Květák je z dovozu a je drahý. Naše potraviny nerostou, odráží agrárník Jandejsek útoky na nový zákon

18. 6. 2020 9:22

POTRAVINOVÁ SOBĚSTAČNOST A SUVERÉNNÍ STÁT V posledních týdnech probíhá velká a často ostrá diskuze k novele zákona o potravinách. Zásadní odpůrci novely straší zákazníky, že pokud ji poslanci přijmou, vše okamžitě zdraží a v obchodech bude jen minimální výběr potravin. Agrární komora ČR s tím dlouhodobě nesouhlasí, stejně jako dnes už bývalý prezident Zdeněk Jandejsek, aktuálně člen znovu zvoleného představenstva AK ČR. V prosazování priorit bude pokračovat nový prezident Jan Doležal, který byl jediným kandidátem na tuto pozici.

Květák je z dovozu a je drahý. Naše potraviny nerostou, odráží agrárník Jandejsek útoky na nový zákon
Foto: Hans Štembera
Popisek: Člen představenstva Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek
reklama

Jak se Vám dnes po třech letech vedení Agrární komory poslouchají kritici potravinové soběstačnosti a boje za lepší podmínky pro české zemědělce?

Naše snaha o lepší zastoupení českých potravin v českých obchodech je nepochopitelně z mnoha směrů interpretována tak, že nedává obyvatelstvu k dispozici skutečné a reálné možnosti výběru potravin, straší monopolizací a růstem cen. Agrární komora ČR ovšem už více jak dva roky komunikuje jak s poslanci, tak s ministerstvem zemědělství, ministerstvem průmyslu a obchodu, Svazem obchodu a cestovního ruchu a dalšími zainteresovanými organizacemi nejen o potravinové novele, ale také o další velmi těžké novele zákona o významné tržné síle. Svůj záměr primárně nabízet našim spotřebitelům chutné, kvalitní a bezpečné potraviny prosazujeme dlouhodobě. 

Anketa

Petr Nečas nebo Robert Šlachta. Kdo je pro vás důvěryhodnější?

hlasovalo: 13555 lidí

V Evropském parlamentu je nyní skloňována strategie Z farmy na vidličku, která vychází ze Zelené dohody, co to pro nás znamená?

Přehodnotili jsme priority důležité pro naši společnost a navrhli jsme zařadit pozměňovací návrh k novele zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích. Velice rád se proto s vámi podělím o důvody, které nás k tomu vedli, abychom vyvrátili oponentní a zavádějící názory. 

Z obsahu Zeleného dohody vyplývají preference následujících oblastí. Ochrana životního prostředí, tedy zkrácení uhlíkový stopy. Což je nejen reakce na Green Deal (tedy v oficiálním překladu Nová zelená dohoda pro Evropu), ale zejména zaměření na ochranu životního prostředí, po které tak mocným hlasem volají neziskové organizace a ochranáři. Samozřejmě jde také hlavně o zdraví obyvatel České republiky prostřednictvím zabezpečení kvalitních čerstvých potravin, které jsou u nás pod přísnou kontrolou dozorových orgánů. Pro krajinu, a samozřejmě s přínosem pro celou naši společnost, jde také o zadržování vody v půdě, o celkové hospodaření s vodou, o zabezpečení kvality půdy prostřednictvím vyvážené rostlinné a živočišné výroby a také o ochranu půdního fondu. V dalších rovinách můžeme mluvit o stabilizaci cen potravin pro občany (při dovozech není možné ovlivnit konečné ceny), o zajištění zaměstnanosti na venkově, o zaměstnanosti v navazujících sektorech včetně potravinářského průmyslu, techniky a technologií, ale třeba i v produkci obalových materiálů, dopravě, infrastruktuře, službách apod. Zásadní zde vidíme vytváření hodnot v našem domácím prostředí a ekonomice  a ve zpracování surovin na konečné výrobky s přidanou hodnotou doma (dnes totiž vyvážíme surovinu a přidaná hodnota se tvoří v zahraničí nikoliv u nás).

Vaši oponenti vás kritizují za to, že chcete snížit marže a tím i zisky obchodníkům. Je to pravda? 

Snižujeme závislost na dovozech a budujeme vlastní potravinovou bezpečnost a soběstačnost. A jak se ukázalo v posledních měsících během tvrdých dopadů nouzového stavu a krize, je právě potravinová soběstačnost a bezpečnost základem suverénního státu, který se dokáže o své občany postarat. Všechny výše uvedené cíle je možné řešit právě již zákonem o potravinách. Náš návrh není tlakem na maloobchodní prodejce ve vztahu k jejich menším profitům, ke zvyšování cen pro spotřebitele, či v omezování obchodní činnosti ani jakýmkoliv diktátem. Jde nám o to, abychom dokázali co nejvíce reagovat na aktuální výzvy Evropské unie a zároveň chceme vytvořit takové prostředí, aby fungovala domácí zemědělská prvovýroba a zpracování, stejně tak, jak již funguje maloobchodní prodej. 

Jaké konkrétní změny jste do novely za Agrární komoru navrhli?

V tomto zákoně navrhujeme upravit: 

1. zvýšit zájem maloobchodu o české domácí potraviny. V současné době často dochází k tomu, že přesto, že domácí producenti nabízejí čerstvé a kvalitní zboží, není o něj zájem. Důvodem je nákup přebytků ze zemí, kde jedno procento jejich produkce znamená v našich podmínkách až 18 procent, to znamená u nich téměř žádná ztráta u nás likvidace trhu s konkrétní komoditou.  

2. stabilizovat ceny potravin. V diskuzi o výši cen se často objevují nepravdivé tvrzení o růstu cen v případě, že bude vyšší procento domácích českých potravin, pravda je opačná, co dnes jasně dokazují ceny komodit výhradně z dovozu, jako je například květák, silnostěnná paprika a další, kde jde téměř o 100 procent dovozy. U produktů vyráběných v ČR nedošlo k zásadním změnám cen, příkladem je maso hovězí, drůbeží nebo vepřové, stejná situace je u mléka a mléčných výrobků. U vepřového dokonce došlo k velkému snížení nákupních cen, přesto ceny v maloobchodě v posledních týdnech výrazně rostly a neodpovídají cenám nákupu. 

3. stanovit základní doma vyráběné potraviny. Dnes jich navrhujeme 155 (u kterých jsme v minulosti běžně dosahovali 100 procentní soběstačnost) z více než 15 000 položek běžně prodávaných (jde tedy o jedno procento). U těchto 155 položek by mělo postupně docházet k zvyšování podílu v maloobchodním prodeji z 55 procent na 85 procent v průběhu následujících 8 let. Jde ale o průměrné procento všech komodit dohromady, nikoliv u každé komodity samostatně, přičemž výpočet vychází z celkové množství zboží prodaného v kilogramech (resp. tunách). Podle nás by to neměl být problém, vždyť už dnes mnohé maloobchody uvádějí minimálně  60 % podíl českých potravinářských výrobků.

4. výjimku u specializovaných obchodů či v případě prodejen do 200 m2 prodejní plochy. Například jde o specializované prodejny francouzských sýru či italských těstovin a dalších, kterých by se uvedený zákon netýkal. 

Fotogalerie: - Přísně utajovaný objekt

Vítejte v podzemním, dříve vysoce střeženém, bunkr...
Hlavní vstup do bunkru.
Stojíme nad hlavním vstupem do maskovaného bunkru,...
Dnes je vstup do podzemí jasně čitelný, stojí u ně...
Takto to u vchodu vypadalo v sobotu 13. června 202...
... s tímto počtem vojáků okolo by se dříve utajov...

Jaký má tento zákon větší význam, změní věci k lepšímu? 

Určitě ano, vždyť zákon se jenom připravuje a už v Čechách na nejvyšších místech proti němu lobují velvyslanci z Německa, Rakouska, Belgie, Polska, Řecka a Nizozemska. Tedy země, které mají soběstačnost v základních potravinách a svoje přebytky prodávají na trzích zemí EU a taky mimo EU. Odvážili by se naši velvyslanci v uvedených zemích také lobovat na nejvyšších místech za české potraviny? Rádi bychom znali příklad. 

Materiál je publikován pod patronací Agrární komory ČR a Ing. Zdeňka Jandejska, CSc.

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Josef Richter
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Havel by to nejradši řídil jako malý diktátor. Novinář pamětník vzpomněl i podezřelou nehodu Dubčeka se zmizelou aktovkou

4:43 Havel by to nejradši řídil jako malý diktátor. Novinář pamětník vzpomněl i podezřelou nehodu Dubčeka se zmizelou aktovkou

VZPOMÍNKY A PERLY „On nebyl přílišný demokrat, nejraději by podobně jako ostatně i T. G. Masaryk říd…