Nedaleko českých hranic ve čtvrtmilionovém saském Chemnitzu se konají demonstrace v reakci na násilnou smrt pětatřicetiletého Němce s kubánskými kořeny, z níž jsou podezřelí dva muži z Iráku a Sýrie. Velká část tamních obyvatel bere jako obrovské nepochopení to, že média i politici líčí jejich město jako plné pravicových extremistů a nacistů. Máme věřit tomu, že jde při protestech opravdu o akce radikálů, pravicových extremistů či jinak nenávistných jedinců, nebo politici a mainstreamová média nejsou ochotni připustit jiný stav věci, než že do ulic vyrazili náckové?

Na tuto otázku odpovím spíše obecně. Tyto události jsem sledovala na live přenosech. V evropských zemích je bohužel stále aktuální tendence skrývat kriminální činy vesměs nelegálních migrantů či žadatelů o azyl. Tyto osoby, přicházející z jiných realit a nesou si s sebou vlastní zvyky a návyky (nebudu to nazývat kulturou, protože si pod tím slovem představuji něco jiného), se paradoxně odvolávají při žádostech o azyl právě na mnohá zvěrstva, která v jejich zemích vládnou, která jejich tradice či náboženství povolují či nařizují, a oni z té jejich reality prchají. Paradoxně proto, že oni nám to samé pak zavádějí zde a o nějakou integraci anebo alespoň asimilaci se nesnaží.

O tom, že jde o velký a organizovaný byznys vlivných osob a kriminálních organizací, není pochyb. Postupné ovlivňování veřejného mínění, maskování obchodu s lidským masem pod rouškou dobročinnosti neziskovek, které se na tomto obchodu podílejí, je jednou z činností vlivných a další aktivitou těch, kdo za tím vším stojí anebo se na tom přiživují, je právě kriminalizace jedinců, skupin či politiků, kteří na tuto realitu poukazují. Takže i v tomto případě bylo nutné označit lidi zdravého rozumu nálepkou nácků, fašistů, xenofobů a rasistů, a to např. pomocí placených vítačů, udavačů, sociálně či mentálně slabších jedinců a podplacených médií…