Nastavit větší rozdíl mezi dávkami a mzdou. A kdo nechce pracovat, tomu zastavit veškerou podporu, říká jasně majitel velké firmy

25.06.2017 13:36

ROZHOVOR „V Česku máme asi 308 tisíc nezaměstnaných a na druhé straně potřebuje průmysl 170 tisíc lidí. Protože je ale nemůže najít, musíme zaměstnávat Ukrajince, Rumuny i Bulhary,“ konstatoval Pavel Juříček, majitel prosperující firmy Brano Group a. s. s 2500 zaměstnanci, který je zároveň viceprezidentem svazu podnikatelů v automobilovém průmyslu. „Řešením by mohlo být stanovení daleko vyššího rozdílu mezi dávkami a mzdou, a kdo nechce vůbec pracovat, a může, tomu by se měla veškerá pomoc zastavit,“ dodal ještě podnikatel, který je nyní také předsedou místního sdružení hnutí ANO na Opavsku.

Nastavit větší rozdíl mezi dávkami a mzdou. A kdo nechce pracovat, tomu zastavit veškerou podporu, říká jasně majitel velké firmy
Foto: archiv P.Juříček
Popisek: Pavel Juříček, předseda představenstva a generální ředitel Brano Group, a.s.

Po vítězství Emmanuela Macrona ve francouzských prezidentských volbách ještě více zesílil tlak na rozhodování, kam by se měla Česká republika ubírat v rámci Evropské unie, jestli k větší integraci se zavedením eura, nebo zůstat spíše na okraji dění. Souhlasil byste s co nejrychlejším zavedením evropské měny, nebo si myslíte, že na to má česká ekonomika ještě čas?  

Já znám názor vedení hnutí ANO i Andreje Babiše; ti se zavedením eura nespěchají, protože si uvědomují, že by se pak museli podílet i na vyrovnávání finančních závazků Řecka a Itálie. My exportéři ze svazu průmyslu, a to zejména automobilového, bychom zas rychlejší přijetí evropské měny uvítali, o tom už dlouhodobě hovoříme. Ale není to zas tak horké, že bychom chtěli jeho přijetí okamžitě. Víme totiž, že celkem velká část české veřejnosti není tomu zrovna nakloněna. 

I do nejvyšších pater naší politiky se už dostal názor, že vláda by měla především podporovat domácí podnikatele namísto vytváření lukrativních podmínek jen pro zahraniční investory. Z tohoto titulu se prý údajně i změní systém investičních pobídek. Domníváte se, že k tomu skutečně dojde, anebo se jedná jen o předvolební prohlášení, která nemají moc velkou váhu?  A jste vy sám spokojen s podporou vašeho podnikání ze strany českých politiků?

Já pro svoji firmu od státu víceméně nic nepotřebuji, ale je opravdu u nás faktem, že to cizí dítě je více milované než vlastní. Investiční pobídky by se měly skutečně přehodnotit a státní podpora by se mohla týkat všech podnikatelů, i těch domácích, kteří u nás za těch 25 let „vyrostli“ a nyní investují nemalé peníze. Já například vkládám do firmy každý rok okolo 250 milionů. Jsem přesvědčený, že pokud Andrej Babiš uspěje ve volbách, tak podobné opatření si určitě prosadí.

Za několik měsíců nás čekají parlamentní volby. Co byste ocenil jako člověk, který zaměstnává tisíce lidí, u nové vládní garnitury, jež vzejde z volebního klání na podzim tohoto roku? Na které oblasti by se měli politikové především zaměřit, aby naše hospodářství víc rostlo?

Já o tom mluvím pořád dokola. V Česku máme asi 308 tisíc nezaměstnaných, kteří čerpají sociální dávky i z našich daní. Na druhé straně potřebuje průmysl 170 tisíc zaměstnanců a my je stále hledáme a nemůžeme je najít, takže musíme zaměstnávat Ukrajince, Rumuny a Bulhary. Řešením by mohlo být stanovení daleko vyššího rozdílu mezi dávkami a mzdou a je také důležité vytvořit nový systém, ve kterém by podporu dostávali jen ti lidé, kteří opravdu nemohou sehnat práci, i když se o to snaží. Kdo nechce pracovat, tomu by se měla veškerá pomoc zastavit. Zatím se ale mnohdy jedná u nás v republice o zbytečné rozdávání různých podpor.

Co si vůbec myslíte o nedávno ukončené vládní krizi? Stály za ní především blížící se parlamentní volby a nízké preference ČSSD, anebo jednání Andreje Babiše v kauzách typu Čapí hnízdo, nákupů vlastních dluhopisů a podobně, což už premiér Sobotka nemohl dál tolerovat? A jak se podle vás zachoval prezident Zeman? Jeho jednání při návštěvě Bohuslava Sobotky na Hradě hodnotila většina českých politiků i zahraničních médií jako skandální. Neposunuli jsme se touto politickou kulturou k banánovým republikám?

V krizi se řešily jen samé zástupné problémy, o kterých navíc všichni velmi dobře věděli. To přece nebylo nic nového, že Babiš podniká, že dostal dotaci na Čapí hnízdo 50 milionů a dalších 950 milionů do toho projektu narval. To se opravdu jen hledaly záminky, jak hnutí ANO poškodit v případě, když jiným stranám klesaly preference. Lidé to ale poznali, a proto byl nakonec výsledek takový, že hnutí ANO je na stejných procentech přízně potencionálních voličů jako v minulosti a ČSSD podpora veřejnosti opět klesla. Je prostě bláznovstvím likvidovat vládu, která byla poměrně úspěšná.

Co se týká chování prezidenta Zemana za vládní krize, tak chlapi v hospodě si asi řekli: „Podívejte se, ten to tomu Sobotkovi zase natřel.“ Faktem však je, že prezident i z hlediska mezinárodního kreditu musí zachovávat určitou kultivovanost...   

Kromě nepříliš dobře zvládnuté vládní krize, Miloš Zeman předně podle jeho kritiků prý nepůsobil v poslední době přesvědčivě ani při svých zahraničních cestách. Domníváte se, že by se měl znovu ucházet o prezidentský post, anebo že by měl už odejít na zasloužený odpočinek?

V jeho případě vidím spor mezi myslí a tělem. Jemu to ještě výborně přemýšlí, ale ty tělesné, fyzické problémy jsou znát a lidé si toho jistě všimli, což se zřejmě potom projeví při prezidentských volbách. Marná sláva, ten věk nejde nijak odpárat a všichni dobře víme, že Miloš Zeman dříve moc zdravou životosprávu nedodržoval a sportování mu bylo vcelku cizí. On sám, ve svém zájmu, byl si to měl sakramentsky rozmyslet, zda jeho zdraví by takovou zátěž uneslo ještě dalších pět let. 

V minulých dnech otřásly Velkou Británií teroristické útoky, při kterých byly zabity islámskými radikály desítky lidí. Jak se v této souvislosti díváte na opětovný tlak vedení Evropské unie, aby všechny členské státy dodržovaly takzvané uprchlické kvóty? Všichni přece víme, a potvrdili to na svých veřejných přednáškách i zaměstnanci ministerstva vnitra, že prověřování uprchlíků na řeckých hotspotech (záchytná centra pro migranty) se provádělo velmi šlendriánsky. Řekové se chtěli hlavně migrantů zbavit. Nezavlečeme si tak do Evropy další teroristy? Co byste v tomto případě poradil české vládě? Měla by setrvat i nadále na svém stanovisku, i když proti nám bude ze strany EU vedeno sankční řízení?

My v Evropě si především musíme vyřešit nejprve ty uprchlíky, kteří k nám v minulosti přišli, a teprve potom se můžeme zabývat dalšími věcmi. Já si nemůžu pomoct, ale mám i obchodní kontakty v Japonsku a tamní vláda teď striktně zakázala příjímání dalších migrantů; a stejně to udělali i v Austrálii. Já tak vůbec nerozumím tomu, proč bychom nemohli v EU vytvořit společnou misi, která by zabránila ve Středozemním moři vstupu nelegálních běženců. Ale samozřejmě se také musí začít více pomáhat v zemích, které to nutně potřebují. Nedávat to však přímo vládám postižených států, v nichž tam panuje ohromná korupce, spíše to nasměrovat do konkrétních míst.

Ohledně prevence vůči teroristickým útokům se mi zdá, že bezpečnostní složky v západoevropských státech islámské radikály sice monitorují, ale pokud se něco nestane, nic zásadního s tím nedělají, chybí preventivní protiakce. Konkrétně řečeno, nesnaží se ty nebezpečné deportovat a to, myslím si, není dobře. Kdybych to tedy shrnul, mělo by se postupovat ve třech úrovních. Vyřešit si nejprve současné problémy s migrací, které existují, věnovat se poctivě účinné prevenci proti terorismu a potom pomáhat, coby bohatá Evropa, v místech, kde to nejvíce potřebují.       

Jak hodnotíte poslední kroky a vystupování současného amerického prezidenta Donalda Trumpa, který odmítl pokračovat v Pařížské dohodě z roku 2015 o ochraně klimatu, na což určitě celosvětově doplatí životní prostředí. Hlava USA to zdůvodňovala hospodářským poklesem v řadě tradičních odvětví v USA, jako je například hutnictví, papírenství a podobně. Souhlasíte s ním, anebo to byl krok zpět podle vašeho mínění?

Je to určitě krokem zpět, protože Spojené státy jsou po Číně druhým největším znečišťovatelem životního prostředí. Ozónovou vrstvu ovlivňují svojí produkcí ze 17 procent. Musíme si však uvědomit, že s touto rétorikou – obnovením tradičního amerického průmyslu – vyhrál Trump volby. Z jeho strany je to ale nezodpovědné, jelikož Amerika je stále světovým lídrem a my se přece musíme dívat do budoucnosti, v jakém prostředí budou žít naše děti i další generace. A je nutné udělat i bolestnější opatření s utažením opasků, prostě zapracovat na takových koncepcích, abychom si životní prostředí zcela nezničili. 

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Jan Štěpán

Ing. Zbyněk Stanjura byl položen dotaz

Oddluženi

Dobrý den proč nemají občané stejné podmínky jak firmy co jdou do insolvence ?? Proč nestačí splatit 30% dluhu do 7 let ??

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Nový začátek pro Putina. Druhé kolo války, vše je možné. Expert chladí Kyjev

10:52 Nový začátek pro Putina. Druhé kolo války, vše je možné. Expert chladí Kyjev

„Ruská armáda začíná znovu a všechny možnosti jsou na stole. Dokonce i útok z Běloruska, mířící na K…