Rádio Bonton přišlo s novou koncepcí, zaměřenou na českou hudbu a aktuálně také na politické rozhovory. Jaké máte ohlasy právě na svůj pořad?

Pořad Host Rádia Bonton stanice odstartovala teprve před pár týdny, začátkem léta, což je na nějaká větší hodnocení ještě brzy. A navíc: palec nahoru nebo dolů tu nakonec ukáže vedení rádia.  Ale zaklepejte na dřevo se mnou, podle reakcí posluchačů to zatím vypadá, že se chytl opravdu dobře!  A podle pletich od konkurence vlastně taky.

Jaké jsou největší rozdíly proti televiznímu moderování, s nímž máte také svou zkušenost?

Kdo tvrdí, že žádné, je prostě buď velký náfuka, nebo lhář!  V  televizi může moderátor do jisté míry klamat tělem, mimikou, atraktivní tváří nebo důvěryhodným výzorem, gesty.  Televizním sympaťákům a navrch připraveným profíkům je divák ochoten odpustit i nějaký ten překec, zaškobrtnutí, polknutí slova a leckde třeba i zašišlání. V rádiu má ale smůlu. Vidět není nic, zato slyšet je úplně všechno. Od nemilosrdného kručení v žaludku nebo blahobytného funění politika, po nekonečné dlouhé vteřiny zaváhání v otázce, špatně vyslovenou čárku, nepřipravenost, povrchní improvizaci a nudné tempo. Rádio je ale taky úžasně spravedlivé!  Krasavice a krasavci za mikrofonem jsou tu na tom úplně stejně jako my, křepcí plešouni nad padesátkou: všichni tu máme jen ten svůj hlas.

Pracoval jste na Úřadu vlády jako ředitel kabinetu a poradce několika premiérů, je toto Vaše výhoda v diskusi?