Máme tady konec roku 2018, který byl na české politické scéně poměrně „pestrý“. Konaly se prezidentské volby, volby do senátu i komunální volby a vznikla nám také nová vláda. Jak jste s výsledky jednotlivých voleb spokojený? A jak vnímáte to, že téměř třicet let po revoluci tady máme vládu, která se „opírá“ o komunisty? Mají v tomto směru pravdu ti, kteří tvrdí, že se „vracíme“ zpátky?
Chtěl bych říct, že ten „pestrý“ rok pro mě byl velmi důležitý, protože Miloš Zeman se stal znovu prezidentem. A jak správně řekl, nebudeme více bojovat. Já se s ním ztotožňuji. Pro mne Milošovo vítězství znamená konec zájmu o naši politickou scénu. Myslím tím aktivního zájmu, jinak to samozřejmě sleduji. Že se vláda opírá o komunisty, to je mi úplně jedno. Komunisti jsou řádná parlamentní strana. Můžeme si o nich myslet, co chceme. Prostě jsou tady, byli zvoleni, mají své poslance….
Jinak mě nejvíc uspokojily volby komunální. My máme na Jílovišti dobrého starostu a zvolili jsme si ho znovu. Ty komunální volby jsou výborné v tom, že jsou průhledné a lidi vědí, co a koho volí. Nejsou zmanipulované tak jako ta parta, která dostává ty červené trenýrky a červené karty a má povinnou demonstrační docházku. Odškrtává se seznam a kdo nepřijde, musí být řádně omluven. Víte, lidi se nemění, historie kráčí vpřed a opakují se chyby z minulosti.
Tento rok se snad více než jindy mluvilo o tom, že je česká společnost rozdělená. Asi nejvíc to bylo vidět právě při prezidenských volbách. Někteří lidé z rozdělení společnosti viní premiéra Babiše a prezidenta Zemana. Ale je to skutečně tak? Kdo podle Vás opravdu český národ rozděluje?

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora