Jedenáctého března uplyne deset let od podivné smrti bývalého jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče v Haagu. Myslíš si, že jeho smrt mohla být nepřirozená? Je známo, že těsně před svým odchodem adresoval Rusku dopis se stížností na špatné léky, které mohl dostávat...

Ano, blíží se desáté výročí smrti Slobodana Miloševiće, zkušeného právníka a bývalého prezidenta Srbska, souzeného pět let v Haagu trestním tribunálem pro válečné zločiny v Jugoslávii (ICTY), aniž ho mohl soud odsoudit pro jakýkoli konkrétní zločin. Péče o jeho chatrný zdravotní stav (vysoký tlak, postižení srdce) byla zřejmě zcela nedostatečná, jeho žádost o vyšetření a léčbu v jemu nabízené Moskvě byla zamítnuta. A tak byl jedno ráno nalezen mrtev - 11. března 2006 - ve své cele. Objevily se dokonce i zprávy, že Milošević byl vlastně zavražděn.

Miloševičův podpis je na mírové dohodě z Daytonu v USA na konci roku 1995. Ta ukončila občanskou válku na Balkáně. Proč se stal nakonec nepřítelem administrativy Billa Clintona? Jeho hájení srbských zájmů třeba proti americkému emisarovi Holbrookovi je pověstné. Byl Dayton jen zastávkou před záměrem zcela rozbít Jugoslávii?

Před desátým výročím smrti Slobodana Miloševiće, ještě neodsouzeného po pětiletém věznění v Haagu, bývalý velvyslanec USA v Bělehradě William Montgomery, v souvislosti s vydáním své knihy o událostech z té doby (2000-2004), poskytl rozhovor chorvatskému deníku Nacional, což může při troše šikovnosti kdokoli najít na internetu, kde Montgomery vykládal o tom, jak se dostal s jasným cílem do Budapešti v červnu 2000, ale ne jako člen US velvyslanectví. Na dotaz chorvatského novináře, s jakým cílem si tehdy americký diplomat „otevřel kancelář“ v Budapešti, odpověděl krátce, aby svrhl Miloševićův režim. I když sám neuvedl sumu v US dolarech, kolik to stálo, nepopřel slova chorvatského novináře o údajné ceně 100 miliónů US dolarů. Za takové peníze se dá udělat mnoho a dá se také koupit mnoho lidí. A částečně i tak vznikla do určité míry i mládežnická organizace proti Miloševićovi OTPOR (možná, že ne všichni z ní to tak chápali), která využila protimiloševićovské nálady u části obyvatel Bělehradu k velmi hlučným demonstracím a dopomohla k tomu, že OTPOR svou činností (později to někteří přirovnávali k činnosti na Ukrajině hnutí Majdan) přispěl k tomu, že Milošević uznal svou porážku v právě proběhlých volbách, ve kterých zvítězilo hnutí DOS (Demokratická Opozice Srbska), ve kterém bylo 18 různých stran a uskupení proti vládě prezidenta Miloševiće.

Pamatujeme dramatické okamžiky z roku 2001, kdy byl Miloševič unesen z Bělehradu do Haagu k tzv. soudu. Jugoslávie nebyla zemí, která vydává své občany do zahraničí. Dá se přesně říct, kdo tehdy na jugoslávské straně rozhodl o takové postupu? Pokud vím, tak tehdejší prezident Jugoslávie Vojislav Koštunica byl proti tomu. Myslíte, že pozdější vražda Zorana Djindjiče v březnu 2003 může nějak souviset s Miloševičovým vydáním?