Lídr Svobodný Forbelský: Obávám se, že zažíváme konec „1. České republiky“ a přichází „druhá republika“

23.02.2018 21:48

ROZHOVOR „Po případném czexitu tu nečekám ráj na zemi, ale ani spálenou zemi. Spousta věcí bude jinak, některé horší, některé lepší. Ostatně stejně jako po našem vstupu. Zeptejte se třeba českých cukrovarníků, jak se jejich situace zlepšila po vstupu,“ míní lídr Svobodných v Libereckém kraji do posledních parlamentních voleb David Forbelský. Obává se, že současná vláda dovládne v demisi. „Čeká nás vláda ne jedné strany, ale jednoho muže. Parlamentní demokracie, jak ji známe dosud, u nás končí. Obávám se, že zažíváme konec ‚1. České republiky‘ a přichází ‚druhá republika‘. Snad ne se všemi historickými paralelami,“ domnívá se.

Lídr Svobodný Forbelský: Obávám se, že zažíváme konec „1. České republiky“ a přichází „druhá republika“
Foto: Oldřich Szaban
Popisek: Jan Čertík, místopředseda Svobodných v LK (vlevo) a David Forbelský, expředseda Svobodných v Liberci
reklama

Evropskou unii v lásce nemáte. „Tuto organizaci považuji za horší než svého času takzvaný socialistický blok. Způsobem rozhodování, volení i jinými atributy se téměř ničím neliší. Jen tehdy bolševici alespoň otevřeně přiznávali, že jsou nástrojem násilí proti nenáviděným třídám, a svoji vládu nazývali diktaturou proletariátu,“ napsal jste. Ovšem vystupovat v tuto chvíli z EU je podle vás jako požadovat v roce 1985 po vládě Štrougala, Jakeše a Biľaka, aby vystoupili z RVHP. Můžete vysvětlit, proč si to myslíte? 

Myslím to tak, že stejně jako v době socialismu nemá člověk, ale ani skupina lidí šanci ovlivnit podobu zákonů, které se na nás valí z EU. Horší to vidím v tom, že EU budí dojem, že tato možnost je. I kdyby nakrásně nastala 100% shoda v republice na nějakém zákonu z EU, například, ať vyberu něco nekontroverzního, kdybychom se všichni shodli na tom, že si pojišťovny mohou podle pohlaví určovat výši pojistného a zohlednit tak míru rizika. Můžeme si 100 % hlasů zvolit ve volbách do Evropského parlamentu, a budeme mít tedy 21 zastánců zrušení tohoto zákona ze 751, tudy cesta nepovede. Pak je tu cesta „lidového“ návrhu zákona, pak tedy přesvědčíte nejméně milion lidí v alespoň třetině států EU a vyzvete Komisi, aby se tímto návrhem zabývala. Ale Komise může usoudit, že se tím zabývat nemusí, a tím celá snaha opět končí. A jak jsem napsal, komunisté otevřeně tvrdili, že jsou „diktatura“ a o některých věcech prostě rozhodne strana. Člověk tak hned věděl, na čem je.

Ke druhé části otázky, vystoupení z EU by mělo být následkem něčeho, co nám zabrání být v Unii a co chceme dělat jinak, po svém. Dejme tomu, že se naše vláda rozhodne, že jí stačí spotřební daň z nafty ve výši 5 Kč za litr a DPH v jednotné výši 14 % (mimochodem toto jsou návrhy Svobodných). Poté Unie jistě zahájí řízení pro porušení směrnic, které vyžadují spotřební daň na naftu minimálně 33 centů (asi 8 korun oproti našim 11) a DPH minimálně ve výši 15 % (základní sazba). Pak tedy nastane problém, který by se mohl, a podle mě měl, řešit odstoupením od Lisabonské smlouvy. Ale až jako důsledek neřešitelného rozporu. V době, kdy máme vládu a Parlament, které ochotně (byť občas na oko bojují za národ) schvalují jednu směrnici EU za druhou a včleňují je do naší legislativy, nemá smysl EU opouštět. I já najdu dost argumentů pro setrvání, a pokud by nebyly vyváženy opačnými kroky, byl by nesmysl si komplikovat vztahy s EU jen pro ukojení ambicí některých politiků.

U diskusí o referendech se objevuje zajímavá argumentace. Některé záležitosti lidé rozhodovat v referendu nemohou, protože nejsou dostatečně informovaní, vzdělaní a podobně. Politická reprezentace, která o tom rozhodovat má, ovšem vzešla z voleb dle hlasů těchto lidí. Co na toto říkáte?

Ano, toto je i jeden z hlavních nedostatků demokracie, prostě o vás čas od času rozhodují i lidé, kterým byste nesvěřil ani výběr tramvajového spojení pro výlet do zoo. Tak je ale demokracie s rovným volebním právem nastavena. Nemá tedy smysl se pohoršovat nad tím, že by tito lidé v referendu hlasovali „špatně“, zatímco zákonodárce, kteří již rozhodnou správně, vybírají titíž lidé. Je v tom logický rozpor a jen svědčí o nepochopení systému demokracie a voleb. 

V médiích se začíná strašit czexitem. Prý šíleně zchudneme, o třetinu až polovinu. V pořadu 168 hodin varovali například před odchodem japonských investorů a návratem do roku 1987. Podle hlavního analytika České spořitelny Petr Zahradníka by vystoupení z EU ekonomicky znamenalo katastrofu, apokalypsu, největší destrukci za možná posledních sto let. Prostě hrůza pomyslet. Bylo by to opravdu tak strašné? 

Nevím, co se honilo redaktorům 168 hodin v hlavě, když varovali před návratem do roku 1987, tedy do období centrálního plánování, nesměnitelné měny a státních podniků. Poslední dobou je zvykem z obou stran předkládat naprosto nesmyslné argumenty a podobné strašení je velmi oblíbené. Vzpomeňte si na volbu Trumpa a předpovědi toho, že před Kapitolem bude pomalu stát Leninovo mauzoleum. Ne že by Trump byl ideálem prezidenta, ale apokalypsa po jeho zvolení nenastala.

Takže po případném odchodu z EU jistě změny nastanou a v některých oblastech zcela určitě i k horšímu. O práci přijde mnoho lidí ze sektoru, který přímo souvisí s EU, tedy fondy a různé think-tanky budou také najednou mlít naprázdno a dlouho si své názory budou muset prosazovat za svoje peníze. To budou odhadnutelné důsledky. To další pak záleží na tom, jak se povede fungovat s EU dál. Cla nám díky našemu členství ve WTO budou moci být vyměřena jen sankční, podniky z EU si jistě některé podniky nechají i po odchodu, tedy stejně, jako je tu měly do roku 2004.

Tedy moje odpověď je, že bude spousta věcí jinak, některé horší, některé lepší. Ostatně stejně jako po našem vstupu. Zeptejte se třeba českých cukrovarníků, jak se jejich situace zlepšila po vstupu. Po případném czexitu tu nečekám ráj na zemi, ale ani spálenou zemi.

Nemá ale tohle přehnané strašení opačný účinek a spíše vzbuzuje nedůvěru části veřejnosti k těm, kteří ho provádějí? 

Má – a někteří novináři a „analytici“ si za to mohou sami, již několikrát takto strašili, a situace nakonec nebyla taková, jakou předpovídali. Z poslední doby třeba zmíněný Trump, ale i jiné „zaručené“ předpovědi. Lidé už jim nevěří a pak i možná dobře míněná varování mají spíše opačný efekt. 

Prezidentské volby vyhrál Miloš Zeman. Proč? Objevují se i názory, že to nebylo ani tím, že by měl tak skvělou kampaň, či Drahoš tak špatnou. Že spíše šlo o to, že antizemanovský tábor používal příliš tvrdou argumentaci s tím, že kdo nevolí proti Zemanovi, je nevzdělaná lůza a podobně. Což mnohé lidi naštvalo a k těm volbám (někteří i po dlouhé době) šli a hodili hlas Zemanovi…

To je podobná situace jako v předchozí otázce. Místo věcné argumentace a kritiky nastoupil aktivismus a s ním spojená ztráta důvěry v „elity“ a bohužel i v opravdovou argumentaci. Prezidenta Zemana jistě bylo možno kritizovat za mnoho jiných věcí, než je jeho zdravotní stav a věk. Ale argumentů jsme se podobně jako v případě czexitu nedočkali.

Stále máme vládu bez důvěry. Jaký odhadujete další vývoj? Půjde ČSSD do koalice s ANO, bude vláda ANO s podporou KSČM a SPD? Nebo předčasné volby? 

Já se osobně bojím té nejhorší varianty, kterou ostatně premiér otevřeně deklaroval. Vláda dovládne v demisi. ANO nemá důvod na současné situaci cokoliv měnit, má vládu z minulého období, má zákony, které umožňují plnit, nechci říct program ANO, ale zadání majitele. Na oko budou jednat o sestavení druhé vlády, ale nemusí spěchat ani s druhým pokusem, natož s tím třetím, který díky předsedovi Sněmovny mají také jistý. Na případné zákony, které bude premiér potřebovat, si vyjedná ad hoc hlasovací koalice. A na ty, ke kterým nás bude nutit EU, bude stačit hrozba sankcí a odhlasují se také. Takže nás čeká vláda ne jedné strany, ale jednoho muže.

Nejpravděpodobnější je, že nám bude vládnout tandem Zeman–Babiš. Je to podle vás ohrožení demokracie v naší zemi?

Je. Jak jsem napsal už v předchozí odpovědi. Vláda už změnila jednací řád, který dává premiérovi pravomoci, o kterých se jeho předchůdcům ani nesnilo. Zúžení okruhu institucí v připomínkových řízeních, omezení bodů, o kterých musí jednat celá vláda, rušení povinné tiskové zprávy z jednání a ustanovení premiéra jako řešitele sporů mezi ministry. Takže parlamentní demokracie, jak ji známe dosud, u nás končí, a to i za přispění prezidenta, který se s premiérem spojil a z nějakého důvodu mu jde na ruku naprosto nepředstavitelným způsobem. Obávám se, že zažíváme konec „1. České republiky“, a přichází „druhá republika“. Snad ne se všemi historickými paralelami.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Oldřich Szaban

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Láďa Vízek: Slavie, braň se! Jsme Východ, k jiným by si to nedovolili. Celé jinak

11:24 Láďa Vízek: Slavie, braň se! Jsme Východ, k jiným by si to nedovolili. Celé jinak

Desetizápasový trest pro fotbalistu Slavie Ondřeje Kúdelu a výrazně nižší tresty pro hráče glasgowsk…