Úřadující ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl ukončit smlouvu o tranzitních dodávkách ruského plynu přes Ukrajinu. Co to pro nás, ale i pro Ukrajinu, znamená?
Pro nás ve středovýchodní Evropě to znamená v daný moment konec dodávek ruského zemního plynu přes plynovody, které byly postaveny ještě v rámci existence komunistického bloku a zajišťovaly nám levný nebo relativně levný plyn z Ruska, předtím ze Sovětského svazu. Zřejmě se to projeví také na fluktuaci cen zemního plynu, což bude mít samozřejmě nějaké ekonomické dopady. Už v minulosti jsme viděli, že ztráta levných dodávek ruského plynu přispěla k hospodářské stagnaci a k růstu inflace v EU.
Zemní plyn se bude muset dovážet odjinud a složitěji. Ukrajina se tím nyní zříká role tranzitní země ruského plynu do Evropy, což v minulosti dost zřetelně definovalo její domácí i zahraniční politiku. Je zřejmé, že tak chce posílit ekonomický tlak na Rusko, bez ohledu na dopady na další země, a zároveň tak pomůže například plynu z USA do Evropy v rámci hledání alternativních dodávek. Je ale možné, že v Kyjevě věří, že ztráta postavení tranzitní země je dočasná a že po válce se situace změní. Rozhodně se tu projevuje současný trend využívání komodit a infrastruktury v konfliktech.
Co ve válce na Ukrajině znamená zapojení severokorejských vojáků do konfliktu na straně Ruska?
Znamená to hodně věcí. Ale sluší se připomenout, že Severní Korea a Rusko tuto skutečnost popírají. O nasazení severokorejských vojáků hovoří západní, ukrajinské a jihokorejské zdroje. Severní Korea ale potvrdila, že poskytla Moskvě vojenskou pomoc, aniž by řekla jakou. Putin se vyjádřil podobně, s tím, že Rusko a Severní Korea mají uzavřenou dohodu, kde se o vzájemné vojenské pomoci hovoří. A dodal, že podoba vojenské pomoci je záležitostí obou zemí a nikoho jiného.
Působení severokorejských vojáků ve válce, kterou Rusko a Ukrajina vedou, by znamenalo jednak zřejmě realizaci nově uzavřené dohody mezi oběma zeměmi, sbližování zájmů Ruska a Severní Koreje, což zase odpovídá současnému postavení Ruska a tomu, jak si po roce 2022 předefinovalo svoje priority. Rusko se v posledních třech letech intenzívně orientuje na Asii, nejen na Čínu. Posílení ruského vlivu v Severní Koreji a vazeb s tamějším režimem je součástí této strategie. Korejský poloostrov je dlouhodobě významným bodem pro světovou stabilitu a mír. Zároveň jde o hru, ve které musí být Rusko opatrné, aby si neodcizilo hlavního severokorejského spojence – Čínu. Ta zřejmě nesleduje sbližování Ruska a Severní Koreji s velkým nadšením, protože má zájem na zachování svého vlivu. Rusko zase v Asii hledá nové trhy a spojence, tak, aby vyvažovalo právě Čínu.

Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jan Rychetský