Anketa
Kdo nese nejvíc viny za rozbouřenou situaci na Ukrajině?
6%
91%
hlasovalo: 17915 lidí
Evropská unie i USA přikročily k dalším sankcím vůči Rusku. Budou dostatečné a donutí ruské vedení změnit kurz své politiky?
Nelze to předjímat. Zda jsou dostatečné, ukáží nejbližší dny, či spíše týdny. Pokud se zjistí, že dostatečné nejsou, pak je třeba zvažovat další kroky. Buď sankce v jiné oblasti, anebo v té ekonomické. Jestli ještě tvrdší, to je otázka k diskuzi. Evropská unie i jiné struktury se tím budou zabývat. V tuhle chvíli je ale nejde hodnotit. Vždyť byl teprve zveřejněn rozsah sankcí.
Co vlastně může Západ dělat jiného, než zavádět sankce?
Na prvním místě by měl být vždy dialog. Nikdo nestojí o otevřené střety, násilí, blokády. Ale dialog podle řeckého základu znamená, že dvě strany spolu hovoří. Tady tomu tak není. První na řadě musí tedy být přivedení těch stran k jednacímu stolu. Teprve když toto úspěch nemá, může se mluvit o jiných formách. Zabývám se záležitostí v Radě Evropy, což je lidskoprávní organizace. Žádné ekonomické sankce uvalovat nechce ani nemůže. Rada Evropy zvolila mírnější postup vůči Ruské federaci. Zkrácením jejích hlasovacích práv do konce roku. Byla také ustanovena vyšetřovací komise, která má monitorovat jak dění na Ukrajině, tak vztahy s nejbližšími sousedy. Protože Gruzie a Moldavsko neudělaly dobrou zkušenost. Sousední státy mají obavy po anexi Krymu. Problém je v tom, že tato komise má výsledky předložit až v lednu 2015. Kvůli tomu jak rychle se situace vyvíjí a konflikt eskaluje, je to podle mě pozdě. Rada Evropy by měla od komise požadovat průběžné výsledky. Aby na ně mohla aktuálně zareagovat a volit kroky dle aktuální situace. To je moje pozice jako reprezentanta našeho parlamentu při Radě Evropy.
Psali jsme:
Hlavním prvoplánovým cílem těchto kroků je - jestli to chápu dobře - zastavení bojů? Aby přestaly oběti na lidských životech?
To je samozřejmě základní předpoklad. Je-li situace vyhrocená, tak se skutečně obtížně jedná. Prvotní je zastavení agrese. Tam už se to rovná válečnému stavu. S takovými emocemi se velmi špatně vyjednávají jakékoliv podmínky. Prioritní je pochopitelně zamezit dalším lidským obětem, eventuálně i škodám na majetku. Jestliže se devastuje země jako taková, emoce jsou o to výraznější. V momentě, kdy se emoce zklidní, je možné přistoupit k jednáním a dohodám. A dospět k nějakému konsenzu. Musí být však respektováno mezinárodní právo a úmluvy.
Klíčový je asi postoj Ruska. Pokud přestane podporovat separatisty, ten vojenský konflikt brzy skončí?
Zaslechla jsem termín - Nehrozí studená válka, ale studený mír. Myslím, že je výstižný. Základem všeho je zmírnění agrese, která tam teď probíhá.
Co si mám představit pod termínem studený mír?
To bude proces, kdy neproběhne nějaká otevřená agrese, ale dlouhodobá propaganda na obou stranách. Na jedné Evropa a Euroatlantická aliance spolu se současnou ukrajinskou reprezentací, na straně druhé Ruská federace a proruští separatisté na Ukrajině. Až utichne téměř válečný konflikt, budou pokračovat jakési propagandistické vzájemné útoky a nenálady. Čert ví, kam to povede. Nikdo ale nestojí o otevřený střet, násilný konflikt. Pravděpodobně ani Ruská federace. Zaslechla jsem vyjádření od některých politologů, že Rusko bude separatisty podporovat čím dál tím méně. Až to přejde nikoli ve studenou válku, ale studený mír. Žádná vřelá obětí, ale žádný rozšířený konflikt nehrozí.
Až ustoupí současné emoce a převládne pragmatické myšlení, Rusko zjistí, že spolupráce se Západem je pro něj výhodná. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz vyjádřil toto přesvědčení i politolog Josef Mlejnek s tím, že pro Rusko je větší hrozbou než Západ Čína a také islámský fundamentalismus...
Sýrie a Irák jsou oblasti, kde to nebezpečí je daleko větší. Je pravda, že v řadě oblastí bývalého Sovětského svazu jsou ruské menšiny. Ty tam mohou být zdrojem neklidu, nepokoje a nestability. Zároveň jsou pátou kolonou Ruské federace. Ale je to soustředěné v jedné oblasti. Ale u islámských radikálů je problém, že pronikají do západního světa. Mnohdy jsou občané západních zemí. V tom je asi hlavní nebezpečí. Agresivní islám může infiltrovat do naší civilizace a chovat se tam velmi expanzivně a agresivně.
Myslel jsem to tak, že toto je nebezpečí i pro Ruskou federaci, kde žije hodně muslimů. Kdyby se radikalizovali, tak je to společný problém Západu i Ruska...
Ano. Může se udržovat určité spojenectví mezi Západem a Ruskem kvůli této hrozbě. I když se samozřejmě nedají všichni muslimové házet do jednoho pytle. Jsem přesvědčená, že osmdesát procent těch, kteří toto náboženství vyznávají, jsou mírumilovní a nemají potřebu přeměňovat naši civilizaci k obrazu svému. Ale pořád je tam dost těch, kteří to dělat chtějí a mají na to prostředky. A to je skutečně hrozba.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
