ruskou historií již od Petra Velikého, a neměli bychom je podceňovat. To jistě chápal i americký ministr zahraničí James Baker, který již v roce 1990 ujistil Mikhaila Gorbačeva, že se NATO neposune „ani o píď“ směrem na Východ. Stejný slíb dali Gorbačevovi prezident George Bush a kancléř Helmut Kohl tentýž rok. Západní politici sice tento slib nedali písemně a Gorbačev jej naivně nevyžadoval, ale nedávno odtajněné dokumenty zahrnuji písemné záznamy těchto a dalších rozhovorů z let 1990–1991 v souvislosti s jednáním o sjednocení Německa. V českém překladu jde o 42 stran („Co Gorbačev slyšel“). Podobný dokument nedávno přetiskl Der Spiegel. Šlo o záznam rozhovoru ministrů zahraničí USA, Británie, Francie a Německa ze dne 6. března 1991, kde se tito politici shodli, že přijetí východoevropských zemí do NATO je „neakceptovatelné“ a že by se NATO nemělo rozšiřovat za Labe. V té době Gorbačev již byl značně oslabený a jeho nástupce Jelcin se nikdy nepokusil oponovat Západu. Až teprve nyní se putinovské Rusko cítí natolik silné, že si dovoluje upozornit na ignorování svých bezpečnostních zájmů. 

Anketa

Vyeskaluje nová situace kolem Donbasu do konfliktu evropského formátu?

6%
91%
hlasovalo: 8717 lidí

Ano, chápu, že je třeba odmítat prosazování sfér vlivu, neboť na tuto politiku jsme mj. doplatili i my. Ovšem neměli bychom si zastírat, že totéž prosazuje Západ celou dobu, neboť co jiného je Monroeova doktrína? Pro J. F. Kennedyho byly v roce 1963 zcela nepřijatelné sovětské rakety na Kubě, neboť je pochopitelně vnímal jako ohrožení USA. Nepřijatelná byla i levicová vláda Allendeho v Chile, a tak USA pomohly Pinochetovi ji svrhnout. Americká invaze na malý ostrov Grenada a svržení tamější marxistické diktatury byl odůvodněn „politicky nestabilní vládou nedaleko amerických hranic“.   

A uvidíme, jak budou reagovat Spojené státy, pokud by Putin vyhověl žádosti Kuby, Venezuely a Nikaraguy o jistou vojenskou spolupráci. 

Kritika na adresu ruského vedení se nyní ozývá i od lidí, kteří se jinak k Rusku dosud stavěli spíše pozitivně nebo viděli chyby spíše na straně Západu. Překročil Putin Rubikon? Udělal nevratnou chybu? Anebo si to pouze my myslíme a on má promyšlené další kroky?

Nemyslím si, že Putin překročil Rubikon, i když jistě došel k jeho břehu. Nezvratnou chybu by učinil, pokud by napadl území kontrolované ukrajinskou vládou a ukrajinskou armádou. Nemyslím si, že se k tomu chystá. 

Během uplynulých měsíců, kdy jsme ze strany různých západních zemí a činitelů slýchali, že válka začne každým dnem, jsme spíše odkryli karty a dokázali, že Ukrajině vojensky na pomoc jako Západ nepůjdeme. Jde o správnou úvahu? Je na místě mluvit o válce, když mezi sebou nikdo válčit nezačal?

Vzhledem ke skutečnosti, že Ukrajina není členským státem NATO, je zcela pochopitelné, že Západ neuvažoval o nějakém vlastním vojenském zásahu na území Ukrajiny. To by skutečně vedlo k válce, které je nutné za každou cenu zabránit. Podle mého se nyní neválčí, a nelze hovořit o válce. Od lidí, kteří podpořili vojenskou přítomnost Západu na území Kosova (mezi něž nepatřím), je poněkud pokrytecké nyní odsuzovat ruskou vojenskou přítomnost na území separatistických republik, jejichž nezávislost Ruská federace nyní uznala. Vedení Doněcké a Luhanské republiky nyní požádalo Rusko o pomoc v duchu vzájemné dohody, a tak nelze hovořit o „invazi“. Vnímám odtržení Donbasu a odtržení Kosova jako srovnatelné porušení mezinárodního práva. 

Noční vojenské akci předcházel hodinový projev Vladimira Putina, ve kterém o Ukrajině mluvil jako o zkorumpovaném a nefunkčním celku, který je loutkou USA a vůbec zpochybnil její státnost. Podle komentátorů byla tato řeč vůči Ukrajině mimořádně ponižující. Sloužila jen k legitimizaci vojenského zásahu před domácím ruským obyvatelstvem nebo vidíte něco dalšího?

Ve svém projevu Putin hovořil i o historických poutech mezi Ukrajinou a Ruskem a vysvětloval, proč je Ukrajina pro Rusy tak důležitá. Nelze tím však legitimizovat případný útok na území ovládané Ukrajinou. Ochota pomoci ruským občanům, kteří žijí na Donbasu mi připomíná ochotu Západu pomoci Albáncům v Kosovu. Jen s tím rozdílem, že v Doněcku a Luhansku nežije menšina srovnatelná se srbskou menšinou v Kosovu, pro níž bylo jednostranné vyhlášení samostatnosti Kosova v roce 2008 katastrofou.   

EU chystá sankce, USA chystají sankce, mluví se o možnosti vyřazení Ruska z mezinárodního bankovního systému SWIFT a mnoho dalšího. Dovede Západ naplnit hrozby o zničujících sankcích nebo to opět skončí u slov? 

Myslím si, že ty nejtvrdší avízované sankce si Západ ponechá až pro případ, že by ruská armáda překročila hranice separatistických republik a vpadla na Ukrajinu, což se mi nezdá jako pravděpodobné. Jisté sankce nyní pravděpodobně budou uplatněny, ale nemyslím si, že dojde např. k vyřazení Ruska z bankovního systému Swift, neboť to by poškodilo řadu západních států a především Německo, které tímto systémem poskytuje Rusku velké částky za svůj odkup energetických zdrojů.  

Závěrem, kam se to celé může vyvinout? A něco, z čeho nyní reálně Putin může těžit? Proč jinak by do takové riskantní akce šel? Nebo snad máme věřit některým jeho letitým zavilým kritikům, že je to prostě blázen?

Nemyslím si, že je Putin blázen. Většinou měl své kroky dobře promyšlené. Stále si myslím, že existuje prostor pro diplomatické řešení, které je nyní nesmírně aktuální. Jedním z řešení bylo jednání v rámci normandského formátu a dohoda o návratu k minským dohodám, což bude nyní daleko složitější, ale v nějaké upravené podobě to jistě není vyloučené. Nyní je jistě všem jasné, že je nutné s Ruskem vyjednávat a najít kompromis, který by vzal v úvahu nejen postavení NATO, ale i bezpečnostní zájmy střední a východní Evropy a bezpečnostní zájmy Ruska. V rámci těchto jednání by bylo vhodné se znovu zamyslet nad bezpečnostní architekturou Evropy, jak to navrhl prezident Macron. Nakonec od roku 1975, kdy se o ní rozhodovalo v Helsinkách, se situace značně změnila. Další eskalace napětí, vzájemné hrozby a odmítání vzájemného porozumění jsou jen slepou uličkou, která nic nevyřeší, ale naopak nás přiblíží k válečnému konfliktu, kterému se všichni chceme vyhnout. Je třeba jednat a hledat přijatelný kompromis. Poslední vývoj na Donbase tento scénář nevyloučil. Naopak podtrhl jeho důležitost.    

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Radim Panenka

Ing. Klára Dostálová byl položen dotaz

Dotace pro zemědělce

Dobrý den, ANO je prý proti tomu, aby získávání dotací pro zemědělce bylo navázáno na ekologické prvky. Zajímá mě proč jste proti? Vychází to z nějakého průzkumu, který dělal irozhlas. Na jednu stranu mi to přijde docela logické, ale nevím teda, co je těmi ekologickými prvky myšleno a zas je fakt, ž...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Slovenský poslanec Huliak: Ustoupit opozici? To by potom byl samý atentát

19:01 Slovenský poslanec Huliak: Ustoupit opozici? To by potom byl samý atentát

Na Slovensku je dva týdny po atentátu na premiéra Roberta Fica stejně napjatá atmosféra mezi politik…