Na koho to spadne? Voliči pětikoalice to nejsou. Zlínský z SPD si všiml

Do médií se dostaly informace o chystaných změnách daně z přidané hodnoty (DPH). I když premiér Petr Fiala (ODS) ujišťuje, že s definitivními změnami seznámí veřejnost on až koncem dubna, lidi znepokojilo mj. zvýšení DPH na léky, a to na 14 %. Ministr financí zopakoval, že informace o možné úpravě DPH, jež se v médiích objevily, „nejsou návrhem politickým“. Přesto, vy jako lékař, co si o tom myslíte? Co by zdražení léků přineslo?

Anketa

Získají Ukrajinci někdy zpět Krym?

Získají

Nezískají

95%

hlasovalo: 30015 lidí

Hlavně by to přineslo peníze do státní pokladny, která zeje prázdnotou vzhledem k výdajům státu od začátku tohoto roku, kdy se dramaticky a nevídaně rychle zvyšuje zadlužení našeho státu. A naše vláda tedy hledá rezervy, kde by byla možnost tyto finanční prostředky získat. Vypouštějí se informační bubliny a čeká se na reakci veřejnosti, a pokud ta nebude dostatečně razantně odmítavá, pak se po mediálním zpracování veřejnosti dané „konsolidační“ opatření aplikuje.

Lze si všimnout, že všechna tato opatření v prvé řadě postihují obyvatelstvo primárně podporující opozici – tedy seniory a nízkopříjmové skupiny obyvatelstva, případně se dotýkají nemile i střední třídy.

Pokud by k tomu došlo, zvýšení DPH u léků by se mělo projevit hlavně u těch volně prodejných; u léků na předpis by léky hradily zdravotní pojišťovny, šlo by asi o 2,5 mld. navíc. Jak ale potom zareagují zdravotní pojišťovny, co zdraží, aby dostaly peníze zpět? Zdravotní pojištění?

Byl jsem před dvěma týdny účastníkem Technologického summitu Zdravotnického deníku – a tam se zástupci zdravotních pojišťoven dušovali, že tyto instituce jsou v dobré finanční kondici a že jsou schopny se vypořádat s možnými problémy. Ekonomická a finanční problematika fungování zdravotních pojišťoven je poměrně složitá a nechci vypouštět nějaké nepředloženosti (byly by označeny za dezinformace), čili o tom, co tedy provedou zdravotní pojišťovny, mohu jen spekulovat. Určitě budou ministerstvo financí, ministerstvo zdravotnictví a zdravotní pojišťovny spolupracovat a konzultovat tuto problematiku. A pravděpodobně budou uklidňovat veřejnost, že mají vše pod kontrolou, že finanční rezervy pojišťoven jsou dostatečné a že financování zdravotní péče tím nebude nijak ohroženo.

Pokud se toto neukáže jako pravdivé, pak jsou dle mého názoru namístě tyto kroky: A/ Zaplatí to pacienti (větší spoluúčast na léky, na nezdravotnické služby a případně i zdravotnické služby, nadstandard, připojištění). B/ Zaplatí to zaměstnavatelé a zaměstnanci (zvýšení zdravotního pojištění). C/ Zaplatí to lékaři (menší úhrada, nižší hodnota bodu, nižší kapitace, nižší finanční hodnoty hladin péče k proplacení v porovnání s předchozím srovnatelným obdobím, uplatnění restriktivních regulačních opatření na předepsané léky a péči).

Jistě mohou existovat ještě další dílčí možnosti, která jsem nezmínil. Z toho je patrné, že tyto metody lze různě kombinovat tak, aby nedošlo k vážnému poškození voličské základny pětikoalice, ale aby opatření dopadla hlavně na potenciální voliče opozice.

Do jaké míry je tato debata vhodná v době, kdy se ČR potýká s nedostatkem léků? Víte prosím, jaká je teď situace? Je většina léků na předpis u nás již dostupná?

Situace s léky je dle mých informací ustálená – je nedostatek některých typů levných základních antibiotik – např. Penicilinu a Amoxycilinu, jejichž účinné látky jsou produkovány v asijských zemích, hlavně v Číně a v Indii. Což potom vede k primárnímu používání širokospektrých ATB jako léků první volby, což je velmi potenciálně nebezpečné z důvodu vzniku rezistencí patogenních bakterií na tato antibiotika druhé volby.

Výroba a prodej levných základních ATB není pro farmaceutické nadnárodní koncerny dostatečně ekonomicky „rentabilní“ a i z důvodu přísných ekologických norem byla přesunuta tato výroba do asijských zemí. A nyní ve světle odeznívající pandemie (větší nemocnost nepromořené populace) a také z důvodu pandemie a války na Ukrajině se narušil složitý globální dodavatelský řetězec léčiv, který byl vyladěn na mírové podmínky, nikoli na krizové situace.

Mluví se o tom, že by došlo ke zdražení i dětské výživy, antikoncepce nebo volně prodejných očkovacích látek. Je to pravděpodobné?

Pokud bude uplatněno zvýšení DPH na léky plošně a bez výjimek, tak ano. Předpokládám, že dětskou výživu si maminky budou i nadále kupovat, stejně jako budou ženy investovat do antikoncepce. Otázka zní, jak zareagují naši občané na zdražení volně prodejných očkovacích látek, když důvěra společnosti v očkování je obecně podkopána předchozími nátlakovými akcemi, minimální účinností a nevyřešenými možnými vedlejšími nežádoucími účinky genetických „vakcín“ proti onemocnění covid-19. Kdo bude potřebovat očkování do zahraničí, ten pochopitelně zaplatí také.

Připomeňme, že jste členem sněmovního podvýboru pro elektronizaci ve zdravotnictví a pro evropskou zdravotní legislativu. Na jaké novinky se máme připravit v této oblasti?

Opět budu vycházet z informací zmíněných na fóru Technologického summitu Zdravotnického deníku. Existuje v tomto směru naše legislativa, kde je postup rychlosti digitalizace našeho zdravotnictví méně ambiciózní, ale i tak dle zástupců nemocnic bude s její aplikací do reálné praxe (2026) časový problém, pokud pomineme enormní finanční náklady, a to včetně prostředků a systémů k zajištění kybernetické bezpečnosti.

Kromě toho ovšem existuje dokument EU „Návrh Nařízení Evropského prostoru pro zdravotní data“, který je maximálně ambiciózní a nelze jej popsat v krátkosti a v rozsahu, který mi umožňuje tento rozhovor. Podrobnosti můžete najít zde:

Jednoduše řečeno – Evropská unie si brousí zuby na všechna naše zdravotní data, a to včetně dat, která potencionálně ovlivňují naše zdraví – tedy data o našem chování, o našem sociálním, pracovním a životním prostředí. A považte, EU má zálusk i na naše genetická data! Tato data chce předávat „za menší poplatek“ inovátorům a výzkumníkům z EU (tedy farmaceutickým a biotechnologickým nadnárodním koncernům) – ale i ze třetích zemí –, kteří se patřičnému „úřadu“ prokážou „dobrými úmysly“, jak data použít.

Bohužel – již teď mne napadají desítky možností, jak tohoto systému zneužít ve finanční prospěch mnoha prvků byrokratického i byznysového systému – a v neprospěch populace, jejíž data budou zpracovávána. Nemohu si pomoci, ale tato vize už mi připomíná pokus o Mao Ce-tungův „velký skok“ v době čínské tzv. „kulturní revoluce“. Předpokládám a doufám, že to i stejně dopadne. Ale již jenom snaha o tuto cestu ve mně vyvolává velké obavy o příčetnost těch, kteří popsaný systém celounijně v rámci EU prosazují.

Tedy, vidíte určitá rizika zneužití osobních zdravotních dat ve světle nové evropské legislativy? Můžete vysvětlit, jaká rizika vidíte? Před čím varujete?

Největší problém je v tom, že se nás vůbec nebudou ptát – a zdravotní data nám prostě seberou, ať se nám to líbí, nebo ne. Načež nám řeknou, že je to nutné z důvodu vývoje nových léků, vakcín, léčebných postupů a individualizované léčby vzácných onemocnění a rakoviny.

Ale – bohužel to platí i opačně, všechna tato data se dají použít pro vývoj nových nebezpečných chemikálií, virů a bakterií, které mohou ovlivňovat zdraví populace směrem, který bude výhodný pro skupiny lidí, které určitou lidskou populaci ovládají nebo ji budou chtít ovládnout či zničit. Taktéž není daleko od individualizované léčby – k individualizovanému nenápadnému a skrytému ovlivnění či k likvidaci nepohodlné osoby či skupiny osob, jejichž data (zejména genetická) jsou vlastněna těmi skupinami, pro které jsou tyto osoby nepohodlné.

Četla jsem, že je podle vás na čase začít mluvit otevřeně o tématu možného vzniku centrálně řízené datové společnosti v blízké budoucnosti…

Vážená paní redaktorko, chtěla byste žít ve společnosti, kdy budete sledována prostřednictvím mnoha senzorů (24 hod 7 dní v týdnu), které budou umístěny na vašem těle (pod záminkou, že vám zpříjemňují život a že jsou „šik“)?

A ve vašem okolí a na základě vaší interakce se společenským okolím, které bude zaznamenáváno devíti „Evropskými prostory pro data“ (ten zdravotní je první z nich) a na základě tohoto sledování vám může být vystavena nějaká forma „osobního kreditu“, který vás bude opravňovat odstupňovaně využívat příjemné stránky života – či vám budou přisouzeny ty nepříjemné, pokud budete obzvláště úporně tomuto systému vzdorovat?

Poměrně obsáhlý článek k tomuto tématu byl publikován zde:

Předpokládám, že znám již hlavní imperativ, který může být použit pro zavedení tohoto systému. Bude to záchrana planety Země před globálním oteplováním. Jsem členem Výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a na celounijní konferenci COSAC v Praze v minulém roce, kterou jsem v rámci své funkce navštívil, byly masivně adorovány a podporovány dva hlavní pilíře EU – a to digitalizace a zelená transformace, aniž by kdokoli blíže vysvětlil, jak to spolu souvisí. Z cca 50 vystupujících jen tři vznesli nějaké pochybnosti. A já jediný jsem měl připomínku k bezbřehé digitalizaci naší společnosti.

Nechci strašit, ale právě celospolečenská digitalizace západních společností s využitím umělé inteligence může umožnit tu „správnou a úspěšnou“ zelenou transformaci skrze mediální manipulace s myšlením obyvatelstva, sledováním a řízením parametrů lidského chování (co jíme, pijeme, jak žijeme a trávíme volný čas) směřujícím k nulovým emisím... A skrze účinné vymáhání těchto požadavků pomocí „měkkých technik“ hrozeb a zastrašování zaměřených na jednotlivého individuálního člověka.

Ve vašem komentáři píšete, že v případě digitalizovaných dat všech lidí pak může být snadné rozhodovat o tom, kdo je žádoucí, a kdo nežádoucí. Osobně o sobě připouštíte, že jste „katastrofista“. Není to už přehnaná obava?

Snažím se být jakýmsi antipodem (protipólem) těch, kteří hovoří o digitalizaci společnosti jako o úžasném prostředku, který nám usnadní a zpříjemní život a umožní další ekonomický a společenský rozvoj. Jistě se to nedá vyloučit, ale je třeba vzít v úvahu i možná rizika, a na ta se snažím jako jeden z prvních politiků upozorňovat (možná jsem úplně první a možná i poslední).

Diskuse o tak závažné věci by měla být vyvážená a svobodná, nikoli jednostranná s růžovými brýlemi na očích. Nejsem technopesimista. Naopak věřím, že nám vědeckotechnický vývoj může přinést další pokrok a rozvoj, a právě proto je třeba poukázat na jeho možné negativní důsledky, které mohou vést k jeho zastavení a ke stagnaci skrze degeneraci mentálních a kognitivních schopností lidské populace žijící pod trvalou nemilosrdnou a drtivou kontrolou digitálního molocha řízeného umělou inteligenci ve prospěch pošetilé ideologie a elit, které využijí těchto neodolatelných prostředků k řízení společnosti ve svůj prospěch.

Únik z tohoto obludného systému by pak mohl být dosti složitý a regenerace vyspělé společnosti dlouhá a bolestná. Věřím a doufám, že se tak nestane, ale diskusi o tom považuji za nezbytnou a budu ve svých snahách pokračovat až do konce své politické kariéry.

Upozorňuji, že nemám žádný důkaz ani zdroj, že výše popsaný scénář skutečně nastane. K vyvození všech svých závěrů jsem použil jen svoji intuici a kreativitu a své znalosti. Takže pokud mne někdo obviní, že záměrně lžu a že šířím dezinformace, tak musím použít slova klasika (Cicero), že mýliti se, je lidské. A k tomu přidávám svoje moudro, že ti, kdož potlačují lidskou kreativitu a nápaditost, směřují nevyhnutelně ke stagnaci a k zániku.