Neúspěch hnutí STAČILO! překvapil všechny. „Průzkumy, o kterých jsme předpokládali, že STAČILO! spíše podhodnocují, dávaly vždy najevo, že bude rozhodně přes pět procent. Výsledek byl obrovské zklamání pro všechny, kteří se nějakým způsobem na kampani podíleli a hnutí podporovali. Na zahraničně-politickém programu jsem spolupracoval a byl jsem jeho autorem. To je ale druhá věc. Celkově jde o zklamání a teď je čas na debatu si ujasnit, proč k tomu došlo. Faktorů je hodně, jsou vnitřní i vnější.
Co by měla nová vláda udělat s Českou televizí?Anketa
Faktem zůstává, že v příští sněmovně nebude opět zastoupena levice a levicového voliče bude zastupovat strana, která moc levicová není, a to hnutí ANO. Máme tu ale nárůst liberálně-progresivistické levice, která levicovým hodnotám spíše škodí, a to v podobě Pirátů, či spíše pirátek, protože většina jejich klubu jsou ženy,“ říká Drulák a komentuje skutečnost, že poslanecký klub Pirátské strany posílil o 14 poslanců na celkových 18. „To je o 18 víc, než by bylo zdrávo,“ míní.
Zarážející je podle Druláka celkový počet hlasů, který strany končící Fialovy vládní koalice získaly. „Když sečteme počet hlasů pro Piráty, STAN a SPOLU, jsou na tom ještě líp, než před čtyřmi roky. Po čtyřech letech vládnutí posílili. Svědčí to o tom, jak je společnost hodně rozdělená. Část české společnosti je skutečně přesvědčená, že pětikoalice nebyla neúspěšná, a pokud Piráti a STAN říkají, že neprohráli, tak mají svým způsobem pravdu,“ říká Petr Drulák.
„Hodně se to sneslo na ODS, která se určitě nemůže označit za vítěze. A lidovci s TOP 09, kteří se vykroužkovali z politické nicoty, kam by jinak jejich politici patřili, také nemohou mluvit o nějakém úspěchu, protože mají méně mandátů, než před tím. Zpátky k otázce. Ano, česká společnost je hluboce názorově a normativně rozdělena. Téměř polovina společnosti soudí, že směr Fialovy vlády je správný. Pak tu máme další část společnosti, která ve volbách ukázala, že nechce žádnou radikální změnu. Vyhovuje jim přesně to, co říká Andrej Babiš, který sice někdy pronáší radikální výroky, ale pak ujišťuje, že k žádným otřesům nedojde, že zahraniční politika bude stejná jako vždy a že se Česká republika nedostane do takové izolace jako Maďarsko nebo Slovensko. Pro mě bude zajímavé pozorovat, jak v následujících měsících případná Babišova vláda bude plnit, co slíbila,“ pokračuje profesor Drulák.
Zamýšlí se též nad úspěchem Jana Lipavského u pražských voličů, který v celkovém počtu získal druhý nejvyšší počet preferenčních hlasů po Andreji Babišovi. Přitom žádných úspěchů v resortu zahraničí nedosáhl, právě naopak.
„Ukazuje to hloubku rozdělení společnosti. Jan Lipavský nepatří ke zvláště schopným členům této vlády. Ministerstvo zahraničí bylo na druhé koleji, podstatná zahraniční politika se dělala mimo ministerstvo, dělala se na Úřadu vlády. Jeho volební výsledek ukazuje sílu politického marketingu. Jan Lipavský na ministerstvu zahraničí udělal jednu podstatnou věc. Obrovským způsobem posílil komunikační odbor, který nikdy nebyl považován za něco zvláště prestižního. Diplomaté chtěli dělat diplomacii a pak to někdo komunikoval. Za Jana Lipavského se z tiskového odboru stalo mocenské centrum a přibyla tam dokonce dvě oddělení. Všichni tito lidé měli na starosti Jana Lipavského. Neřešili ministerstvo zahraničí a českou zahraniční politiku. Lipavský si tam za státní peníze vytvořil údernou jednotku, jejímž hlavním cílem je promo na sociálních sítích,“ popisuje Petr Drulák, bývalý první náměstek ministra zahraničí.
Tím byl podle jeho slov dán jeho volební úspěch v Praze. „Když se do toho nalijí miliony korun, protože za čtyři roky na mladé úředníky to byly miliony korun, tak to někde musí být vidět a jsou vidět na jeho působivém výsledku. I když dáme stranou, že jde o Prahu, která je specifická, jde o velké politické vítězství a potvrzuje to sílu politického marketingu a zneužití veřejných prostředků k osobní propagaci jednoho ne zvlášť schopného ministra,“ doplňuje.
„Je rozdíl mezi realitou a mediální realitou. I do mainstreamu občas proniklo, jakým způsobem se dařilo premiéru Fialovi na setkáních s občany. Byl to naprosto devastující obraz premiéra. Nedovedu si představit, že by ministr Lipavský byl někde vítán s ovacemi, možná ani v Praze ne. Kdyby se odvážil mimo Prahu a nevím, zda to kdy udělal a pustil se za základní perimetr Prahy, buď by ho lidé vůbec nepoznali, nebo by ho přivítali podobně jako Petra Fialu,“ konstatuje profesor Drulák.
Dostává se k neúspěchu STAČILO! a propadu SPD, jemuž průzkumy dlouhodobě věštily kolem 12 procent a získalo necelých osm. Určitou roli mohla hrát negativní očerňující kampaň SPOLU a strašení ruskými tanky či chaosem a návratem komunismu.
„Určitou roli to hrát mohlo, protože čísla ukazují, že došlo k silné mobilizaci voličů a nikdo z nich asi nevolil STAČILO! ani SPD. Proto tato dvě hnutí propadla. SPD šlo dolů o pět procent a STAČILO! šlo dolů o dvě tři procenta, což v jeho případě znamená mimoparlamentní existenci. Ukazuje to opět sílu politického marketingu. Šlo o zjevné nesmysly, které šířil i rozvědčík na Hradě a plnil přesně tu roli, kterou má mít. Proto byl zvolen, proto na Hradě je. Systém a režim zafungoval a zatím má dostatečně silné obranné mechanismy, aby do vyšších pozic nepustil nikoho, kdo by tento režim mohl zpochybňovat. Zajímavé bude pozorovat osud SPD, která teď hraje svou životní hru a má v sobě silný antisystémový a vůči režimu kritický prvek. Jsem zvědav, co z toho se dokáže promítnout do politické reality,“ analyzuje univerzitní profesor a šéf spolku Svatopluk v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.
Jste spokojeni s výsledky voleb?Anketa
Do jaké míry se podle něho na neúspěchu STAČILO! podepsal komunistický prvek? Tedy nejen skutečnost, že bylo hnutí svými odpůrci označováno za komunisty, ale i řadu mnohdy radikálních komunistů na kandidátkách, kteří ve svých veřejných výrocích mnohdy zpochybňovali nekomunistické lídry kandidátek.
„Překvapila mě síla antikomunismu a skutečnost, že i po 35 letech zabírá, i když KSČM byla většinu z té doby součástí parlamentní politiky. Přitom je KSČM z hlediska demokratických procedur podstatně demokratičtější, než všechny ostatní strany v parlamentu. Přesto mobilizace zabírala a mohl zde být efekt sociálních sítí a režimní propagandy. Někteří členové KSČM, kteří na kandidátkách byli, se chovali hloupě a nahrávali druhému táboru, to je pravda. Hnutí STAČILO! to určitě poškodilo, ale nemyslím, že je to nejdůležitější faktor té prohry. Nejdůležitější byla mobilizace týden před volbami, o které jsme už mluvili,“ soudí Drulák.
Hnutí STAČILO! ale podle něho má budoucnost. „Stoprocentně má budoucnost. Teď se samozřejmě musejí všichni, kdo do toho byli zapojeni, chvilku vzpamatovávat z pádu, z té facky. Řekněme si ale, že 4,3 procenta není žádný ostudný výsledek. Je to porážka, je to bolestivé, ale nejde o nic, za co by se měli stydět. Pokud chtějí pokračovat, což bych jim doporučoval, musejí to vzít z jiného konce. Nemohou jít cestou spojováním různých politických sil a organizačních struktur a řídicích struktur. Nalijme si čistého vína, KSČM ve své podobě nemá budoucnost. Je tam dost schopných lidí a ti by si tohle měli přiznat a veškerou svou chuť do politické práce by měli dát do hnutí STAČILO!. To samé platí pro sociální demokraty a další. Nyní je příležitost pro velké sloučení a je druhotné, zda to bude pod značkou STAČILO! nebo nějakou jinou. Lidé, kteří tuhle kampaň táhli, by měli vytrvat a pokračovat, ale už v novém subjektu, kde nebudou další čtyři nebo pět stran, ale půjde o jednu jedinou strukturu,“ nastínil možnou budoucnost české konzervativní levice.
Vedlo by to k jasnému řízení i jasnému programu, což by vyloučilo nesrovnalosti, ke kterým těsně před volbami došlo. „Souviselo to se složitou a nepřehlednou strukturou, kdy kandidáti najednou začátkem září zjistili, že kandidují s programem, který úplně neznají a jsou v něm věci, s nimiž zásadně nesouhlasí. To byly ty slavné církevní sňatky a další věci. Základní programové body jsou zdravé a je možné se od nich odpíchnout,“ dodává Petr Drulák pro ParlamentníListy.cz
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 3 čtenáři)
Jak hodnotíte rozhovor?
autor: Radim Panenka
Horký
