Státní rozpočet byl v květnu schodkový o 51 miliard. Vláda navíc využila 18 miliard ze starého privatizačního fondu, vše v době, kdy se ekonomice velmi daří. Je toto chování rozpočtově zodpovědné?
Vnímala bych to v širších souvislostech. Hodně záleží na tom, kam zdroje směřují. Mohou to být důležité a prospěšné investice, které se projeví v budoucích letech, nebo je potřeba kompenzovat „škrtací léta“ v sektorech důležitých pro sociální stabilitu – tedy například ve zdravotnictví či sociální péči. Ale je potřeba si počínat poněkud systematičtěji a jasně si říci, co očekávám od státu, jak má fungovat veřejný sektor, co zajišťovat, a podle toho nastavit daňovou soustavu. A na rovinu řečeno, náš hlavní problém je na straně příjmů (což se nevylučuje s řádnou analýzou výdajové strany, především z hlediska parazitování na státu dobýváním renty).
Opět se bude rozšiřovat zásah EET. Nově budou mít povinnost nosit pokladnu i řemeslníci, opraváři, lékaři, právníci, účetní, taxikáři a mnozí jiní, dokonce i prodavači pouličního občerstvení. Jak se na tuto změnu díváte? Je praktická? A zlepší výběr daní?
EET je samozřejmě nejefektivnější, když je uplatňována plošně s co nejmenším počtem výjimek, to platí více méně u takových nástrojů univerzálně.
Odpor vůči EET je myslím ale dán tím, že řada lidí má pocit, že se začíná s narovnáním tržního prostředí od těch „malých“, ale přitom se stále používají investiční pobídky, které považuji za nástroj podbízení se velkým zahraničním firmám. Ty měly být už dávno odstraněny. Podobně je sporné, do jaké míry se vláda koncentruje na boj s velkými daňovými úniky. To vše prostě nutně vyvolává dojem, že vláda se pouští do těch dole, zatímco ty „velké ryby“ nechává být.
Novela EET s sebou přináší i jisté úlevy na DPH. Nově se do nejnižší, 10% sazby přesunují úkony s vysokým podílem lidské práce, jako např. úklid vnitřních prostor, kadeřnické služby, domácí péče o staré či nemocné osoby, aj. Jde o vítaný krok? Měla by se vláda dále snažit snižovat daňovou zátěž pro drobné živnostníky?
Myslím, že vláda by živnostníkům spíše pomohla tím, že by zjednodušila příliš komplikovaný regulativní systém. Stačí se podívat na daňový zákoník, jak neustále doslova kyne. Čím jsou předpisy komplikovanější, tím je obtížnější vše řádně dodržovat, plus se samozřejmě nabízejí různé „kličky“, které si v tom najdou ti, kteří si umějí zaplatit právní služby.
Fotogalerie: - Pátek a EET
Ministerstvo financí tento krok zdůvodňuje tím, že u těchto oborů lze jen těžko zamezit daňovým únikům, a tak by podnikatele mohla motivovat právě nižší sazba, aby daně řádně odváděli. Myslíte, že takový krok skutečně zvýší motivaci drobného živnostníka, aby veškeré daně odváděl?
Jak se bude drobný živnostník chovat, to nedokážu odhadnout. Ale co se týče korporací, tam máme jasnou zkušenost. Celosvětový závod ke dnu ve snižování korporátních sazeb dobře ukazuje, že velké firmy nechtějí nízké daně – nechtějí platit vůbec žádné daně. A tam se jedná o skutečně obří cifry, ne o příjmy malých živnostníků. Tam je potřeba upřít pozornost (nejen v ČR).
DPH klesne i u vodného a stočného. Drahá voda je nekončícím diskuzním tématem. Neměl by ale stát především pracovat na tom, aby se privatizované vodárny vrátily do rukou měst a obcí?
Tak vodárny se hlavně neměly do cizích, soukromých rukou nikdy dostat. Zprivatizovat vodárenství, tedy sektor se strategickým významem, a nechat tak cizím firmám dobývat rentu, je, budu se opakovat, akt naprosté národohospodářské idiocie.
Platy rostou. Medián mezd v prvním čtvrtletí roku 2019 stoupl na 27 582 korun, a to i navzdory pesimističtější prognóze ČNB. Předpokládáte, že tempo růstu platů bude do budoucna již spíše zpomalovat?
To závisí na mnoha faktorech – bezesporu kondici světové i české ekonomiky. Ovšem to, že vláda chce dovézt tisíce pracovníků ze zemí, jako je Bangladéš či Filipíny jasně ukazuje, že chce rozšířit v zemi mzdový dumping a růst mezd utlumit. Přitom ale právě mzdovou konvergenci vůči vyspělejším zemím potřebujeme jako sůl.
Jaký volební výsledek může ve sněmovních volbách dostat Klausovo hnutí Trikolora?Anketa
Mohou být Češi se současnou životní úrovní spokojeni?
To vždy závisí na tom, s kým se porovnáváte. Časové srovnání vyzní příznivě, ale pokud se budete srovnávat s tím, jak moc „doháníme“ mzdově třeba Německo nebo Rakousko (Jestlipak si někdo ještě vzpomene na ty sliby z transformace, že Německo doženeme za pět let?), tak to bude už srovnání podstatně méně pozitivní.
Ministryně financí Alena Schillerová dále navýšila spotřební daně u tabáku, alkoholu a hazardu. Češi prý díky lepší životní úrovni konzumují více lihovin a také častěji kouří. S návrhem souhlasí také opoziční ODS, jedním dechem ale dodává, že jde o příznak toho, že vládě dochází peníze. Je namístě brát občanům více z kapes?
Vláda si počíná nesystematicky, je to takové krájení salámu. Kumulují se výdajové požadavky a teď hledá, co kde vezme. Bohužel mi chybí hlubší analýza především daňových příjmů, vypadá to jako improvizace. Přitom náš daňový mix vyžaduje akutní změny – těžko můžeme považovat za normální, že hlavním pilířem daňové soustavy je DPH, tedy daň, která nejvíce dopadá na ty nejchudší. Majetkové daně skoro neexistují, náš daňový systém je vysoce nespravedlivý a nevyvážený. A do toho tam trůní světová exotika jménem superhrubá mzda.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Marek Korejs
