Milan Uhde promluvil o sankcích vůči Rusku, odposleších a Rittigovi

Prozradím vám to velmi důvěrně. Dožiji-li, tak mně za dva roky bude osmdesát. O půlnoci, jak ze soboty na neděli, tak většinou i jindy, spím. Výjimka je statisticky tak zanedbatelná, že se dá prostě pominout.

V minulosti jste byl mimo jiné i redaktorem. Jak se díváte na odposlechy novinářů policií? Souhlasíte s tímto postupem?

Pokud nebyl povolen soudem, tak s žádným odposlechem rozhodně nesouhlasím. Vím, že ve věcech vyšetřování trestné činnosti musí odposlech povolit soud. Odposlech pořízený bez souhlasu soudu je ale něco, co do demokratického právního státu nepatří. Zvlášť, pokud tak postupuje nějaká státní instituce. Když si někdo amatérsky zhotoví odposlech sousedova bytu, je to sice odporné, ale není to tak dalekosáhlý trestný čin.

O odposleších se také mluvilo v souvislosti s kauzou Ivo Rittiga. V tomto případu zazněly hlasy, že je sice pěkné, že byl obviněný z různých věcí, ale pokud se ho nepodaří dostat za mříže, tak je to všechno k ničemu. Údajně má každý svou cenu a on je schopný to zaplatit.

Toto jsou všechno jen dohady. Netroufám si o tom vůbec nic soudit, protože nevím, jaké jsou možnosti pana Rittiga, neznám ho osobně, nevím, kolik má peněz a zejména nevím, jak mohou působit něčí peníze na státní orgány. O tom jsou spousty dohadů. Někteří si myslí, že je vše zkorumpované. Já si to nemyslím. Věřím, že ve státních orgánech, stejně jako všude jinde, probíhá boj mezi poctivými a nepoctivými. Někdy je výsledek lepší a někdy horší. Jsou to jenom lidé a stav samozřejmě není takový, abych s ním byl spokojen. Je ale podezřelé už to, že tato podezření vznikají. Soudit, že pan Rittig svými penězi dosáhl toho nebo onoho, tak to bych si nikdy netroufal říci. Zejména proto, že o něm putují všelijaké pověsti a výklady. Nic o tom prostě nevím, a když člověk neví, tak nejlíp učiní, když mlčí.

Mohlo by v tomto směru pomoct, že by se zvyšovaly platy státním zástupcům a soudcům?

Jsem přesvědčený, že když někdo špatně pracuje, tak zvýšení platů jeho práci nezkvalitní. Zvykl si na určitý špatný výkon, a když mu přidáte na platu, tak ten výkon nezlepší. Samozřejmě, že bych přál každému co nejlepší platové ohodnocení. Přesto si myslím, že problém ve výši platu nespočívá.

Pokud se podíváme na aktuální dění v zahraničí, tak jsem se setkal s názorem, že s informovaností o dění na Ukrajině je to podobné, jako bylo před pár lety o bojích v bývalé Jugoslávii. U snídaně či večeře si člověk vyslechne zprávy, že se tam válčí, kolik lidí padlo, ale skutečnost, co za hrůzy se tam děje, jsme se dozvěděli až po válce. Souhlasíte s tím?

Myslím, že kdo chce skutečně všestranné informace, může si je opatřit. Po každé válce se objevují hlediska, která během války nebyla zřetelná. To, že se po válce objeví něco, co se předtím nevědělo, pokládám za zcela normální a nejde tomu čelit.

Šéf zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky pan Hynek Kmoníček pro ParlamentníListy.cz řekl, že cílem sankcí proti Rusku není zahnat ho do kouta, ale motivovat Rusko, aby začalo komunikovat. Jak vnímáte hlavní smysl sankcí vy?

Dle mého mínění je hlavním smyslem sankcí především zastavit zasahování cizího státu do ukrajinské integrity. Pokud potom budou mít sankce za další následek to, že začne Rusko komunikovat, tak to by bylo velmi dobré. Nemyslím si ale, že to musí nezbytně nastat. Trvalá izolace Ruska ovšem není možná. To není prostě představitelné.

A nebude sankcemi proti Rusku v konečném důsledku spíš poškozený náš stát, a nakonec se nic podstatného nevyřeší?

Sankce už teď něco stojí. To se ale nedá nic dělat. Jako laik nedokážu zvážit jejich dosah. Rozhodně jsem přesvědčen, že je lepší sankce podstoupit a podniknout, než nedělat nic.

Ve čtvrtek se už ozvala společnost Hamé, že na ruském trhu letos plánuje utržit za své výrobky zhruba 900 milionů korun, což je skoro 20 % celkových konsolidovaných tržeb společnosti. Z tohoto objemu přibližně 15 % výrobků dováží z českých výrobních závodů a zbylou část vyrábí v závodě v Rusku. Případné další zhoršení situace by společnosti způsobilo stamilionové ztráty. V takovém případě proto bude požadovat po vládě, potažmo po EU, kompenzaci škod. Jak vidíte tuto případnou možnost vymáhání ztrát po naší vládě?

Zcela určitě mohou náhrady vzniklých škod vymáhat. Je otázkou, jestli jim soud vyhoví. Soud musí mít nadhled.

Nicméně se sankcemi proti EU a USA přišlo i Rusko. Myslíte si, že může Rusko bez dodávek potravin ze zahraničí přežít? Je soběstačné? Nebude tam hlad?

Ruské obyvatelstvo je podle mne historicky zvyklé se omezovat a snášet tlak. Je to bohužel smutné, ale je to tak. Nemohu ale odhadnout, jak dalece to může způsobit poruchy ve veřejném životě a v zásobování. Jsem pouze laik, takže si netroufám v tomto směru nic soudit. Věštit z kávové sedliny prostě neumím, a kdybych to i uměl, tak to stejně neudělám.

Nemáte dojem, že těmito sankcemi vlastně svým způsobem začala třetí světová válka, kdy se bojuje na poli ekonomiky?

Sankce jsou vždy riskantní, ale znovu opakuji, že jsou lepší než mlčení. To je moje přesvědčení. Rozhodně je tato situace velmi riskantní a bylo by daleko lepší, kdyby k ní nedošlo. Je to ale, jak říkal Švejk: „Kdyby jsou chyby.“

Objevil se také názor, že s nástupem podzimu a zimy, kdy bude Evropa potřebovat ruský plyn, sankce vyšumí do ztracena. Může se situace takto skutečně vyvíjet?

Pevně věřím, že budou mít sankce účinek dříve, než přijde zima, protože si nedovedu představit, že by byly rok a delší dobu. Každopádně by mělo jít o dočasné omezení, které má vést k určitému narovnání a ne k trvalému přerušení či narušení hospodářských kontaktů. Tak daleko proto tato omezení nepromítám. Znovu ovšem podotýkám, že jsem laik, který o těch věcech ví z našeho i zahraničního zpravodajství, ale jehož znalosti jsou omezené a skutečně laické. To, co si o všem myslím, je velmi subjektivní. Nejsem ekonom a nemám k dispozici statistiky ani údaje o potenciálu jednotlivých evropských ekonomik, ani ruské. Svým způsobem je proto troufalé o tom něco veřejně říkat.

Zajímal mne jen váš názor…

Názor je ale od slova nazírati, což znamená něco viděti, a já mám dojem, že tady v tomto směru vidím hodně omezeně.