Začíná rok, který by se dal oslavit jako třicet let demokracie. Jak je hodnotíte? Jsme na stejné úrovni jako západní státy, anebo na jiné?
Samozřejmě jsme na nejrůznějších úrovních, ale nedá se říci, že jsme celkově na nižší, nebo na vyšší. Ekonomicky jsme ještě kus za Německem, ale ve srovnání s Řeckem nebo Portugalskem nezaostáváme. Pokud jde o demokracii, potřebovali bychom větší respekt k právnímu státu a důraznější uplatňování vlády zákona. To se ale dá říct o některých starších členech EU také. Na druhé straně máme díky naší historii asi větší odolnost vůči propagandě, sociálnímu inženýrství a podobně. A vůbec nemám rád pojem „západní státy“. My jsme západní stát.
Fotogalerie: - Žantovský o Havlovi
Kdo je pro vás důvěryhodnější?Anketa
Historik James Krapfl ve své knize „Revoluce s lidskou tváří“ naznačil, že sametová revoluce byla českoslovenkému lidu ukradena. Elity vyměnily jiné elity a požadavky z roku 1989, jako třeba zachovat socialismus, ale s lidskou tváří, nebyly vyslyšeny. Co vy na to?
Socialismus s lidskou tváří byl požadavek z roku 1968. Jakmile se v roce 1989 ukázalo, že stávající moc není schopná bránit režim silou, ztratila socialistická varianta dalšího vývoje, která existovala v první řadě mezi elitami, obecnou podporu. Současný charakter společnosti vznikl demokraticky, rozhodovali o něm lidé.
Co vy jste dělal na konci revolučního roku 1989?
Před listopadem jsem byl pražským zpravodajem agentury Reuters. Byl jsem 17. listopadu na Národní třídě, ale Miloše Zemana jsem tam neviděl, a byl jsem při založení Občanského fóra v Činoherním klubu 19. listopadu. Záhy jsem se stal tiskovým mluvčím Občanského fóra a po zvolení Václava Havla jeho tiskovým mluvčím.
Jak jste vnímal rozpad Československa?
Bolestně, jako tragickou chybu. Tu bolest zmírňuje jenom vědomí, že následky nebyly tak dramatické, jak jsme se obávali. Ale stejně jsme měli, Češi i Slováci, dostat právo rozhodnout o rozdělení v referendu, jako ho dostali Skotové v referendu o vystoupení ze Spojeného království a Britové v referendu o vystoupení z EU.
Napsal jste úspěšnou knihu o Václavu Havlovi. Jaký byl jeho hlavní přínos Československu a co bylo hlavní chybou v počátcích jeho prezidenství?
Havlův přínos k demokratické transformaci byl nezměrný a nikdo z dalších politiků se mu ani zdaleka neblíží. Havel hrál klíčovou roli při budování demokratických a ústavních institucí, které víceméně ve stejné podobě fungují dodnes. Vložil do vínku nové společnosti úctu k jednotlivci a respekt k lidským právům, které přes všechny útoky přežívají dodnes. Vrátil Československo na mapu světa a Evropy, zasloužil se o vybudování pevných vztahů se všemi našimi sousedy, měl lví zásluhu na vstupu České republiky do NATO a zasloužil se i o přijetí do Evropské unie. Přispěl dokonce i k nenásilnému a přátelskému rozchodu Čerchů a Slováků, i když byl sám proti rozdělení federace.
Jeho největší chybou byla přílišná důvěra v moc myšlenek a slov a podcenění důležitosti politických mechanismů při jejich naplňování.
Nejvíce se mu ale vyčítá právě rozpad Československa, protože do Bratislavy a jinam nejezdil tak často, a rozpad československého zbrojního průmyslu, který tehdy patřil ke světové špičce. Můžete ho v tomto obhájit?
Havel nepotřebuje obhajovat. Do Bratislavy zamířil ještě před svým zvolením, navštěvoval Slovensko pravidelně každý měsíc, zřídil pobočku Kanceláře prezidenta republiky v Bratislavě a poslední rok svého fungování ve funkci federálního prezidenta věnoval prakticky celý rozhovorům se slovenskými, českými a federálními představiteli a snaze o nalezení podoby federace, která by byla pro obě strany přijatelná. Málem se mu to podařilo.
K samotnému rozchodu došlo z vůle vůdců obou největších politických stran v České republice a na Slovensku. Odpovědnost nesou oni. Pokud jde o zbrojní průmysl, ten se musel dotknout dna v každém případě. Po skončení studené války poptávka po zbraních drasticky klesla. Varšavská smlouva, kam jsme dodávali drtivou většinu našich zbraní, se hroutila. A různé diktátorské režimy a teroristické skupiny, kterým jsme též zbraně dodávali, nám za ně stejně neplatily. Možná se při tomto vědomí dala zorganizovat masívní ekonomická pomoc těm oblastem Slovenska, které úpadkem zbrojního průmyslu nejvíce utrpěly. Ale tak daleko jsme tenkrát nebyli.
Nyní jsem někde viděl, ale bylo to řečeno ironicky – asi v pořadu Jindřicha Šídla Šťastné pondělí – že je Miroslav Kalousek nositelem idejí Václava Havla. Když to promyslíme bez ironie, je opravdu Kalousek nositelem jeho idejí?
Miroslav Kalousek je nesporně schopný politik a v posledních letech stojí na straně demokracie a lidských práv. Je mu to třeba přiznat. Ale myslím, že je natolik soudný, aby se za přímého nositele Havlových idejí nepovažoval.
Po Havlovi přišli Václav Klaus a Miloš Zeman. Jsou to agenti Kremlu?
Já se na rozdíl od mnoha dalších nedomnívám, že Klaus a Zeman jsou agenti Kremlu. Je to svým způsobem ještě horší. Jsou to agenti vlastní ješitnosti, zloby a nenávisti a často tím Kremlu prospívají. S Kremlem se dá něco dělat. S ješitností a zlobou nikoliv.
Jak vlastně vnímáte, že si určitá část občanů Česka udělala nepřítele z George Sorose a Zdeňka Bakaly, který je významným sponzorem Knihovny Václava Havla?
Jistému druhu politiků vždy vyhovovalo a vyhovuje vytvořit obraz veřejného nepřítele a padoucha, na kterého se pak házejí všechny hříchy lidstva, a o to snadněji se pak skrývají opravdové hříchy jiných. Takové veřejné ostouzení se ale za čas opotřebuje a bude třeba zase najít jiného padoucha.
Ani George Soros, ani Zdeněk Bakala nejsou hledanými zločinci. Oba také mnohým věcem prospěli a prospívají, což jim někdo nakonec bude muset přiznat. Daleko vážnější je skutečnost, že prezident tohoto státu si osobuje právo prohlašovat některé lidi za zločince a viníky, a jiné zase chránit před spravedlností, snažit se ovlivňovat soudy a jejich rozhodování. Porušuje tím rozdělení moci na výkonnou, zákonodárnou a justici, zakotvené v Ústavě. A to je skutečný zločin.
Je režim Andreje Babiše snesitelný? Jak vy hodnotíte dnešní režim?
Ve srovnání se Severní Koreou je rozhodně snesitelný. Dokonce i ve srovnání s některými bližšími zeměmi. Ale jeho charakter nezaručuje, že tomu tak bude nadále. A známky eroze demokracie v podobě skrytých či otevřených útoků proti některým demokratickým institucím, nezávislým médiím a tak dále, nelze podceňovat. Pokud přijdeme o demokracii, nebude to vojenským pučem, ale plíživou normalizací.
Myslíte si, že všeobecná situace, kterou prožil agent K. ve vaší knize Ochlazení, kdy Evropa byla bez energie, opravdu může nastat?
V roce 2008, kdy kniha vznikla, to byla reálná hrozba. Dnes jsou hrozby poněkud jiné. Kyberterorismus, nekontrolovaná migrace, zpochybňování základních demokratických hodnot, katastrofická ztráta důvěry mezi lidmi, ztráta všech morálních zábran a podobně. Energie dnes není na prvním místě.
Podezřívám vás, že jste se do pana K. při psaní knihy romanticky vtělil. Podezřívám vás správně?
Myslím že ne. K. je unavený, zklamaný šedesátník. Já jsem čilý optimistický sedmdesátník.
V knize skončil agent K. „uklizen“ do řeky v Rusku. Jak jste mi nyní napsal, pan K. už je z vody venku. Co bude asi dělat? Kam se poděje? Bude něco řešit v Severní Koreji?
Nechte ho chvilku uschnout.
Vy asi nemáte rád Parlamentní listy. Psal jste mi předchozí odpovědi velmi obezřetně. Ale díky za to... Co pro vás Parlamentní listy znamenají? Kremelské šváby, Putlisty, jak je nazývá Martin C. Putna, anebo opozici mainstreamu, či dokonce lidovou názorovou platformu, jak je nazývám já? Ptám se...
Z čeho tak soudíte? Já mám nebo nemám rád některé lidi. K listí mám neutrální postoj. Samozřejmě mi vadí, co píšou někteří pomatenci v Parlamentních listech. Ale vadí mi pomatenci i jinde. Média, včetně Parlamentních listů, soudím podle toho, zda o událostech ve zpravodajství informují věcně, zda dávají příležitost k vyjádření zastáncům různých názorů a zda nemají skrytou ekonomickou či politickou agendu. Parlamentní listy jsou často předmětem oprávněné kritiky, ale to neznamená, že bych je chtěl zakazovat.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
