Je podle vás první setkání ukrajinského a ruského prezidenta v Bělorusku důležitým krokem k ukončení krveprolévání na východě Ukrajiny?
Je potřeba jen přivítat, že se Putin s Porošenkem na zasedání Euroasijské celní unie setkali a dokonce snad dvě hodiny spolu mluvili. Myslím, že by to mohlo mít nějaké pozitivní výsledky. Od začátku tvrdím, že problém na Ukrajině se nedá řešit jinak než politickým jednáním.
Zatím se zřejmě oba státníci neshodují ve všech krocích, které by vedly ke konci konfliktu. Ukrajinský prezident žádá kontrolu nad ukrajinsko-ruskou hranicí, ukončení dodávek vojenské techniky a munice ze strany Ruska a propuštění válečných zajatců, ale odmítá požadavek ruského prezidenta Putina, aby Ukrajina vyjednávala se separatisty. V čem by měli oba ustoupit, aby došlo k nutnému kompromisu?
Který evropský národ máte nejraději? (Hlasování od 14.4.2016)Anketa
Domnívám se, že existují dvě řešení. Jedním z nich je potlačení povstalců silou, což podle mne bude velmi složité, bude to trvat delší dobu. A kdyby to delší dobu netrvalo, nutně to povede, jak ukazuje zkušenost a zprávy z těch už dobytých území, k jakýmsi čistkám. Mám obavu, že nenávist a rozpory mezi lidmi, kteří přežijí a zůstanou na Ukrajině, budou tak obrovské, že Ukrajina s tím bude mít nadále velmi značné problémy. Druhou cestou je dohoda, a myslím si, že dohodu bez povstalců asi udělat nepůjde, protože jinak by to vedlo k tomu potlačení silou. Takže se domnívám, že v rámci toho, aby boje na východě Ukrajiny skončily a přestalo se zbytečně zabíjet a plýtvat civilními životy, by dohoda měla zahrnovat i vzbouřence.
Je možné věřit ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi? Stále popíral účast ruských vojáků na Ukrajině, připustil nanejvýš zapojení ruských dobrovolníků, ale teď byli zajati v Doněcké oblasti ruští výsadkáři. Věříte tomu, co tvrdí ruská strana, že překročili hranici omylem?
Rusové tvrdí, že zajatí výsadkáři, byli jen čtyři, byli na pravidelné hlídce a překročili hranici nevědomky. Navíc říkají, že v poslední době takhle překročilo hranici v jedné skupině 450 ukrajinských vojáků. Ukrajinci zase tvrdí, že zadržení ruští výsadkáři měli speciální poslání. Myslím, že se to nějakým způsobem vyvrbí, ale fakt je, že se to stává z obou stran.
Ale také Polsko prohlásilo, že i jejich zpravodajské služby potvrzují, že se na území Ukrajiny pohybují ruští vojáci.
Já bych se nedivil tomu, že se tam pohybují osoby z Ruska. Ale nedokážu posoudit, jestli jsou to pravidelní vojáci, nebo jsou to dobrovolníci, nebo nějací nadšenci, kteří přišli pomáhat místním povstalcům. Myslím si, že masově tam ruská pravidelná armáda není. Ale to, že tam nějaké osoby z Ruska budou, považuji celkem za velmi pravděpodobné.
Ruský prezident Putin odmítá i to, že Rusko pomáhá ukrajinským vzbouřencům vojenskou technikou. Ale vydrželi by povstalci bez pomoci z Ruska vzdorovat tak dlouho ukrajinské armádě?
Nemyslím si, že tam jdou dodávky, které by organizovala ruská vláda. Ale nějaká technika tam při té propustnosti rusko-ukrajinské hranice být může. Ale zase je to spekulace, možná že všechna technika je ze skladů nedotknutelných zásob ukrajinské armády. Těžko posuzovat. Je složité potvrdit, že jde o techniku z Ruska, protože stejnou techniku mají Ukrajinci.
Psali jsme:
Že by ty zásoby byly tak bezedné, že by vydržely vzbouřencům tak dlouho?
Je možné, dokonce bych řekl pravděpodobné, že tam jsou zásoby dodávány. Ale nevím, jaké zásoby zbraní byly na územích, které povstalci obsadili, kolik tam bylo vojenských útvarů, jaké tam měli sklady. Zatím to jsou všechno podle mne jen spekulace, já jsem neviděl jediný pádnější důkaz.
Někteří analytici tvrdí, že Ukrajina se obává uzavření příměří, protože by to mohlo znamenat zamrznutí konfliktu a mohlo by to vést k situaci jako v Podněstří, Moldavsku nebo Jižní Osetii, tedy k tomu, že by Rusko kontrolovalo jihovýchodní Ukrajinu. Je pravda, že něco takového skutečně hrozí?
Myslím, že v současné fázi to v ruském zájmu není. Samozřejmě Krym byl něco jiného a podle mého názoru Krym Rusko nikdy Ukrajině nevrátí. Ale nemyslím, že Rusko má zájem obsadit území na jihovýchodě Ukrajiny. Spíš půjde jako ze začátku o nějakou dohodu o federalizaci Ukrajiny, o to, aby byl povolen další státní jazyk, nejen ukrajinština, ale i ruština, aby Rusko mělo jistotu, že se s jejich ruskými soukmenovci na Ukrajině zachází slušně.
Psali jsme:
Zdá se, že se i Ukrajina už smířila s tím, že Krym zpátky nezíská, protože se o Krymu nezmínil po setkání v Minsku ani jeden z účastníků schůzky.
Myslím, že obě strany si uvědomují realitu.
Netahá tedy ruský prezident Putin v tuto chvíli za delší konec provazu, když má, co chtěl, Krym i nebývale vysokou podporu obyvatel Ruské federace? Teď se jakoby distancuje od sporu na východě Ukrajiny, říká, že to je věc Ukrajiny, aby se dohodla se separatisty na svém území.
V tomhle má realistické názory. Přece nemůže říci, že Rusko bude vyjednávat o tom, aby se na ukrajinské straně přestalo bojovat. To asi dost dobře nejde. Určitě by měl být ale členem dohadovací komise, na jedné straně Evropa, na druhé straně Rusko, protože jde v každém případě o evropské i ruské zájmy.
I kdybychom věřili tvrzení ze strany Ruska, že nedodávají separatistům vojenskou techniku, neměli by se alespoň zavázat k tomu, že zajistí nepropustnost rusko-ukrajinské hranice?
Zase velmi pragmaticky: Když tvrdím, že tam nic nedodávám a vojáky tam nemám, tak se nemohu zavázat, že je tam dodávat nebudu.
To chápu, ale myslím zajistit hranici, aby na Ukrajinu neproudila ani ta neoficiální pomoc a dobrovolníci z ruské strany, jejichž existenci jste také připustil?
Samozřejmě, k něčemu takovému by se zavázat mohli, i když je ta hranice poměrně dost dlouhá. A žádné dráty a příkopy na ní nejsou, takže si nedovedu představit, kolik vojsk by mohlo zabezpečit nepropustnost takové hranice bez nějakých technických opatření.
Je otázka, na jaký kompromis bude ochoten ruský prezident jít, protože by asi ztratil kredit ve své zemi, kdyby tzv. hodil vzbouřence přes palubu?
To je celkem normální. To neplatí jen pro Rusko. I Spojené státy prohlašují, a říká to i prezident Obama, že zajistí bezpečnost Američanů po celém světě. Myslím si, že to je u velkých států zcela normální a legitimní postoj. Samozřejmě zapojení z hlediska nějakého použití síly je z pohledu mezinárodního práva nepřípustné. Ale použití diplomatických prostředků, ale i omezené použití vojenských prostředků, například vyslání nějakých speciálních skupin apod. je možné. Teď mluvím obecně o světě, ne o Rusku. Každý stát má větší snahu použít diplomatické prostředky, dohodu a jednání než prostředky násilné.
Je asi těžké odhadnout, jak se zachovají separatisté. Touží vůbec po konci krveprolévání, nesnaží se spíš ještě získat kontrolu nad co největším územím?
Oni si musí uvědomovat, že stojí proti přesile, i když pravidelná ukrajinská armáda tou správnou silou asi není. Ale měla by být, neměly by tam být nějaké polovojenské skupiny, skupiny Pravého sektoru, Národní garda, ta vypadá, že je placena buď oligarchy, nebo Pravým sektorem. Přesto vzbouřenci musí cítit přesilu a určitě se jim také nechce umírat. Nejhorší jsou ztráty na životech civilního obyvatelstva.
V souvislosti s rusko-ukrajinským konfliktem se objevuje myšlenka na umístění nových vojenských základen NATO u hranic členských států Severoatlantické aliance s Ruskem. Volají po tom pobaltské státy a Polsko, mají podporu Spojených států a Velké Británie. Ale některé země jako Francie, Španělsko, Itálie to odmítají, jiné – například Německo – jsou zdrženlivé, protože nechtějí provokovat Rusko. Co vy tomuto plánu říkáte?
Jsem rád, že jsme členy NATO, protože Alianci považuji za organizaci, která má smysl. Ale když jsem si přečetl zdůvodnění generálního tajemníka NATO pana Rasmussena, že podstatou zřízení základen je to, aby potenciální agresor věděl, že pokud ho vůbec napadne útok proti členské zemi NATO, pak nenarazí jen na vojáky dané země, ale na vojska NATO, považuji to za devalvaci a zpochybnění článku 5 Washingtonské smlouvy. Protože pokud musí být nové základny NATO v členských zemích, aby byl potvrzen článek 5, pak mám obavu z bezpečnosti České republiky. Protože článek 5 by měl platit v každém případě, ať už někde základna je nebo není. Zkrátka jakmile by nějaký agresor napadl členský stát NATO, musí vstoupit článek 5 Washingtonské smlouvy v platnost (článek 5 uvádí, že útok proti jednomu členskému státu musí být považován za útok proti všem spojencům, že spojenci jsou povinni reagovat a že vojenská síla je jednou z alternativ – pozn. red.). A k tomu žádnou další základnu NATO nepotřebujeme, navíc to nepřispěje ke zklidnění situace, ale spíš k vyhrocení. To považuji za eskalaci napětí, která podle mne v současné době vhodná není. Chápu pocity Baltu, chápu pocity Poláků, i když u Poláků už dlouhodobě vidím snahu orientovat se zejména na Spojené státy jako na garanta bezpečnosti nejen vůči Rusku, ale i vůči třeba i někomu jinému vzhledem ke zkušenosti před druhou světovou válkou.
Psali jsme:
Neměly by se Spojené státy a celá Evropa v souvislosti s daleko větší hrozbou, kterou už americký novinář Huntington nazval Střetem civilizací, raději spojit, aby mohly společně čelit stále nebezpečnějšímu islámskému fanatismu, než bojovat proti sobě, jak se to děje v případě konfliktu na Ukrajině?
To máte naprostou pravdu. To, co se dnes děje v Evropě, počítám do toho i Rusko, nepřispívá k tomu, aby byla Evropa jednotná v boji proti tomuto nebezpečí, které hrozí celé euroatlantické civilizaci, když do toho zahrnu i Spojené státy. Rusko všechny ty sankce ženou na asijskou stranu, ale četl jsem před pár dny, že Rusko znovu uvažuje o dodávkách protiletadlových raketových systémů do Íránu, které byly zamrazeny v roce 2010 ještě Medveděvem. Rusko se snaží svůj vliv a obchod rozšířit na země, které je nesankcionují, a to budou i země arabského světa.
Není to nebezpečné?
Nepovažuji to za nebezpečné, pokud tyto zbraně nedodávají státům, které mají nějaké úmysly.
Neměla by v této souvislosti Evropa přehodnotit svůj benevolentní vztah k imigrantům, kteří se odmítají přizpůsobit většinové společnosti a západním hodnotám?
Nemám nic proti imigrantům, ani proti muslimům. Každý imigrant, ale i návštěvník by se měl přizpůsobit zemi, do které přijíždí. Když pojedu do nějakého arabského státu, také se musím přizpůsobit, a přizpůsobím se dobrovolně. Takže pokud chce někdo emigrovat do nějakého státu, měl by se přizpůsobit normám, které v tom státě jsou.
Nesouhlasíte s názory generála Miroslava Kostelky, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Bohumila Doležala, Zdeny Mašínové (z 21. 8.), Jaroslavy Janderové, Michaela Romancova, Anatolije Lebeděva, Františka Laudáta, Jany Černochové, Karla Schwarzenberga, Alexandra Kručinina, Milana Hulíka, doc. Jaroslava Šebka, Matěje Stropnického, Romana Jocha, Hynka Kmoníčka, prof. Václava Hampla, Martina Bursíka (z 6. 8.), Vladimíra Hučína, Jana Vidíma, Jaroslava Lobkowicze, Gabriely Peckové, Daniela Kroupy, Tomáše Zdechovského, Cyrila Svobody, Františka Bublana, Jiřiny Šiklové, Karla Hvížďaly, Jiřího Pehe, Marty Kubišové, Petry Procházkové, Martina Bursíka (z 23. 6.), šéfky hnutí Femen, Zdeny Mašínové (z 21. 5.), Ondřeje Benešíka či Džamily Stehlíkové.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Libuše Frantová
