Před časem jste ve svém komentáři na serveru Echo 24 na adresu Angely Merkelové napsal, že „když politický blbec udělá chybu, vždycky tvrdí, že to byla jeho povinnost“. Myslíte, že je to s paní Merkelovou tak špatné?
Kterého intelektuála máte nejraději? (Obnovené hlasování, spuštěno 19.4.)Anketa
Nepochybně. O povinnosti Německa a Evropy ona pořád mluví. A tváří se u toho jako Matka Tereza. Paní Merkelová v srpnu peskovala Maďary, kteří se snažili dodržovat Schengenskou smlouvu a tzv. Dublinskou úmluvu, a pozvala přes jejich hlavy migranty do Německa. Důležité jsou dvě věci: Merkelová se svá elektrizující slova nikdy ani nepokusila upřesnit, natož odvolat, a za druhé, imigranti je pochopili tak, jak potřebovali. Další stovky tisíc se jich s elánem daly do pohybu.
U toho pozvání byla evidentně dojatá. A když imigranti v Budapešti křičeli „Germany, Germany“, tak to i dokonce přiznala – vzhledem k minulosti, jakou Německo má …
Dospělý politik zde není od toho, aby byl dojatý, ale aby hodnotil správně situaci a reprezentoval zájmy lidí, kteří jej zvolili, a samozřejmě celé země, v tomto případě – vzhledem k Schengenu – dokonce Evropy. Paní Merkelová navíc měla čas k nápravě. Politikovi se může stát, že něco řekne a má to nějaké nepředpokládané, nebo nechtěné dopady. Taková chyba se dá vesměs ještě napravit. Jenže Angela Merkelová se nechávala s imigranty fotit a tvrdě kritizovala nejen německou opozici, nýbrž i poučovala různé státy v Evropě. Dokonce se zdálo, že věří tomu, že jde v této krizi primárně o běžence, a nikoli o ekonomické migranty. Ona byla tak dojatá, že Němce má konečně někdo rád, že si vůbec nepřipustila, že imigranti mají rádi německé azylové zákony a peníze, nikoli ji a její voliče.
Myslíte, že si už uvědomuje, že udělala velkou chybu?
Ano, ale zvolila špatnou obranu. Ve snaze zachránit co se dá, a odchýlit rostoucí problém od vlastní osoby, prosadila silové hlasování ministrů vnitra Evropské unie o povinných kvótách pro imigranty. Pokračovala ve své rétorice, internacionalizovala a prohloubila problém. Každý politik v Evropě si samozřejmě řekne: „Pozvala sis je a nyní chceš, abychom my ostatní nesli politické a ekonomické náklady?“
Ale to si zřejmě neřekli, vždyť většina států Evropské unie povinné kvóty podpořila.
To vůbec není tak jednoduché. Za prvé, šlo zatím o jednorázový mechanismus. Tím hlasováním státy ještě neztratily dlouhodobou kontrolu nad svým územím a nad tím, jací lidé do země mohou přijít a kolik jich bude. A za druhé, počítejte se mnou: Velká Británie a Dánsko mají výjimku ze Schengenu. Země Visegradu a Rumunsko jsou proti přerozdělovacímu automatu. Pokud se teď ve Varšavě změní vláda, ztratí nad ní Tusk úplně kontrolu a Poláci ještě přitvrdí. Španělé jsou také proti stálému mechanismu přerozdělování. Francie fakticky mlčí a vidíme, co prakticky dělá: blokuje hraniční přechody s Itálií, a kdyby to šlo, zlikviduje tábor v Calais tím, že vypustí imigranty do Británie. Belgie a Holandsko jsou již natolik muslimské, že ani nemají vnitřní svobodu se o těch věcech doma bavit, natož rozhodovat. Zbývá Itálie, Rakousko, Chorvatsko, Slovinsko a Řecko, které jsou na cestě a tedy se rády se všemi o to imigrantské nadělení podělí, a pak několik dalších států, které se zatím – z různých příčin – vyloženě bojí proti Německu být … co to je za jednotu?
Psali jsme:
Kdy myslíte, že imigrační vlna skončí?
Pokud bude Merkelová ve funkci, tak krize neskončí. Vidíme, že imigranti jsou stále agresivnější. Jdou přes ploty, přes pole, přes nádraží, a když se jim Maďaři postavili a chránili Schengen, tak neváhali použít i sílu. Dav jako by říkal: „Jděte nám z cesty, jdeme za paní Merkel, Vy Maďaři, co je Vám do toho“. To bylo naprosto patrné. Dnes je na světě asi tři miliardy lidí, kteří si mohou oprávněně myslet, že se jim nedaří dost dobře a že jim někdo ubližuje, a že by tedy měli dostat v Německu azyl. Bude dost obtížné prověřovat, kdo z nich je Syřan, a bude ještě obtížnější ty lidi vracet. V zemích s nějakými otevřenými konflikty navíc žijí stovky miliónů lidí. Od Afghánistánu až po Nigérii. Tedy nikoli jen v Sýrii. Proč a jak je z merkelovského pohledu „diskriminovat“?
Paní Merkelová ale odjela do Turecka a jednala s prezidentem Erdoganem. Nemůže se jí takto přece jen podařit imigrační vlnu přinejmenším přibrzdit?
Nikoli, už je pro ni pozdě. Přes zimu sice imigrantů nejspíš hodně ubude, ale na jaře se vše znovu spustí naplno. Tady nejde o to, jestli se zrovna někde válčí, či nikoli, nýbrž o to, jaké je počasí, zda lze plout po moři a zda je dostatek lodí a člunů. Erdogan má před volbami a potřebuje ty televizní záběry, kdy velká německá kancléřka jede s prosíkem do Ankary a slibuje hory doly. Ona Turecku slíbila nejen peníze, ale i zrychlená víza, pak zrušení víz a zrychlení jednání o vstupu do EU! Ptala se někoho ze Schengenských států? Snad kromě těch peněz, které jdou z bruselského rozpočtu, jsem nic takového nezaznamenal. Aby se zachránila, kašle na všechny a na všechno, zejména na dohodnutá pravidla. Dělá si, co chce.
Dá se do toho počítat i nedávná německá dohoda o dalším potrubí, jež má pod Baltským mořem dovézt dalších 50 miliard krychlových metrů plynu ročně z Ruska, která všem vyrazila dech?
Ten plyn Německo potřebuje, aby mohlo nahradit jaderné elektrárny. O tak radikálním kroku v energetické politice tehdy v roce 2011 také Merkelová rozhodla bez konzultace s kýmkoli. Muselo se teď o tom plynu s Ruskem průběžně vyjednávat po celé měsíce, v době, kdy se zaváděly protiruské sankce EU. K tomu už je třeba opravdu kachní žaludek. Mě by zajímalo, zdali česká rozvědka o tom německo-ruském jednání, které výrazně zhoršuje energetickou pozici řady zemí, věděla. Asi ne, protože pak by se česká vláda – a řada dalších vlád – musely dávno ozvat. Včetně Evropské komise a nebohé Ukrajiny. Nic takového se ale nestalo.
Vraťme se k prezidentu Erdoganovi. Pokud vyhraje volby, pomůže Merkelové?
Volby po tom evropském divadle z minulého týdne vyhraje skoro určitě. Ale domnívám se, že už Merkelovou odepsal. Ona mu fakticky nic moc nemůže dát, protože nikdo z osmadvacítky, včetně právě Německa, Turecko v EU nechce. A kdyby byl zaveden bezvízový styk s Tureckem, tak z této země rovnou zmizí několik miliónů Kurdů, ale i Turků – zase do Německa. To nemá řešení. Turci prostě fakticky nebudou dělat nic, o své vnější hranice se Evropská unie musí postarat sama. Merkelová v té Ankaře vypadala fakt rozpačitě, bylo mi jí před televizorem až líto. Na Turecko a na imigranty bude platit jenom síla.
Jak to myslíte?
Aby Američané udrželi elementární pořádek na svých mexických hranicích, tak imigranty musejí chytat jako lovnou zvěř a do Mexičanů na Rio Grande běžně i střílejí. Ti vědí, že jde o život, a proto imigrantů není tolik. V USA přitom nedostanou ani dolar. Takže motivace není zdaleka tak silná jako nyní zde směrem do Německa. Pokud Latinoameričané překonají hraniční plot, jsou v USA ilegálně a permanentně jim hrozí vyhoštění. Španělé to dělají podobně, jinak by na Kanárských ostrovech a na svém jižním pobřeží dávno měli půl Afriky. Imigranty ani Německo nezastaví jinak než střelbou. A okamžitým vracením lodí zpět do Turecka, severní Afriky a Libanonu.
To zní docela drsně, ale logicky. Jak dlouho může kancléřka Merkelová ve funkci vydržet?
Z našeho sobeckého českého pohledu je jí škoda, protože lepší vztahy s žádným dalším kancléřem už asi mít nebudeme. Pochází z NDR, rozuměla nám. Ale pro Němce a Evropskou unii neudělala nic. Vzpomínáte si na nějaké reformy, které by zorganizovala? Žila celou dobu z reforem „Harz“ svého předchůdce, sociálního demokrata Schrödera. A z eura, které podhodnocuje německou práci, a tedy pomáhá jejich exportu. Vidíme jen různé krize, Řecko je na tom po sedmi letech hůř než na začátku a vidíme jen další snahu všechno vysedět. Ta snaha nese jednoznačně její pečeť.
Jak dlouho tedy?
Němci jsou hodně disciplinovaní a nemají rádi změny. Všimněte si, že od konce války měli pouze osm předsedů vlády. Adenauer, Erhard, Kiesinger, Brandt, Schmidt, Kohl, Schröder, Merkelová. A ti tři poslední vládnou už od roku 1982, tedy po dlouhých 33 let! Přestože je tedy Merkelová stoprocentní politickou zombie, tak její odcházení bude pro Němce složité. Už teď se řežou v Drážďanech každé pondělí mezi sebou. Zimu kancléřka ještě nejspíš vydýchá, ale jisté to nemá. Němci nejprve musí pochopit, že je to politická extremistka, která hlásá zcela krajní názory. Názory nepraktické a škodlivé. Je pěkné, že je na imigranty hodná, ale to měla vstoupit do kláštera – ne do politiky. Jak se kolotoč zase s imigranty na jaře rozjede na plné obrátky, bude ji „dohodnuta“ rezignace a začne náprava. Takže: jeden až osm měsíců. Pak nastane složitá náprava té pohromy. Ovšem vzhledem k právu na scelování rodin bude v Německu, tak jako tak, o pět miliónů lidí víc … A problémy z toho vyplývající zůstanou už navždy nezapomenutelným extremistickým a vykolejeným politickým odkazem Angely Merkelové.
| Karel Kříž je absolventem Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze. V letech 1985-1990 pracoval na Ekonomickém ústavu ČSAV. V první polovině devadesátých let byl nejprve šéfem ekonomické redakce Lidových novin, poté několik let i zástupcem šéfredaktora. V letech 1996-98 byl poradcem předsedy Fondu národního majetku a členem řídících orgánů několika velkých firem. Od roku 1999 podniká. Je členem představenstva společnosti VALUE ADDED, a.s. |
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
