Rusko před týdnem oznámilo, že přestává Finsku dodávat elektřinu. Co to pro Finsko reálně znamená? Jaké je to pro ně riziko?
Nejde podle mého názoru o neuhrazené faktury ani jejich měnu, ale přesunutí stávajícího konfliktu ze zemního plynu a ropy do další strategické suroviny. Nedodávka 10 procent spotřebovávané elektřiny pro Finsko není fatální, to bychom ušetřili i u nás. Navíc jsou severské země mezi sebou propojeny a jsou tradičně solidární, mají i společný trh. Ruská dodávka do Finska byla technicky realizována prostřednictvím stejnosměrné spojky mezi evropskou a ruskou energetickou soustavou, větší ohrožení tedy nehrozí, protože je Finsko součástí severské a nikoli ruské soustavy. Riziko naopak vnímám u Pobaltských republik, může to být pro ně i určitý vzkaz.
Ing. Hynek Beran
- BPP
- mimo zastupitelskou funkci
Může Rusko způsobit blackout všem Pobaltským republikám?
Lotyšsko, Estonsko a Litva jsou stále na elektrických sítích bývalého Sovětského svazu. V Litvě uzavřeli jadernou elektrárnu, celá ta oblast je deficitní a musí elektřinu dovážet. Nejbližší jaderný zdroj je 50 km od Vilniusu v Bělorusku, Rosatom jej postavil za devět let. Frekvence sítě celé východní zóny je řízena centrálním dispečinkem v Moskvě, elektřina částečně vyráběna v Bělorusku a v Rusku a je těmito zeměmi sdílena. Ta část ruské zóny se jmenuje BRELL (Bělorusko, Rusko, Litva, Lotyšsko, Estonsko) a je to de facto okruh bývalé soustavy SSSR řízený z oblastního dispečinku v Petrohradě.
Pokud by konflikt dále zesiloval, je možné očekávat omezování dodávek ruské i běloruské elektřiny v Pobaltí. Pak by pro ty kolegy na pobaltských dispečincích bylo obtížné řízení vlastní stability dodávek. Mají sice vlastní zdroje a také stejnoměrné spojky směrem do evropské synchronní zóny, pokud by to uřídili, nemusel by nastat úplný blackout. Určitě by se ale zapotili, v současnosti musí dělat nějaké plány, jak to zvládnout a úplně komfortní stav by to pro ně nebyl.
Může se podobná situace opakovat i u nás? Jsme teoreticky na výpadek elektřiny připraveni?
Anketa
Jste ochotni alespoň částečně omezit topení, ježdění autem či užívání klimatizace, abyste pomohli Ukrajině proti Putinovi?
2%
97%
hlasovalo: 35900 lidí
V sociální oblasti u elektřiny nejsou tak velkým rizikem nedodávky, ale pouze špatná cenová politika a neochota Energetického regulačního úřadu k ochraně spotřebitelů, což vede k riziku energetické chudoby. U nás se neválčí, někdo nám sem jenom vozí válečné ceny a ten, který by se o to měl starat a v okolní Evropě se také stará, to u nás nechává být.
Jaká jsou hlavní současná rizika pro Čechy?
Rizikem u elektřiny je krom neochoty aktivně chránit spotřebitele špatná energetická politika. Ta je ale špatná už dlouhodobě nejméně deset let, posledním vizionářským ministrem byl Martin Kuba, se kterým jsme poslední energetickou koncepci sestavovali. Jadernou elektrárnu ale nikdo nestaví, a jak je vidět na příkladu toho Běloruska, mohli jsme ji už od té Pačesovy komise mít. U zemního plynu nikdo nedbal na varování a naopak ještě donedávna nutili teplárny, aby na něj přecházely namísto domácích surovin. Přes vysoké poplatky za obnovitelnou energii jsme ve fotovoltaice za deset let na polovině evropského průměru, střechy našich paneláků jsou kvůli špatné tarifní politice prázdné, přestože by tam na sebe ta fotovoltaika vydělala i bez dotací. Tedy máme problém nejenom s nedostavbou jaderných zdrojů, ale také s obstrukcemi při výstavbě domácích obnovitelných zdrojů, už to o nás projednávají i v Bruselu.
Elektřinu si sami levně vyrábíme a draho ji sami sobě prodáváme. Z Německa dovážíme pouze burzu a její ceny, chcete-li, tedy kalkulačku na peníze. ČEZ ale přece není žádná ruská firma, aby nás geopoliticky nebo cenově ovlivňovala, a ve skutečnosti nás na tu německou burzu nikdo nevyhání. Ve skutečnosti je výrobní cena jaderné elektřiny kolem 25 haléřů na kilowatthodinu. Při průměrné spotřebě domácnosti 4 MWh za rok je ta výrobní cena tisíc korun na spotřebu jedné domácnosti. Na pokrytí množství elektřiny, které všechny naše domácnosti spotřebují, by stačila jedna jaderná elektrárna ze dvou. ČEZ je naše česká firma, chovejme se k ní tak, že je tu především pro nás, jako to dělají třeba Francouzi s EDF. A nedá se říci, že by EDF dlouhodobě neprosperovala, je to jedna z nemocnějších evropských firem.
Fotogalerie: - Na čáře
Energetický expert Vladimír Štěpán či Ivan Noveský často hovoří o zemním plynu, jaký je jeho vliv?
Musíme si předně uvědomit, že zemní plyn není sprosté slovo, ale energetická i chemická surovina, která je ve světě běžně užívána a dlouho ještě bude. Přírodní metan. Naše plynárenství bylo ve své době velmocí, stále máme funkční tranzitní soustavu i zásobárny na třetinu roční spotřeby na našem území. Bohužel tento systém potkal stejný osud, jako mnohé jiné sítě a technologie, prodali jsme si strategickou strukturu ve vlastní zemi. Nevím, proč vláda stále váhá s nákupem zásobníků, při tom zdražování už na tu cenu podle mne na daních vybrala, tedy na to i mají peníze navíc, se kterými nepočítali. Mohli by je tedy investovat do naší bezpečnosti a zabezpečení průmyslu.
Náš problém zemního plynu není evropský, ale ryze český, a je dvojí. Prvním faktorem je, že jsme jeden z mála států, které jsou takřka stoprocentně závislé na dovozu ruského zemního plynu a nemají jinou alternativu. Německo nebo Francie takový problém nemají a třeba ve Španělsku tohle neřeší vůbec. Jsme v tom de facto sami. Zemím, které mají zemní plyn třeba z Alžíru, do naší situace nic není. Druhým problémem je, že jsme vlastně jedinou zemí, která nemá na ten zemní plyn dlouhodobý kontrakt. Nemyslím tím pouze Rusko, o kterém se hodně hovoří, ale třeba jiný zdroj, klidně i dlouhodobý závazek Německa nám ten jimi nakupovaný ruský plyn dodávat s přiměřenou marží a ne třikrát dráže.
Je ale možné Německo nebo plynárenské firmy přinutit k levnějším dodávkám pro Čechy?
Anketa
Bojíte se Vladimira Putina?
2%
96%
hlasovalo: 18318 lidí
Naše pozice ale není špatná ani v oblasti sítí, pokud Německo s Rakouskem denně využívají naše elektrické sítě, můžeme recipročně žádat zase jejich užití německých plynovodů třeba na norský plyn. Tu rovnost a jednotná pravidla si musíme ale umět prosadit, nelze jednu věc levně dávat a jinou věc tomu samému draho platit. Takhle Evropa nevypadá.
Takže je to vlastně dlouhodobá neschopnost české vlády prosadit naše technické výhody jako konkurenční výhodu pro průmysl, sociální benefit pro lidi a dobrou pozici celého státu. Válečná a covidová doba tuto neschopnost pouze zviditelňuje, ale je to dlouhodobá vlastnost vedoucí k zaostalosti a v době války i k problémům, které všichni vnímáme.
Doporučil byste odtržení od současného evropského modelu trhu?
Nejprve bych se optal, kde jinde v Evropě mají takový model, že si třikrát dráže nakupují ruský zemní plyn a ještě k tomu uměle předražují domácí levnou elektřinu. Tu naopak všichni regulují. Tohle je originální model současné české vlády a v žádné evropské zemi nemá obdobu, dokonce ani v tom Finsku nebo Pobaltí, které jsou blízko válečné zóny a na Rusku přímo závislí. Tedy bych nejprve zkoumal, jestli je ten český model vůbec evropský a má někde jinde obdobu a jestli je v souladu s dobrým mravem vůči vlastní ekonomice a vlastním lidem. Cenový diktát má do trhu poměrně daleko. Česká vláda a zejména Energetický regulační úřad užívá takový model trhu, který tomu průmyslu a lidem škodí, a to si asi v současné geopolitické situaci nemůžeme dovolit. Alternativu jiného modelu přední odborníci z univerzitní sféry i z energetiky nabízeli, je mnoho jiných variant a všechny jsou v souladu s evropskou legislativou i postupy jiných států. Nemusíme tedy vymýšlet nic nového, naopak začít dělat to, co dělají všichni ostatní, a přestat dělat to, co jinde nedělají a co nás ve svém důsledku poškozuje.
Fotogalerie: - Vodíkový vlak
Co se podle vás může stát, když se situace ohledně ceny energie nezmění?
Katastrofický scénář pro českou ekonomiku je, kdyby nám tu špatná cenová politika zlikvidovala český průmysl. Pak bychom měli nadvýrobu elektřiny jako v devadesátých letech, cena na té burze by poklesla, protože bychom se podbízeli elektřinou, kterou by neměl kdo odebrat, a my bychom namísto průmyslových výrobků vyváželi elektřinu za levné peníze průmyslu zahraničnímu. Pro lidi by tohle byla katastrofa, stali bychom se pouze kolonií levné pracovní síly a vývozu surovin. No a představte si několik set tisíc nezaměstnaných, kteří nemají na zaplacení zdražených faktur za elektřinu, teplo a zemní plyn. Tomu pár tisícovek pro školáky před volbami nepomůže, na těch fakturách budou vyšší částky.
Blíží se komunální volby do zastupitelstev obcí, jaký program byste jako národohospodářský energetik doporučil?
Určitě volit ty, kteří se k energetické politice i k energetické chudobě stavějí čelem. Nejtěžší to budou asi mít Starostové, když mají obhájit zdražování obecní energie jimi vedeným ministerstvem, ale podobný problém může mít i podpora českého průmyslu pravicovým stranám, když dostanou ty faktury z německých burz na stůl. Na druhou stranu bych ale nevěřil ani populistickým slibům opozice, ten dlouhodobý kontrakt na zemní plyn jsme neztratili za současné koalice. Chtějme v té energetice konkrétní programy. Vždyť i v samovýrobě obnovitelné energie v našich domech jsme na tom díky desetileté zpátečnické politice tak, že neplníme směrnice EU a z Bruselu nám hrozí kárným řízením. Žádejme jasný program, způsob, jak jej budou plnit, a u velkých stran také příslib lokálních osobností, že se u tolerance ke zdražování energie nepodřídí stranickým pokynům, pokud budou v rozporu s jejich svědomím a programem té obce.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Barbora Richterová
