Vrátil bych se ještě k letošnímu Dni ozbrojených sil, během něhož zaznělo velké množství projevů a objevilo se ještě více „závažných“ informací o rozhodujícím významu onoho červnového dne roku 1918 pro vznik Československa. Před krátkou dobou jste poněkud odlehčenou formou popsal zákulisí výběru onoho „armádního svátku“, zkuste tedy odborně komentovat současná vyjádření...

Při přípravě tohoto rozhovoru jsme se dohodli, že z „tisku i tlače“, jak by řekli cimrmanologové, vyberete nejvýznamnější tvrzení, k nimž se tedy dopustím komentu...

Kancelář prezidenta republiky na svých stránkách uvedla pouze skutečnost, že hlava státu se zúčastnila slavnostního nástupu na pražském Vítkově. Jeho projev zde uveden není, můžeme tedy reagovat jen na údaje v tisku. Prezident Pavel měl uvést, že onoho dne vznikly naše ozbrojené síly ve Francii, což předznamenalo vznik Československa. Navíc měl být tento den důležitý pro uznání suverenity našeho státu…

Pokud uvedené informace opravdu vycházejí z prezidentova projevu, ukazuje se, že dotyčný má naprosto zkreslené představy nejen o národních dějinách, což je – bohužel – vcelku normální, ale také o našich vojenských dějinách. Vzhledem ke skutečnosti, že dosáhl české generálské hodnosti, jeho nízké znalosti národních vojenských dějin se vymykají standardům, obvyklým v armádách NATO. Je pravdou, že Petr Pavel absolvoval svá vojenská studia v době, kdy tyto události byly z politických důvodů tabu, ovšem během dalších 35 let mohl svůj handicap snížit. Na druhé straně se ale nelze divit jeho nízkým znalostem, naše armáda je například v alianci jedna z mála, která nemá ve svém vysokém školství katedru vojenských dějin. Takže cílený a smysluplný výzkum na tomto poli oficiálně vlastně neexistuje, většinu práce odvádějí nestátní organizace - v posledních letech třeba Československá obec legionářská - a mimo armádní struktury stojící historici a nadšenci.