Proč jste se rozhodla vstoupit do spolku Pro Jedničku?
Spíše proč jsem se rozhodla jej založit. Osm let se na mě jako na zastupitelku Prahy 1 obraceli její obyvatelé, kteří nebyli z rozličných důvodů spokojení s radnicí či s úřadem městské části. Šlo o černé a zpětně legalizované stavby, rušení obchodů, vadila a vadí protahovaná privatizace a neudržované domy v majetku městské části, nepořádek v ulicích, zejména v noci. Lidé si všímají i podivného hospodaření radnice a velmi jsou nespokojení s arogancí starosty a dalších radních. A tak mě napadlo tyto nespokojené obyvatele propojit, aby si mohli i vzájemně pomáhat, dávat rady, sdělovat zkušenosti. Členů zakládajícího výboru Pro jedničku bylo jedenáct, teď už je nás téměř čtyřicet, což je na vylidněnou Prahu 1 vysoké číslo. A v tom boji proti radnici šli někteří členové spolku tak daleko, že se rozhodli kandidovat jako nezávislí kandidáti do zastupitelstva Prahy 1. A protože máme dobré zkušenosti dlouholeté spolupráce se zastupiteli za Stranu zelených, rozhodli jsme se netříštit síly, spojili jsme se a kandidujeme jako ZELENÁ PRO JEDNIČKU.
Jak hodnotíte své působení v zastupitelství na radnici Prahy 1?
Jsou věci, které se podařily, i když musím předeslat, že jako opoziční zastupitel příliš velké rozhodovací pravomoci nemáte. Obzvlášť, když údajně opoziční ODS táhla v mnoha rozhodnutích s TOP 09 a ČSSD za jeden provaz, takže skutečnou opozici jsme tvořili pouze se Stranou zelených. Z poslední doby jsem ale moc ráda, že došlo ke zrušení prodeje domu na Václavském náměstí 39, a mohu neskromně říci, že kdybychom s Jiřím Švábem, šéfem družstva nájemníků, tolik neprotestovali, nechodili na magistrát a mohutně záměr Prahy 1 nemedializovali, k prodeji došlo už před rokem, a to o více než 150 milionů korun pod cenou. Přitom v záměru prodeje se TOP 09, ČSSD a ODS vynikajícím způsobem podporovaly. Podařilo se přinutit radnici, aby se vážně začala zabývat nočním hlukem v ulicích. Jako spolek Pro Jedničku jsme oslovili i ministra dopravy ve věci právního vymezení vozítek segway, které se v ulicích a na chodnících Prahy 1 množí geometrickou řadou a činí problémy hlavně starým lidem či rodinám s malými dětmi. Podařilo se zabránit zrušení knihovny na Pohořelci. Tu radnice uzavřela, protože odmítla podpořit její chod 600 000 Kč ročně. Přitom ale investuje desítky milionů do předražených rekonstrukcí, jmenovat mohu Střelecký ostrov či Thurn-Taxisův palác v Letenské ulici. Byl by to dlouhý seznam úspěchů i neúspěchů za těch osm let, co jsem opoziční zastupitelkou. Důležitým nástrojem opozičního zastupitele jsou i interpelace, které pravidelně podávám. Co ale považuju za hodně důležité, že se celých osm let poctivě věnuju všem obyvatelům, kteří se na mě obrátí se svým problémem, a že mě na rozdíl od jiných politiků nezajímají jen před volbami.
V politice působíte již několik let, máte zkušenosti jak z celostátní politiky, tak i z komunální. Co byste v rámci fungování komunální politiky změnila?
Jak to říct, aby to neznělo populisticky? Jsem přesvědčena, že radnice by měli spravovat lidé, kteří v místě opravdu žijí a mají k němu vztah. A měli by je spravovat naprosto transparentně. To znamená například všechny smlouvy zveřejňovat na webu včetně zápisů z jednání rady a hlasování jednotlivých radních po jménech. O klíčových věcech v obci by navíc měli spolurozhodovat její obyvatelé. Komunál je více o lidech než o stranických ideologiích, navíc zavedené strany v komunální politice v Praze 1 dlouhodobě selhaly. Proto také vzniklo, a to nejen v Praze 1, tolik občanských iniciativ.
Máte již pro další volební období připravený koncept, co byste na Praze 1 chtěla změnit například v oblasti hazardu?
Kterého z těchto mediálně známých kandidátů do Senátu byste volili, kdyby kandidoval ve vašem obvodě (či v něm kandiduje a vy ho budete volit)?Anketa
Před volbami se na scéně vyrojilo neskutečné množství nových politických subjektů, které budou společně s vámi bojovat o posty na radnici. Jak hodnotíte konkurenční politické subjekty?
Do voleb jde v Praze 1 rekordních 15 subjektů, mnohé vznikly opravdu těsně před volbami. Jak už jsem řekla, my jsme se rozhodli jít naopak cestou spojování, protože tříštění sil Praze 1 a jejím obyvatelům nepomůže. Konkurenční politické subjekty hodnotit nebudu, ale doufám, že to udělá co největší množství voličů. A že si uvědomí, čí práci už roky znají a co si o ní myslí – a koho neznají vůbec. ZELENÁ PRO JEDNIČKU je v tomto ohledu naprosto čitelná nejen díky Filipu Pospíšilovi a mně, ale i dalším kandidátům, ať už bývalým zastupitelům za SZ, nebo veřejně aktivním a angažovaným obyvatelům, jejichž činnost je mezi jejich sousedy už roky dobře známá.
Co považujete za největší úspěch, který jste během let svého působení v politice dosáhla?
Pokud budeme mluvit o té celostátní, pak mým největším osobním úspěchem bylo určitě zrušení doživotní imunity poslanců a senátorů. Nikdo nevěřil, že se to po tolika letech marných pokusů povede a mě to stálo „jen“ dva roky dohadování a získávání podpory pro tuto změnu Ústavy. V sociální oblasti jsem například přispěla svou osobní aktivitou k alespoň částečné nápravě Drábkovy sociální reformy, tedy návratu způsobu přiznávání průkazů ZTP a ZTP/P do doby před pseudoreformou. O změnu kritérií příspěvku na péči se snažím dodnes.
Na té komunální by toho bylo za osm let více, z nejnovějších již zmíněné zabránění prodeje domu s více než 30 partajemi na Václavském náměstí, z minula jsme například s kolegy zabránili probourání Vojanových sadů a komerčnímu zneužití této jedné z posledních oáz klidu v centru.
Dlouhodobě se aktivně podílíte na boji pro záchranu kulturních památek Prahy. Myslíte si, že se díky vaší aktivitě občané Prahy začali více zajímat o to, co jim hlavní město v rámci kultury může nabídnout?
Nejsem si jista, že by můj boj za záchranu historických památek někoho podnítil, aby se zajímal o kulturní nabídku hlavního města. To se mohlo stát spíše, když jsem se angažovala proti spojování Národního divadla se Státní operou. Určitě si ale hodně lidí začalo všímat černých staveb kolem sebe, začali se angažovat v boji proti nim – jako například spolek Královská cesta, který vznikl i proto, aby zabránil devastaci historicky cenných domů u Staroměstského náměstí, jejichž propojením by měl vzniknout hotelový komplex. Minulý týden byla na toto téma konference na Filozofické fakultě UK, kde jsem také přednášela, a v auditoriu bylo hodně lidí nejen z akademické obce. A také si lidé začali všímat činnosti stavebního odboru Prahy 1, který černé stavby zpětně legalizuje, což nedávno kritizoval i zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček.
Jaké šance si dáváte v komunálních volbách a s jakým výsledkem byste byli spokojení?
Byla bych spokojena, kdybychom měli aspoň pět kandidátů. Vzhledem k úbytku obyvatel Prahy 1, už nás je méně než 30 000, se snižuje také počet zastupitelů z 35 na 25. Takže pět míst už by byla síla, se kterou se dá úspěšně pracovat. Je na obyvatelích Prahy 1, zda opravdu chtějí změnu.
Pánové Svoboda i Hudeček, kteří znovu kandidují na magistrát, jsou obžalováni. Měli by se tito lidé podle vás ucházet o posty volených zastupitelů?
Ideálně neměli. Ale nežijeme v ideálním světě. Ale mnohem více mi v seznamu obžalovaných v kauze Opencard chybí i exprimátor Pavel Bém.
Jak byste (do)řešila Opencard?
Na magistrát nekandiduji, čili bych ji řešit nemohla. Myslím ale, že investice 1,3 miliardy korun do Opencard je tak vysoká, že projekt nelze jen zrušit. Na opravdu odpovědné rozhodnutí ale nedisponuji dostatečným množstvím informací – pouze těmi z médií.
Co vám vadí na současném vedení Prahy?
Primárně to, kolikrát se za poslední volební období vedení Prahy obměnilo. Dále mi také vadí, že magistrát není příliš vstřícný k historickému centru Prahy a jeho obyvatelům, například v podpoře návrhů vyhlášek, které na magistrát Praha 1 posílá (podle zákona o hlavním městě Praze totiž jednotlivé městské části nemohou vyhlášky připravit samy, ale musejí čekat na schválení a vyhlášení magistrátem) – z poslední doby mohu jmenovat například návrh na vymezení jasných pravidel pro busking. Podporu nemáme ani v žádostech o větší počet městských strážníků, i když co se veřejného pořádku týče, je centrum nejzatíženějším místem celé Prahy. Nezdá se mi také, že by magistrát dostatečně dohlížel, zda radnice Prahy 1 spravuje řádně majetek hlavního města. Samotný magistrát také uzavírá ekonomicky nevýhodné smlouvy, které v důsledku mohou poškodit historickou hodnotu centra Prahy. A tak dále.
Jak hodnotíte nechvalně slavné vyjádření T. Hudečka při zahajovaní kampaně TOP 09 a jeho volební slogan „Vrátíme vám Prahu“?
Pokud se pan Hudeček opravdu domnívá, že jedině centrum Prahy je výkladní skříní republiky, pak podle toho rozhodně nejedná. Navíc, nebýt Pražákem, dost by mě to jeho vyjádření zamrzelo. A že nám TOP 09 vrátí Prahu? Tomu se mohu při zkušenostech z Prahy 1 a starostování Oldřicha Lomeckého leda zasmát, kdyby ten paradox ovšem nebyl tolik k pláči. TOP 09 určitě nic nevrací. A ani nemůže, protože jí Praha nepatří.
Psali jsme:
ThDr. Kateřina Klasnová
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Tomáš A. Nový
