Co soudíte o Tomáši Halíkovi?Anketa
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker připustil, že Evropská komise to přehnala, že lidé už mají všech těch norem, směrnic a předpisů z Bruselu dost. A že to dělají v mnoha oblastech, kde by to mohly lépe dělat členské státy? Souhlasíte s tímto názorem?
Evropská komise sama o sobě toho příliš přehnat nemůže, ona předkládá návrhy, ale rozhoduje buď Evropská rada nebo Evropská rada a parlament. Ale diskuse o tom, že by se na úrovni Evropy mělo zasahovat jen v tom, co je nezbytné dělat na této úrovni, a jiné věci nechat na úrovni nižší, což nezbytně neznamená na úrovni národních států, ale může to být na úrovni krajů, zemí nebo samospráv, ta trvá. Jde o to, jak to naplnit. Komise už teď má relativně úzký plán, co všechno chce předkládat, a všechny návrhy jsou testované na to, jestli dává smysl, aby do toho Evropská unie zasahovala, jestli to získává dostatečnou podporu v Radě, takže nevím úplně přesně, co toto obecné vyhlášení, s kterým se nedá nesouhlasit, bude znamenat v praxi.
RNDr. Luděk Niedermayer
Do jakých oblastí by se měla Evropská unie přestat plést, které by měly podle vašeho názoru zůstat v kompetenci národních států? Byla by mezi tím otázka uprchlíků a azylová politika?
V kompetenci Evropské unie by měly být problémy celoevropské, které se nedají na úrovni národních států řešit. Ty ať si řeší Evropská unie, a věci, které se dají řešit na úrovni států, ať řeší členské státy nebo se řeší na nižší úrovni. Mne třeba znepokojuje příliš velký tlak na regulaci v oblasti zásahů do pracovního trhu, různé debaty o termínech typu sociální dumping, to je podle mne oblast, do které není třeba zasahovat, protože to může mít různé ekonomické konsekvence. V případě migrační krize je to komplikované, protože jestliže tu chceme mít jeden otevřený prostor, schengenský prostor, pokud tady chceme mít volný pohyb, pak migrace není řešitelná na úrovni jedné země, protože lidé získávají fakticky svobodu pohybu. Proto si myslím, že to je téma, které je třeba řešit na úrovni Evropské unie. Stejně tak má Evropská unie větší páku na jednání se třetími zeměmi než jednotlivé evropské státy.
A pokud jde o otázky sjednocování daňových sazeb a přelévání zisků z jedné členské země do jiné?
To je hrozně zajímavá otázka, protože tím se podrobně zabývám. Tam by určitě neměla být debata o daňové suverenitě zemí, to znamená právu země rozhodnout, jak moc bude danit. S tím je spojené, jak velké transfery přes státní rozpočet budou probíhat, jak velký bude sociální stát atd. To je určitě záležitost jednotlivých zemí, ale na druhou stranu právě úniky daní, obcházení daní, převádění zisků je obrovský problém jak v Evropské unii, tak celosvětově, takže komise hledá cesty, jak tohle riziko podstatně snížit, ale zároveň daňovou suverenitu zemí nezrušit. Teď je balík opatření, která zalepují nějaké díry, hodně to vyplývá z celosvětového projektu na zlepšení efektivity výběru daní; ale je tam další krok, o kterém se bude intenzivně diskutovat, a to je sjednocení daňového základu, což zavání samozřejmě nějakou velkou harmonizací, nějakým velkým poevropštěním daní, ale když se člověk nad tím zamyslí do detailu, tak sjednocení daňového základu při ponechání možnosti zemí určovat svoji daňovou sazbu, těm zemím daňovou suverenitu zachovává. Já bych řekl, že ten návrh je nepochybně hodný debaty, protože by to bylo dobré jak pro firmy, protože by to snížilo jejich náklady na plnění daňové povinnosti, tak by to bylo dobré pro země, protože by to vedlo k lepšímu a levnějšímu výběru daní.
Někteří komentátoři říkají, že nebývale otevřený výrok šéfa Evropské komise o důvodech, proč se evropští občané odklánějí od evropského projektu, souvisí s blížícím se referendem o vystoupení Velké Británie z osmadvacítky i s nedávným nizozemským referendem, ve kterém Nizozemci odmítli bližší vztahy Evropské unie s Ukrajinou. Myslíte si to také?
Částečně ano. Ale problém s tím, že Evropská unie není mezi svými občany příliš populární, trvá dlouho a dávno před tím, než došlo k hrozbě brexitu. Já mám jen určitou obavu, teď jsem strávil dva dny v Anglii, že argumenty, které lidé používají v kritice Evropskou unie, jsou často nepodložené fakty a neodpovídají realitě. Myslím, že na jednu stranu debata, kterou Juncker zviditelnil, ale která stále probíhá, jestli některá nařízení nezrušit, do kterých oblastí investovat energii a do kterých naopak ne, je jedna věc. Ale obávám se, že to je příliš velká jemnost na to, aby to obecná veřejnost dostatečně chápala a změnila postoj k Evropské unii. Myslím, že ten postoj k EU je třeba změnit tím, že se my politici nebudeme bát říci, k čemu je ten projekt dobrý, proč ho chceme a proč ho podporujeme, a nebudeme hrát levnou taktiku, že všechno špatné budeme svádět na Brusel a přitom v Bruselu samozřejmě rozhodují členské státy a ne nějací volení byrokrati.
Je podle vás vina i na českých politicích, třeba na prezidentovi Miloši Zemanovi, který nejdřív s velkou pompou věšel vlajku EU na Pražský hrad a podporoval i přijetí eura, ale teď úplně otočil a Brusel kritizuje? Dokonce prohlásil, že jsme v minulosti byli závislí na Evropské unii a Spojených státech, ale teď budeme dělat nezávislou politiku, čímž myslí směrem na Východ.
Já bych to neomezoval jen na Českou republiku, i když je pravda, že v řadě otázek se skutečně dostáváme v Evropě do křídla, které je nejvíc negativní k Evropské unii. Ale u nás to zašlo opravdu hodně daleko, prezident v tom hraje velkou roli a vlastně v politickém spektru je málo politiků, kteří dokáží říci: není to ideální, ale je to něco, co je pro nás strašně důležité, my to potřebujeme, naším cílem je učinit Evropskou unii lepší tím, že tam budeme přicházet s dobrými návrhy, které budou získávat podporu, a ne se vůči tomu stavět negativně a, jak jsem říkal, svádět na Brusel věci, které rozhoduje někdo jiný a jinými způsoby.
Mnozí ekonomové říkají, že česká ekonomika, závislá z velké části na exportu, by se měla zaměřit nejen na Evropskou unii, kam vyváží nejvíc zboží, ale i na další oblasti, například na Rusko a Čínu. Co si o tom jako ekonom a politik současně, myslíte? Není to vzhledem k dalším souvislostem příliš velké riziko?
Pro naše firmy, vzhledem k tomu, že jsme silně exportní ekonomika, je důležité využít jakékoli možnosti pro proniknutí na trhy, pokud dávají ekonomický smysl. Ale naše silná orientace na evropské trhy je naprosto logická, nic se na tom měnit nebude, protože pro firmy je nejjednodušší operovat na tom evropském trhu. Je to blízko, platí tam podobná pravidla, je tam dobré právní prostředí; čili je to absolutně logický výsledek a bude to dál pokračovat. A ty další trhy budou hrát maximálně doplňkovou roli. S tím, že rizika na trzích, které prezident akcentoval nejvíc, to znamená Rusko, Čína, jsou obrovská, protože tam neexistuje stabilní právní prostředí, neexistují tam férové možnosti domoci se práva. Je to trh, který je zajímavý pro některé firmy se specifickými produkty, které jsou schopny investovat do toho, aby překonaly tyto problémy. Ale v žádném případě se z toho nestane masový trh. Koneckonců když mluvíme o automobilech Škoda na čínském trhu, jsou to automobily, které se vyrábějí v Číně ve firmě, kterou většinově vlastní čínští majitelé a která si vyrábí všechno, co pro ta auta potřebuje. Takže dopad na naši ekonomiku je pouze přes zisk, který tam Škoda při výrobě a prodeji aut realizuje.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
