V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz uvedl, že souhlasí se sankcemi proti Rusku. Někdy má ale pocit, jakoby naše generace hleděla spíše na své peněženky, než na hodnoty jako je mír, svoboda a demokracie.
Myslíte si, že jsou podobné akce, jako je soutěž TOP Víno Slovácka vhodnou podporou našich vinařů?
Samozřejmě, že jsem rád, když v regionech probíhají akce, které dokážou zatraktivnit a lidem přiblížit kvalitní produkty. Ať už jsou to vinaři nebo obecně zemědělci a potravináři z daného regionu Čech a Moravy.
Máte představu, jaký je poměr domácího a dováženého vína?
Pokud se nepletu, tak zhruba polovina vína, které se u nás zkonzumuje, je z dovozu. Je ovšem otázka, co jsou statistiky a co skutečnost. Skutečnost může být v tomto ohledu ještě horší. Stále je ale velký potenciál, aby moravští vinaři dokázali mít na domácím trhu daleko silnější zastoupení.
Může tomu podobná soutěž napomoct?
Ať už jde o TOP Víno Slovácka nebo Salon vín, tak obecně tyto soutěže přispívají k povědomí spotřebitelů o tom, že se tady na Moravě umí dělat kvalitní víno. Za posledních dvacet let udělal sektor výroby vína obrovský krok dopředu nejen v kvalitě, ale i marketingu.
Jsou naše moravská vína konkurenceschopná s těmi, co dovážíme?
Myslím, že jsou stoprocentně konkurenceschopná. Svědčí o tom spousta ocenění, která dnes naši vinaři přivážejí ze soutěží v Izraeli či Francii. Možná máme ještě trošku hendikep, ale myslím, že to naši vinaři rychle dohání.
Od našich vinařů se přesuňme na východ od naší země. Souhlasíte se sankcemi vůči Rusku?
Jsme členským státem Evropské unie a rozhodně jsme nemohli mlčet k tomu, co se děje na Ukrajině. To, že došlo k anexi Krymu, je věc, kterou nemůžeme jen tak přejít. Mám někdy trošku pocit, že naše generace je už taková, že hledí spíše na své peněženky, než na hodnoty jako je mír, svoboda a demokracie. Vím, že nás to asi něco bude stát, ale myslím, že ani na toto bychom neměli zapomínat.
Po vyhlášení sankcí jste vyzval obyvatele země, aby při nákupech upřednostňovali české potraviny, ovoce a zeleninu od našich zemědělců. Lze naše potraviny dodávat přednostně do státních zařízení a jídelen?
Má to dvě roviny. Je třeba si uvědomit, že potravinářský trh je více než sto miliard korun. Do České republiky dovážíme potraviny za dvacet tři miliard. Bavíme se o tom, že naši výrobci do konce letošního roku nevyvezou dvě stě až tři sta milionů korun do Ruské federace. To znamená, že jenom při drobné změně našich návyků jako spotřebitelů a zohlednění, že při nákupu dám větší preference domácímu výrobku, tak těch dvě stě až tři sta milionů korun mohou naši výrobci bez problémů uplatnit na domácím trhu. Samozřejmě, že můj apel na veřejné instituce je opravdu apel, protože víme, že je tady nějaký zákon o zadávání veřejných zakázek. Jsou tady také určité vysoutěžené kontrakty.
Mně spíš jde ale o to, že pokud se mohu jako nákupčí nějaké organizace rozhodnout, jestli nakoupím kilo určitého výrobku při stejné kvalitě i ceně buď ze zahraničí, nebo České republiky, tak abych upřednostnil domácího výrobce. To je jediná účinná věc, co lze v tomto okamžiku udělat.
Už jste zaznamenali nějaký ohlas, reakci?
Zajímavé bylo srovnání, k němuž došlo minulý týden, kdy některá ministerstva porovnávala, jaký mají poměr potravin ve svých jídelnách. Například rezort Ministerstva zemědělství má produkty, z nichž se vaří, z osmdesáti procent z české produkce. Jsou ale rezorty, kde jsou na šedesáti procentech. Tam se ukazuje, že je možnost jít ještě nahoru. Má výzva byl také apel na kraje a obce, které zřizují školy, školky, protože by v této věci mohly také něco udělat a pomoct.
Psali jsme:
Nicméně některých potravinářských podniků se sankce dotkly bezprostředně po jejich vyhlášení. Nehrozí tam propouštění zaměstnanců?
Mluví se o tom, ale že by byl na trhu nějaký dramatický propad cen, tak k tomu zatím nedochází. Na půdě Evropské komise se připravují opatření. V pátek pátého září máme mimořádnou radu ministrů zemědělství, kde budeme právě o tomto jednat. Dnes známe opatření pro ovoce a zeleninu. Připravuje se opatření pro všechny živočišné produkty. Zemědělcům a potravinářům potom budeme moct říct, jaký bude mechanismus, kompenzace a zmírnění ztrát. Měli bychom to vědět na konci prvního týdne v září.
Ing. Marian Jurečka
Potom bychom měli rozjet celý tento proces. Jsem přesvědčený, že jsme schopni sankce překonat tak, aniž by nutně muselo docházet ke ztrátě pracovních míst. Úplně ideální stav by byl, kdyby lidé uvědoměle nakupovali naše výrobky, jak jsem již zmínil. Víme ale, že dopady mohou být větší, protože zboží zůstane na trhu i v jiných státech. Třeba Polsko k nám může v tomto případě vyvézt přebytky ovoce a zeleniny, což by mohlo znamenat výrazný propad ceny a dopad na naše ovocnáře. Tady potom budou nastupovat mechanismy, které budeme realizovat přes Státní zemědělský intervenční fond tak, jak to představila Evropská komise. Budou tam kompenzace, aby mohli zemědělci toto období překonat.
Jste ministrem zemědělství, jak vnímáte, když se objevují zprávy, že zemědělci vyváží do příkopu zeleninu, kterou neprodali?
Není to radostná situace, ať už jste ministr, zemědělec nebo člověk, který má nějaký vztah k půdě a zemědělství. Nikoho netěší, když musí zemědělec nechat cokoliv na poli, zaorat, nebo vyvézt na hnůj. Neznám konkrétní případy do detailů. Pokud si ale vezmu zkušenost ze své zemědělské praxe, tak jsem vždy pěstoval plodinu, na kterou jsem měl minimálně rámcovou smlouvu na množství. Dnes míváme třeba i dvě třetiny produkce už před žněmi prodány za konkrétní cenu. To jsou nové trendy za poslední čtyři, pět let, takže se to snažím dělat tímto způsobem.
Hodně se ozývají hlasy, že před revolucí jsme byli v produkci potravin soběstační a vaši předchůdci naše zemědělství potopili. Mají pravdu?
Zemědělství a potravinářství prošlo obrovskými turbulentními změnami. Například v období kuponové privatizace, což byla dramatická změna do obchodních vztahů vlastnické struktury. Velkou změnu znamenal potom i vstup do Evropské unie, protože ne všichni výrobci na to byli dostatečně připraveni. Ne každý se dokázal vypořádat s tvrdou konkurencí na otevřeném trhu. Myslím, že ještě pár let potrvá, než se sektor nějakým způsobem stabilizuje. Dnes máme spoustu kvalitních výrobců, ať už v zemědělství, tak potravinářství, kteří umí dělat výrobek srovnatelný cenově i kvalitou s tím, co můžeme koupit ze staré evropské patnáctky. Také je to hodně o nás spotřebitelích, abychom si pořád nemysleli, že to, co je ze zahraničí, je pořád nutně lepší.
Řídíte se tím doma také?
Maso a uzeniny například nakupujeme už roky u dvou výrobců v našem okresu. Dělal jsem to tak dávno předtím, než jsem byl ministrem. Prostě jsou to kvalitní, bezlepkové výrobky. Stejně tak mléčné výrobky nakupujeme od jedné farmy, která má chov i malou mlékárnu. No a manželka při nákupu nehledá jogurty z dovozu, ale ty naše.
Jak byste zhodnotil současný stav vašeho rezortu, čeho byste chtěl ještě dosáhnout?
Byl bych rád, abychom v zemědělském rezortu, a to se týká také dřevozpracujícího průmyslu, přestali v takové míře vyvážet základní komodity. Vyvážíme obilí, řepku, dřevěnou kulatinu. Chtěl bych, abychom vše dokázali zpracovávat do finálního produktu, abychom hledali přidanou hodnotu, vytvořili u nás vyšší zaměstnanost a dokázali zpracovat hotový produkt. Děláme chybu, že například vyvážíme mléko do Itálie a Německa. Tam vyrobí mléčné výrobky, které k nám dovezou a my je v rámci obchodních řetězců potom nakupujeme. Nevyužíváme potenciál, který máme. To se snažíme nyní změnit. Chceme motivovat potravináře v nastavení zemědělských dotačních programů tak, aby ti, kdo dnes vyrábí základní surovinu, měli možnost a chuť jít do zpracování komodity nebo zpracování rozšířili.
Psali jsme:
autor: Filip Ferbie
