Hned na začátek se podívejme na situaci v ČT. „Jana Součka, ředitele ČT, kterého pravděpodobně odvolají, neřeším. Je to jedno. Vedení televize vlastně za celou dobu nepřevzal. Vůbec se nechytil,“ napsal jste chvíli předtím, než byl Jan Souček opravdu odvolán. Jak to myslíte, že vedení televize vlastně za celou dobu nepřevzal?

Jaké jsou vůbec možnosti generálního ředitele? Odpovídá za všechno a ovlivnit může velmi málo. V zásadě je rukojmí producentských skupin, předem alokovaných peněz, ohledně zaměstnanců, je rukojmí odborů, kteří mu hrozí, že se vším půjdou na veřejnost, že chce zničit veřejnoprávní televizi, rukojmí politiků, kterým se snaží jít na ruku, nebo ne, ale když dostanou moc, bojí se s ním cokoliv udělat, kromě toho, že mu budou dál okopávat kotníky… a co se týče zpravodajství – nevím, jaké je tam rozdělení moci, ale kdo tam chce pracovat, musí být vnitřně nastavený na jeden formát. Ideologicky musí být vyznavačem liberální demokracie. Musí se ztotožnit s politikou EU. Obsah vysílání pak vychází z nekritická propagace všeho, co se týče EU, v posledním roce rozšířené o jednostrannou kritiku USA a když se k tomu přidá nenávist k Rusku a adorace Ukrajiny, dostanete půdorys redakční politiky. Co tam chcete řídit? To se řídí samo. Žádného ředitele redakce zpravodajství a publicistiky do svých vnitřních věcí nepustí, tam vládne ideologie a ekosystém vztahů. 

A Jan Souček?

Udělal špatně vše, na co sáhl. Nebyl schopen si vytvořit spojence mezi zaměstnanci, ani z koaličních nebo opozičních politiků, ani z veřejnosti. Nevíme, co tam celou dobu dělal. Když mi vytane v mysli jeho obrázek, představím si ho, jak sedí v kanceláři a hladí po hlavě svého oblíbeného psa. Nechci ho karikovat, ale chtěl být chytrá horákyně – trochu být vidět a trochu ne, kamarádit – nekamarádit se s politiky, občas udělat tytyty, ale aby to moc nebolelo…a podařilo se mu nepochopitelně naštvat novináře, kteří mu šli na ruku a totéž udělat s Radou ČT, která ho zvolila. Prostě Jan Souček dokázal proti sobě dostat úplně všechny.