Vyjadřuje se v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz i k situaci v Sýrii a k Islámskému státu: Západ – především USA, Francie a Británie – by měl přehodnotit svoji hloupou politiku, kterou dělají vůči Sýrii. Protože ta jenom plodí uprchlíky, nic jiného. Ty čtyři miliony uprchlíků jdou z větší části na jejich vrub. Tahle hloupost zplodila Islámský stát s jeho krutostmi, s jeho neúctou k čemukoliv.“

Jak vnímáte nejnovější dohodou eurozóny s Řeckem? Je to dobrý krok? Hodně lidí se domnívá, že je vůči Řekům příliš tvrdá. Jak to vidíte vy?

Myslím si to také. Předpokládám, že je to jenom začátek, aby se po čase udělala nějaká rozumnější dohoda. V tuhle chvíli jde o odložení problému o nějaký čas. Protože Řecko s touhle dohodou není schopné se dostat z místa. Dostane sice určité prostředky, aby zaplatilo nejnaléhavější dluhy, ale nemůže oživit ekonomiku. Čekal bych od Evropské unie, že půjde rozumnější cestou, kde tvrdé vyžadování dohod ze strany Řecka bude také doprovázeno nabídkou nějakého Marshallova plánu. Nejen pro Řecko, ale i Itálii, Španělsko, pro všechny ekonomiky, které jsou v problémech.

Což se bohužel nestalo. Obávám se, že za rok, za dva dojde k recidivě. Žádná vláda není tak einsteinovsky schopná, aby dokázala tyto podmínky uplatnit. Když máte koně a v případě problému s úsporami mu ubíráte obrok. Přitom chcete, aby vyhrával závody. No tak kůň samozřejmě nic nevyhraje. A když mu odeberete obrok, po čase chcípne. A to je věc i řecké ekonomiky. Ten plán ve velkém lze přirovnat k plánu v malém, které tu uskutečňovaly pravicové vlády v čele s Topolánkem a Nečasem, ale hlavně s ministrem financí Kalouskem. Vedl ke stagnaci české ekonomiky. V Řecku to taky k ničemu dobrému nepovede.

Němci by se měli vzpamatovat. Když mluví o finančních závazcích Řecka, měli by se také podívat na závazky, které oni mají ve vztahu k Řecku ještě z časů druhé světové války. Řekové je vyčíslují na několik desítek miliard eur. Možná že je to přehnané, ale nějaký závazek tam je. A je tu morální závazek, který vyplývá z toho, že Řecko vyzbrojovali zbraněmi nad rámec toho, co bylo nutné. Řecko vydávalo ještě na začátku krize čtyři procenta svého hrubého domácího produktu. Česká republika v té době jedno procento a ještě mi to bylo líto. To je prostě příliš. Alianční spojenci je nemírnili, naopak měli zájem jak Německo, tak Francie i USA vyvážet za desítky miliard zbraňové systémy. Nechápu, k čemu mají Řekové stovky tanků, často nefunkčních, protože nemají na jejich provoz peníze. K čemu má Řecko ponorky, což je na údržbu velice finančně náročná hračka. Takže do značné míry největší země Západu spoludostaly Řecko do této situace.