Léčit telefonem? Ne. Lékař-praktik, 40 let praxe. Covid, vakcíny, imunita

07.12.2021 11:44 | Rozhovor

Psychický stav praktických lékařů se po dvou letech koronavirové pandemie blíží syndromu vyhoření. Tvrdí to Oto Košta, který má soukromou ordinaci všeobecného praktického lékaře pro dospělé v areálu Fakultní nemocnice v Olomouci. Za téměř 40 let praxe všeobecného lékaře něco podobného ani vzdáleně nezažil. Připomíná, že začátkem roku 2020 nikoho nezajímalo, kde a jak si opatří praktici ochranné pomůcky. Když volalo Sdružení praktických lékařů o zapojení do očkování, tak byla státem preferována očkovací centra. Hovoří i o svých zkušenostech s často zmiňovaným „vyšetřováním“ po telefonu.

Léčit telefonem? Ne. Lékař-praktik, 40 let praxe. Covid, vakcíny, imunita
Foto: Archiv OK
Popisek: MUDr. Oto Košta, Ph.D., praktický lékař

Jak to ve vaší ordinaci praktického lékaře vypadá v posledních dnech, kdy po celé zemi opět narostly počty pozitivně testovaných na SARS-CoV-2?

Hekticky. Za téměř 40 let praxe všeobecného lékaře pro dospělé jsem něco podobného ani vzdáleně nezažil, a to ani při nejrozsáhlejších atakách chřipky. K běžné činnosti v plném rozsahu přibyly stovky telefonátů, vystavování karantén, izolací, žádanek na PCR testy, aplikací monoklonálních protilátek, očkování proti chřipce, covidu-19 včetně posilujících dávek a tak dále. Vše trvá bezmála dva roky, pochopitelně narůstá fyzická únava, psychický stav se blíží syndromu vyhoření. Nedokáži si moc představit situaci, že by lékař sám onemocněl a zanechal svoji – průměrně zhruba 1700 klientů čítající – praxi, byť třeba krátkodobě opuštěnou. I proto znám případy, kdy si sami lékaři nasadí například antibiotickou léčbu a při vědomí toho, že se nejedná o postup lege artis a svým pacientům by zcela jistě vystavili pracovní neschopnost, docházejí dál do své ordinace.

Anketa

Chcete Víta Rakušana za prezidenta republiky?

1%
98%
hlasovalo: 28763 lidí

Liší se nějak stavy a potíže pacientů ve srovnání s minulou zimou, kdy byl nápor epidemie až dosud nejničivější?

Při porovnávání těchto dvou období bych neřekl, že se nějak výrazně stavy a potíže pacientů liší, spíše jejich chování a psychika. Na počátku roku 2020 jsme byli všichni překvapeni a do jisté míry i zaskočeni nově vzniklou situací, bylo třeba improvizovat na všech úrovních a snažit se adaptovat co nejrychleji na nová fakta a skutečnosti. Nejvýraznějším rysem byla solidarita a vzájemná podpora na všech úrovních. Obecně se předpokládalo, že zdravotnický systém pandemii zvládne tak, že se život vrátí v dohledném horizontu k normálu. To se ovšem nestalo, naopak se dostavila nespokojenost, frustrace z nastalého vývoje, což se pochopitelně zhmotňuje v emocích – v drtivé většině negativních – a ty se pak přelévají i do vztahů mezi lékaři a jejich pacienty.

Pozorujete, že by se nějak měnila struktura lidí zasažených nemocí Covid-19, nebo i v této vlně jasně převládají příslušníci rizikových skupin, ať už z pohledu věku, životního stylu nebo přidružených chorob?

Neřekl bych, že se nějak výrazně měnila struktura lidí zasažených nemocí Covid-19 – u mnohých při otevření zdravotní dokumentace zjišťujeme, že první ataka byla již v roce 2020. Statisticky to nemohu potvrdit, ale mám dojem, že mezi nemocnými nyní přibylo více pacientů z mladších věkových skupin.

Jste uznávaným odborníkem v oblasti zdravého životního stylu. Může být díky němu člověk odolnější proti těžkému průběhu nemoci, nebo ani on záruku nedává? Býval jste lékařem fotbalistů Sigmy Olomouc. Platí také pro vrcholové sportovce větší obranyschopnost organismu?

Zcela jednoznačně může, ale pochopitelně ani on není 100% zárukou, tu mohou dát pouze Švýcaři na hodinky… Nicméně u svých pacientů i u mediků kladu naprosto zásadní důraz na prevenci onemocnění, a tím je právě zdravý životní styl, který by nás měl udržet v takové kondici, abychom mohli úspěšně vzdorovat například i virovým onemocněním. Jestliže se tedy dlouhodobě a pravidelně racionálně stravuji, dodržuji pitný režim, věnuji se pohybovým aktivitám, nekouřím, požívám přiměřené množství alkoholu, v kritickém období říjen – březen užívám vitamíny a minerály a mám dostatek spánku, pak se snažím minimalizovat riziko snížení imunity, a tím i odolnosti organismu. Nutno ale dodat, že z hlediska holistické – celostní – medicíny nesmíme zapomínat na další dvě složky modelu bio-psycho-sociálního, a tedy pečovat i o duševní hygienu, což je ovšem v tomto období úkol z oblasti sci-fi, a nedopustit deficity v sociální sféře.

Tím jsem patrně odpověděl i na otázku, zda platí také pro vrcholové sportovce větší obranyschopnost organismu. V zásadě ano, výjimkou jsou například situace, kdy jsou po vrcholném výkonu fyzicky i psychicky „vyždímaní“ a jejich organismus je proto zranitelnější.

Jaké jsou nejčastější a nejzávažnější potíže, s nimiž se vaši pacienti, kteří Covid-19 prodělali, i po čase potýkají?

Jmenoval bych především únavu, ponámahovou dušnost, u některých dlouho přetrvávající kašel, bolesti svalů a kloubů, kardiální obtíže, ale i problémy psychického charakteru, jako jsou deprese a úzkosti.

Vaše jméno jsem našel mezi podporovateli a spolupracovníky platformy Zdravé fórum. Co si má veřejnost s touto iniciativou, která je v dost silné nemilosti oficiálních míst i mainstreamových médií, spojovat?

Občanskou platformu pro obnovení normálního života – přeloženo do snad srozumitelné řeči se jedná o volné sdružení lidí ze všech sfér lidské činnosti, tedy lékaře, vědce, umělce, pedagogy a další, kteří v mnoha segmentech veřejného života mají jiný názor – což bývá v demokracii obvyklé – než například vámi zmiňovaná oficiální místa či mainstreamová média.

Zdravé fórum na svých stránkách uvádí, že je pro okamžité otevření celé země bez podmínek s naprostou dobrovolností všech opatření. Vy si tedy nemyslíte, že jsou a byla potřebná všechna ta opatření, která jsou už rok a tři čtvrtě proti šíření nákazy přijímána? Pravidlo 3R, rušení hromadných akcí a další omezení nejsou a nikdy nebyla nutná?

Rozhodně ne všechna, a ani netvrdím, že rušení hromadných akcí a některá další omezení nejsou a nikdy nebyla nutná. Říkám – a už jsem to zmínil – že počátkem roku 2020 byla nastalá situace pro všechny novum a bylo by tedy jenom přirozené a fér, kdyby tento fakt oficiální místa přiznala a oznámila, že neprodleně pověří odborníky – virology, imunology, epidemiology, hygieniky, aby se intenzivně pokusili situaci řešit. To by bylo ovšem politicky neprůchodné, takže se od prvopočátku začaly domněnky, většinou mylné, vydávat za fakta, vršily se lži a dezinformace, někdy možná nechtěné, nastalo nekoordinované a chaotické počínání různých subjektů zapojených do řešení problému, velmi časté střídání odpovědných osob na důležitých postech a v důsledku všeho jsme se z pozice lídra v boji s Covidem-19 přesunuli na závěr pelotonu.

Česká lékařská komora podpořila v nejkratší možné době zavedení povinného očkování dospělých proti covidu-19. Rada vlády pro zdravotní rizika navrhla, aby se kromě vybraných profesí povinně očkovala skupina seniorů nad 60 let. Mohlo by se povinné očkování nějaké skupiny – věkové, profesní či jiné – stát východiskem z koronavirové epidemie?

Zcela upřímně odpovídám, že nevím. Když řeknu, že nejsem odborník, tak to není alibismus, ale prostě fakt, že informace, které o vakcínách mám, mi neumožňují takový soud vyslovit.

Společnost pohled na očkování dost výrazně štěpí. S jakými názory na ně se nejčastěji setkáváte mezi vašimi pacienty? Stává se, že některé přesvědčujete, že je vzhledem k jejich rizikovosti potřebné, a oni vakcínu stejně odmítají?

Převládá pozitivní náhled na očkování proti Covidu-19, nicméně skupina, která má vážné a zásadní výhrady proti, není úplně zanedbatelná. V obou jsou zastoupeni jak velmi vzdělaní a racionálně uvažující lidé, tak i duševně plaší, kteří pak většinou zaujímají velmi radikální postoje. Pochopitelně se stane, že někomu doporučím, především vzhledem k věku a zdravotním rizikům, vakcinaci, kterou odmítne, což plně respektuji a dále nenaléhám.

Obvodnímu lékaři Štěpánu Juškovi došla trpělivost s některými pacienty a na stránkách své ordinace Červené Pečky a Ratboř pro ně vyvěsil ostrý vzkaz. Zkritizoval je za odmítání očkování, ale i za to, že v tak pro lékaře náročné době je zatěžují malichernostmi. Co máte někdy chuť pacientům vzkázat vy, i když předpokládám, že byste asi volil umírněnější slovník?

Skutečně bych je touto cestou požádal, aby respektovali současnou situaci, o které zcela jistě mají dostatek informací a vědí tedy v drtivé většině velmi dobře, jak to nyní v čekárnách praktiků vypadá, aby sami kriticky a selským rozumem zhodnotili naléhavost své návštěvy lékaře. Ostatně jejich frekvence byla například proti Rakousku mnohonásobně vyšší už před pandemií. A aby také zvážili, zda opravdu není možné návštěvu odložit či ji nahradit například konzultací s panem magistrem v lékárně.

Ještě přidám věcnou poznámku ke kolegovi Štěpánu Juškovi. Nevím přesně, co bylo míněno větou „Co je to za frajeřinu, z principu odmítat to, o čem vím velký h…o ?“ Zda-li tím mínil, že laici nevědí nic o vakcínách, nebo že odborná veřejnost o nich ví zhruba totéž.

Praktičtí lékaři byli během roku a tři čtvrtě opakovaně pod palbou kritiky. V minulém roce především proto, že mnozí „vyšetřovali“ jen po telefonu, letos na podzim se zase objevuje kritika z nemocnic, kde mají plné sklady léku od Regeneronu a praktičtí lékaři k nim neposílají pacienty. Co si myslíte o názoru, že praktičtí lékaři jsou slabším článkem v boji proti nemoci Covid-19?

Absolutně nemohu souhlasit, a to nikoliv proto, že patřím k této profesní skupině. Rozhodně musí všichni uznat, že minimálně patříme do první linie a byli jsme tedy i jako první v kontaktu s nemocnými. Začátkem roku 2020 nikoho nezajímalo, kde a jak si opatří praktici ochranné pomůcky. Když volalo Sdružení praktických lékařů o zapojení do očkování, tak byla státem preferována očkovací centra. Pak nebyly vakcíny. A s „vyšetřováním“ po telefonu mám osobně – nemohu pochopitelně mluvit za všechny praktické lékaře – úplně opačné zkušenosti. Volající paní jsem například přesvědčoval, že tato cesta není ta pravá a bylo by na místě vyšetření v mé ordinaci. Dle dikce jejího hlasu jsem pochopil, že není úplně spokojena s tímto řešením – za týden se dostavila osobně, po poslechu plic a následném RTG vyšetření jsem jí tentýž den nasadil antibiotickou léčbu pro zánětlivý proces na plicích.

Aplikaci monoklonálních protilátek indikuji já a kolegové, se kterými komunikuji, zcela běžně. Jedním z důvodů, proč si nemocnice stěžují, je-li tomu tak, že mají přebytek léku od Regeneronu, může být také skutečnost, se kterou jsem konfrontován zcela běžně, a sice, že v okamžiku, kdy od pacienta vyžaduji podepsání informovaného souhlasu s aplikací monoklonálních protilátek, aby nekomplikoval proces aplikace u kolegů, vzhledem k tomu, že lék není registrován, byť má výjimku Ministerstva zdravotnictví, a tedy odpovědnost za případné vedlejší účinky či jiné komplikace je na straně pacienta, dojde náhle ke změně rozhodnutí a aplikaci odmítne.

Takže já se naopak domnívám, že praktičtí lékaři jsou spolu s personálem JIP, ARO a Záchrannou službou oporou zdravotnického systému, který se snaží ze všech sil pandemii vzdorovat. Patrně se netvrdí zbytečně, že jaký má stát systém primární péče, takové má zdravotnictví!

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Jiří Hroník

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

A už tunel. Pozor. Docent soudí, že chytil vládu za ruku

10:51 A už tunel. Pozor. Docent soudí, že chytil vládu za ruku

„Tak velký rozpor v programovém prohlášení dosud nikdy nebyl!“ Vysokoškolský pedagog docent Radim Va…