Na toto Rusko vsází. Zprávy o Číně, 1. světová. Zaorálek varuje Západ

20.05.2022 4:46 | Rozhovor

Masivní vyzbrojování Ukrajiny nemusí vést k jejímu vítězství nad Ruskem, ale totálnímu zničení a nemožnosti ovládat strategická území nutná pro její rozvoj. Podle exministra zahraničí Lubomíra Zaorálka vsázejí Rusové právě na tuto kartu a spoléhají, že Ukrajinci nakonec podlehnou. Zaorálek pro ParlamentníListy.cz mluví též o důležitém faktoru Číny, který na české půdě téměř nikdo nezmiňuje, a dodává varovný příklad z první světové války a roku 1915.

Na toto Rusko vsází. Zprávy o Číně, 1. světová. Zaorálek varuje Západ
Foto: Hans Štembera
Popisek: Lubomír Zaorálek

Rusové se zaměřili na ničení infrastruktury, dopravní, logistická i velicí centra, mluví se o vleklém konfliktu. Je možné, že když jim my budeme nadále posílat techniku, země bude zničená, k výhře to nepovede a nebude ani pro Ukrajince možné efektivně válčit? Rusové by tím nakonec dosáhli svého.

Máte pravdu, ta situace dnes tak vypadá. Rusové mají stále převahu v těžkých zbraních a jde o to, zda dokážou k těžké technice posílit vojáky, což je hlavní ruský problém. Na druhé straně se Ukrajině dodává značné množství houfnic a dalších těžkých zbraní, které by jí dali šanci přejít z obrany více do protiútoku. Je však těžké odhadnout, zda toto eventuální posílení bude natolik významné, že to Ukrajincům pomůže k výraznějšímu postupu. Těžko do toho v tuhle chvíli vstoupit prostřednictvím vyjednávání, když obě strany předpokládají, že se rozhodne na bojišti. Jednat se přestalo, to už vůbec neprobíhá.

Anketa

Jste ochotni alespoň částečně omezit topení, ježdění autem či užívání klimatizace, abyste pomohli Ukrajině proti Putinovi?

2%
97%
hlasovalo: 35305 lidí

Změnila se i výrazně pozice Spojených států. Prohlášení amerického prezidenta byla zpočátku velice opatrná. Ujišťoval, že Američané přímo na Ukrajině nezasáhnou, ale ta pozice se postupně začala proměňovat, až se došlo nakonec k vyjádřením amerických ministrů obrany a zahraničí v Kyjevě, že cílem je oslabit Rusko, aby už nebylo schopné ohrožovat své sousedy. Jde o výrazný posun, který je teď doprovázený dodáváním daleko většího množství těžkých zbraní. Amerika s tím nejprve váhala, ale nakonec se k tomu rozhodli. 

Co v praxi znamená oslabit Rusko?

To je otázka. Můžeme se ptát, jestli to dost vágní označení cíle oslabit Rusko, aby už nebylo nebezpečné, je dostatečně jasně formulované a jaké jsou naše cíle, čeho dosáhnout. Jak dlouhý konflikt nás čeká? Co bude jeho výsledkem? Známe odpovědi na tyto otázky? Nebo bude všechno pouze zničené? 

V roce 1915 se podle mnohých dala zastavit první světová válka, existovaly nástroje, jak přejít k dohodě na kompromisech. Válka se tehdy také ocitla v zaseklém bodě. Mluvím o tom z prostého důvodu. Britové a Francouzi tenkrát mluvili o podobném cíli vůči Němcům, jako dnes slyšíme proti Rusům. Říkali tehdy, že cílem je oslabit Německo natolik, aby už nebylo schopno agrese. Připadá mi to pozoruhodně podobné tomu, jak se dnes z americké strany formuluje cíl. Oslabit Rusko. Je to prakticky totéž, co se říkalo o Německu v roce 1915. Válku už pak nebylo možné zastavit, protože byly obrovské ztráty, které nebylo možné zdůvodnit a druhé straně se nasadila tvář absolutního zla. Proti absolutnímu zlu už pak není možné přijmout kompromis a bylo třeba ve válce pokračovat. Dost mi to připomíná dnešní situaci. Není ale jasné, do jakého bodu se chceme dostat a kdy poznáme, že jsme dosáhli svého výsledku. 

Problém je, že pokud teď Rusko kontroluje zhruba pětinu území Ukrajiny, kterou to značně dusí a oslabuje, nelze si moc představit, že toto území bude Rusům vyrváno. Bylo by to velmi obtížné a snad i sami Ukrajinci uznají, že dostat se na úroveň před 24. únorem bude velmi těžké, což dává Rusům pro případná jednání velikou výhodu. Ano, ruský plán v mnoha bodech selhal, ale pokud se nepovede ruské územní zisky výrazně zmenšit, při jednáních to Moskvě bude hrát do karet, protože Ukrajina tam bude v pozici přidušeného státu. Nemožnost ovládat a využívat strategicky významná území včetně kontroly Azovského a Černého moře bude Ukrajině bránit v rozvoji a na tuhle vyjednávací kartu nepochybně Rusové vsadí. Představa, že se Rusko úplně vyžene z Ukrajiny, aby nebylo nutné dělat kompromisy, je těžká. Pro Putina a jeho okruh lidí znamená totální porážka ohrožení celého ruského režimu, existenciální hrozbu a v takové chvíli budou schopní a ochotní použít a udělat cokoliv. Ruská prohra na Ukrajině znamená pád ruského režimu, což Putin za žádnou cenu nepřipustí. 

Představa definitivního vítězství Ukrajiny a oslabení Ruska se bije s tím, že to u Rusů vyvolá pocit, že je dovoleno vše. Mluvím o tom proto, že je potřeba s tím vším počítat a mít jasno v tom, co přinesou další měsíce války, jaké výsledky čekáme. Naprostá porážka Ruska je těžko představitelná. Důležitá je otázka, jestli pokračování války povede ke zlepšení situace Ukrajiny. V roce 1915 znamenalo pokračování války gigantické ztráty a de facto konec Evropy. Dnes jde o stejnou otázku, máme nějaký plán? Ano, používáme sílu, ale víme, čeho tou silou chceme dosáhnout? Kam míříme? Pokud je cíl definovaný natolik vágně, že nám jde pouze o oslabení Ruska, pak mi to nebezpečně připomíná rok 1915. Jestli není naše představa jasně definovaná, tak přesně na tom už jsme několikrát shořeli. Dynamika války je nevyzpytatelná a schopnost dosáhnout stanovených cílů je něco, co se daří jen velice málo a zřídka. 

Na druhé straně jsem přesvědčen, že pro nás a Severoatlantickou alianci byla zásadní věc ukázat, že jsme schopni se postavit agresi. To je naprosto nutné a bez debat. Aktuální vývoj potvrzuje, že role NATO je zásadní a chystaný vstup Finska a Švédska potvrzuje smysl jeho existence. Teď jde ovšem o to, zda jsme sílu schopni použít k dosažení cíle. 

Deklarovaný cíl oslabit Rusko ale celý Západ nepřijímá jednotně. Francie to například vidí jinak a není sama. Je to tedy tak, že si USA a část spojenců v Evropě neuvědomují důsledky dosažení onoho cíle? Totální zničení Ukrajiny a její paralyzování na mnohá léta?

S tím souhlasím, protože další pokračování války bude výrazně zvyšovat škody. Do určité míry je to sice oslabování Ruska, ale zároveň ničení Ukrajiny. Otázka je, jakou roli budou sehrávat další ekonomická opatření a sankce, které byly přijaty. Budeme chtít Rusko dále oslabit ekonomicky, anebo se to musí rozhodnout na bojišti? Je vůbec bojiště schopné něco rozhodnout? A není odkládání jednání opakováním roku 1915, kdy nakonec ztratili všichni? Mám problém s tím, že se všechno rozhodne na bojišti, ale na to teď evidentně všichni spoléhají. Jak jsem už říkal, neznamená to, že se přiblížíme řešení.

Říkalo se dříve, že je svět ohrožen vzestupující mocností, třeba v případě Číny. Mluvilo se, že je to něco, co může ohrozit svět. Dnes vidíme, že je to i naopak, kdy Rusku hrozí sestup a je to stejné ohrožení. Když mluvíme o Rusku, je třeba brát v potaz, že z pohledu Spojených států to je součást většího plátna, na kterém neustále platí, že přes všechnu pozornost vůči Ukrajině zůstává pro USA největší geopolitickou výzvou jednoznačně Čína. To se nemění. Ukrajina je pro Američany jakási podkapitola. 

Co tedy pozice Číny v současné době?

Mám zprávy, že Číňané velice významným způsobem pomáhají ruské ekonomice. Více, než jsme očekávali nebo se myslelo. Propojení je skutečné a zdá se, že pokud bude Rusko hledat cestu z ekonomických obtíží, Čína v tom sehraje zásadní roli a už ji koneckonců sehrává. Ukrajinský konflikt se přehrává na daleko větší plátno, kde se odehrává daleko zásadnější konfrontace. Otázkou je, zda nynější dělení světa na dvě hemisféry je něco, v čem bude možné existovat. 

Říkáte, že Rusko si úspěšně chodí pro ekonomickou pomoc do Číny, pro USA je ukrajinský konflikt jakousi kapitolou či podkapitolou, ale my jako Evropa to odnášíme ve velkém a pro ekonomickou pomoc si nemáme kam dojít. Jak z toho všeho vyjde Evropa?

Měli bychom se hlavně zamyslet nad současnou rolí v současném světě. Vojenský konflikt ohrožuje Evropu nejen bezprostředně tím, co se na Ukrajině děje, protože rekonstrukce té země po válce bude zásadně břemenem právě Evopy. Do značné míry se také hroutí architektura Severoatlantické aliance v tom, jak byla po studené válce vytvořena. Dochází k zásadním změnám, NATO se rozšiřuje na 32 zemí, Baltské moře se stanem mořem NATO, bezprostřední hranice NATO s Ruskem se vstupem Finska dramaticky zvětší a situace může být nakonec daleko vypjatější, což je strašně nepříjemné a nedobré. Natvrdo řečeno, Evropa může čelit nebezpečí jakési periferizace. Místo, které je permanentně ohrožované a bojíte se, jestli nevznikne konflikt vedený zbraněmi hromadného ničení, to všechno vůbec nepřidává pověsti a stabilitě kontinentu. Můžeme se stát dvorkem na okraji, kde se budou odehrávat různé špinavé věci. Přeháním sice, ale snažím se vysvětlit dopady, které to všechno může mít, pokud nedokážeme najít stabilitu v nové architektuře Evropy. 

Anketa

Souhlasíte s trvalým umístěním vojsk jiných členských států NATO na území ČR?

4%
95%
hlasovalo: 46923 lidí

Hlavní ovšem je, že to celé může výrazně snížit konkurenceschopnost Evropy. Odříznutí se od Ruska bude mít dopady. Ruský plyn a ropa byly pro Evropu dost důležitým a levným zdrojem energie. Stejně tak pro Německo coby motor Evropy byla Čína jako exportní partner naprosto zásadní. Toto všechno bylo pro Evropu z hlediska jejího vývoje nesmírně významné. Jestliže se toto všechno komplikuje, pak to pro nás znamená obrovský ekonomický problém. Ano, bude se investovat do zbraní, na čemž se asi většina shodne, ale co celkový ekonomický vývoj Evropy? Nakonec se může ukázat, že konkurenčně bude Evropa ve světě masivně ztrácet. Jsou to dost chmurné mraky, co má Evropa před sebou. Těžko si představit, jak z toho všeho Evropa vyjde jako vítěz. 

Takže často skloňovaná nutnost zcela porazit Rusko není dobrá cesta?

Jak bychom pak dopadli ekonomicky? Pokud zcela rozbijeme vztahy a Rusko si půjde svou cestou, je to dlouhodobě pro Evropu špatně. Není moudré uvažovat o změnách ruského režimu, které bychom iniciovali, což by bylo pošetilé a vedlo do pekel, ale je pravda, že vybudovat vztahy s Ruskem byla pro Evropu dlouhodobě priorita směrem k její stabilizaci. Nebyli to jen Němci, ale i Zbigniew Brzezinski říkal, že vybudování struktury se zapojením Ruska je pro Evropu výhodné. Jestliže se to nezdařilo a Rusko půjde směrem nějakého eurasijského společenství, vznikne velmi riskantní svět. Měli bychom tu dva póly, které se budou vyvíjet nezávisle jak z hlediska bezpečnosti, tak ekonomiky. Toto je špatně a Evropa bude v takovém světě ztrácet. Celá dnešní situace není vůbec dobrá a mnohé důsledky půjdou na naše konto.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Radim Panenka

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

předsednictví EU

Pořád se mluví, jak je to pro nás prestižní a důležité. Ale mění se tím něco i pro vás jako europoslance? Jste třeba víc sledovaní, máte víc prostoru? A není celá událost nebo co to je, příliš přeceněvána?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Raketový útok na Moskvu! Proč to novinář z Rozhlasu vypustil? Vadim Petrov má zlé tušení

16:18 Raketový útok na Moskvu! Proč to novinář z Rozhlasu vypustil? Vadim Petrov má zlé tušení

Člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Vadim Petrov se na své sociální síti rozepsal o přípra…