Ve třech čtvrtinách roku činil schodek státního rozpočtu 21 miliard korun, zatímco loni vykazoval k 30. září přebytek 15 miliard korun. Jaké vysvětlení máte pro to, že se státu nedaří hospodařit tak jako v prvních devíti měsících minulého roku?

Je pravdou, že výsledek byl negativně ovlivněn prostředky z Evropské unie a finančních mechanismů (FM). Jenže i po očištění tohoto vlivu je výsledek meziročně horší – ke konci září dosáhl schodek 19,0 miliard korun. Ve stejném období roku 2018 představoval takto očištěný výsledek schodek ve výši pouhých 4,8 miliard korun. Pes je zakopaný na výdajové straně. Celkové výdaje v objemu 1.124,2 miliard byly o 116,8 miliard, tedy o 11,6 procenta, nad úrovní stejného období minulého roku. To je navýšení, které hrubě neodpovídá aktuálnímu růstu ekonomiky. Pokud by pokračovalo takové tempo navyšování výdajů, v brzké době by nám zlomilo vaz. Pro letošní rok je rozpočet schválen se schodkem 40 miliard korun. Nedá se čekat, že by výsledek celoročního hospodaření byl nějak zázračně lepší než tento už tak neambiciózní plán. Vláda si zkrátka kupuje hlasy výdaji z rozpočtu – a zatím jí to zjevně vychází.

Je nesmysl považovat českou či dánskou korunu, britskou libru nebo švýcarský frank za symbol nezávislosti. V rozhovoru pro server Info.cz to řekl Steen Jakobsen, hlavní ekonom dánské banky Saxo, s tím, že si stejně tak nemůžeme myslet, že měnová politika České národní banky je nezávislá, protože je závislá na Evropské centrální bance a na evropské ekonomice. Je tedy národní měna ve skutečnosti jenom hezké politické gesto a iluze svobody, jak dánský ekonom tvrdí?