Maminko, Rusové vypli proud. Na Baltu by mohla být tma. Nebo alespoň horko
20.05.2022 11:15 | Rozhovor
„Že by nám Putin vypnul Temelín nebo Dukovany tedy opravdu nehrozí, to můžeme být v klidu. Jedinou hrozbou je, že by nám nadále vnucovali uzavření našich elektráren a jejich náhradu ruským plynem, který by nebyl. Pak není na vině ruský válečný konflikt, ale česká a evropská hloupost,“ řekl pro ParlamentníListy.cz odborník na energetiku Hynek Beran.
Foto:
Milan Holenda
Popisek: Hynek Beran
reklama
Rusko před týdnem oznámilo, že přestává Finsku dodávat elektřinu. Co to pro Finsko reálně znamená? Jaké je to pro ně riziko?
Nejde podle mého názoru o neuhrazené faktury ani jejich měnu, ale přesunutí stávajícího konfliktu ze zemního plynu a ropy do další strategické suroviny. Nedodávka 10 procent spotřebovávané elektřiny pro Finsko není fatální, to bychom ušetřili i u nás. Navíc jsou severské země mezi sebou propojeny a jsou tradičně solidární, mají i společný trh. Ruská dodávka do Finska byla technicky realizována prostřednictvím stejnosměrné spojky mezi evropskou a ruskou energetickou soustavou, větší ohrožení tedy nehrozí, protože je Finsko součástí severské a nikoli ruské soustavy. Riziko naopak vnímám u Pobaltských republik, může to být pro ně i určitý vzkaz.
Může Rusko způsobit blackout všem Pobaltským republikám?
Lotyšsko, Estonsko a Litva jsou stále na elektrických sítích bývalého Sovětského svazu. V Litvě uzavřeli jadernou elektrárnu, celá ta oblast je deficitní a musí elektřinu dovážet. Nejbližší jaderný zdroj je 50 km od Vilniusu v Bělorusku, Rosatom jej postavil za devět let. Frekvence sítě celé východní zóny je řízena centrálním dispečinkem v Moskvě, elektřina částečně vyráběna v Bělorusku a v Rusku a je těmito zeměmi sdílena. Ta část ruské zóny se jmenuje BRELL (Bělorusko, Rusko, Litva, Lotyšsko, Estonsko) a je to de facto okruh bývalé soustavy SSSR řízený z oblastního dispečinku v Petrohradě.
Pokud by konflikt dále zesiloval, je možné očekávat omezování dodávek ruské i běloruské elektřiny v Pobaltí. Pak by pro ty kolegy na pobaltských dispečincích bylo obtížné řízení vlastní stability dodávek. Mají sice vlastní zdroje a také stejnoměrné spojky směrem do evropské synchronní zóny, pokud by to uřídili, nemusel by nastat úplný blackout. Určitě by se ale zapotili, v současnosti musí dělat nějaké plány, jak to zvládnout a úplně komfortní stav by to pro ně nebyl.
Může se podobná situace opakovat i u nás? Jsme teoreticky na výpadek elektřiny připraveni?
Jsem jedině pro, ale uvědomujete si, že právě zdravou stranu si čím dál víc lidí nemůže dovolit? Vždyť už teď řada rodičů nemá ani peníze na školní obědy, a jestli by byli kvalitnější, což jsem pro, asi by byli i dražší, a tím pádem na ně nebude mít ještě víc lidí. Nebo máte snad řešení? Jaké?
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
O tuto odpověď jste již vyjádřil(a) zájem. Děkujeme.