S kontroverzním balíčkem současné vlády, který negativně postihuje snad všechny skupiny obyvatel, je spokojený opravdu jen málokdo. Co na něm nejvíce vadí zástupcům ČMKOS? Samozřejmě kromě toho, že současná vláda balíček s odboráři vůbec nekomunikovala… Mohl byste jmenovat pro vás ty nespornější body v tomto souhrnu vládních, úsporných opatření?
Nejde o jednotlivé body, ale o celkový přístup vlády k řešení krize veřejných financí. Očekávali jsme podrobnou analýzu příčin vzniku této krize, která by ukázala, kdo nejvíce profitoval na přijatých opatřeních v oblasti daní v letech 2020 až 2023, která zbavila státní rozpočet České republiky více než 300 miliard Kč, a naopak, kdo na nich prodělal. Samozřejmě také, co tato opatření ve prospěch České republiky přinesla. Očekávali jsme, že na základě této analýzy se navrhnou opatření, která přenesou tíži úhrady schodku, kterému nyní čelíme, přednostně na ty, kteří na podporách státu v uplynulých letech vydělali, a že se nepřistoupí k plošným řešením, jež dopadnou nejvíce na zaměstnance a jejich rodiny, popřípadě na důchodce. To se bohužel nestalo. Vláda zvolila cestu přípravy nahodilého souboru úsporných opatření, která očividně nepředstavují koncepci, která by vedla k úspěšnému řešení problému, ale kompromis dílčích názorů jednotlivých koaličních stran. Proto také naráží na odpor ze všech stran, nakonec i ze strany vlastního ministra zahraničí.
Po představení konsolidačního balíčku veřejnosti proběhlo za několik dní jednání tripartity. Jaká na něm panovala atmosféra, a máte pocit, že vláda si potom vzala některá doporučení odborů či jiných účastníků této akce k srdci?
Všichni čtyři sociální partneři při jednání Rady hospodářské a sociální dohody (RHSD) vyjádřili své zklamání, že jejich první seznámení s připravovanými škrty probíhá až v době, kdy už vládní koalice fakticky rozhodla, a kdy tak nemají možnost významně ovlivnit jejich podobu či vládní přístup k řešení problému veřejných financí. Vládní strana dala při jednání pléna RHSD najevo, že nebude svůj ozdravný balíček měnit, s výjimkou případů zjevných chyb. Věříme však, že pod dojmem následných kritických ohlasů ze strany mnoha dalších subjektů, jichž se tento balíček bude negativně dotýkat, k některým změnám dojde při projednávání příslušného návrhu zákona v Poslanecké sněmovně. Proto jsme v rámci připomínkového řízení k tomuto vládnímu návrhu zákona připojili ke stanovisku ČMKOS i její vlastní návrhy na řešení problému veřejných financí, cílené především na ty, kteří z daňových úlev měli v minulém období největší prospěch.
ČMKOS nejprve reagovala na balíček vyhlášením stávkové pohotovosti a na jednání Sněmu v úterý 30. června byl dokonce ustavený celostátní stávkový výbor. Na tomto jednání odborářských „šéfů“ bylo také řečeno (dle vyjádření některých přímých účastníků), že pokud vláda nebude s odbory adekvátně jednat, mohlo by dojít i k některým protestním akcím. Co by pětikoalice musela ve zmíněném souboru opatření změnit, aby odbory od svého úmyslu odstoupily.
Stávky nejsou cílem odborových aktivit, nám jde především o skutečný tripartitní dialog a diskusi nad připravovanými opatřeními tak, jak k tomu vyzývá Evropská unie v připravovaném doporučení na podporu sociálního dialogu, k němuž se Česká republika hlásí. Tam se jasně doporučuje projednávat připravovaná i prováděná opatření v oblasti hospodářské politiky, politiky zaměstnanosti a sociální politiky se sociálními partnery. A to je i cíl, o jehož dosažení české odbory, ale i zástupci zaměstnavatelů usilují. Nechceme tedy nic více ani nic méně než respektování tohoto významného evropského přístupu k řešení problémů, neusilujeme o moc, ani o vyvolávání neklidu, jak nás někteří politici vládních stran obviňují.
Fotogalerie: - Manželství pro všechny
Souhlasily by s případnou generální stávkou i jiné odborové svazy? Jaké jsou jejich dosavadní reakce na balíček? Šly by do toho s vámi, kdyby se situace vyhrotila?
Opakuji, ČMKOS vyhlásila na základě podpory svých členských odborových svazů stávkovou pohotovost v zájmu uplatňování sociálního dialogu při přípravě ozdravných opatření v oblasti veřejných financí, ne za účelem stávky jakéhokoliv druhu. Hledáme cesty, jak tohoto cíle dosáhnout jednáním. Věříme, že v dohodě se zástupci zaměstnavatelů, kteří usilují o totéž, máme šanci uspět.
Psali jsme:
K balíčku má i řada renomovaných ekonomů poměrně dost výhrad, nicméně vláda nějakým způsobem šetřit musí. Má ČMKOS připravený nějaký svůj soubor opatření, který by ozdravil naše veřejné finance? A pokud ano, mohl byste některá vaše opatření konkrétně jmenovat?
Jak jsem už zmínil, v rámci připomínkového řízení jsme připojili ke stanovisku ČMKOS i naše vlastní návrhy na řešení problému veřejných financí, koncepčně cílené přednostně na ty, kteří z nich měli v minulém období největší prospěch. Jinými slovy, navrhujeme vrátit zpět většinu změn v oblasti daní provedených v letech 2020 až 2023, které připravují veřejné finance každoročně o 300 miliard korun, tzn. např. zrušit loss carry back (přenést ztrátu zpět), znovu zavést EET včetně dříve připravené III. etapy, pozastavit zamýšlené prodloužení mimořádných zrychlených odpisů i na majetek pořízený v letech 2022 a 2023, zrušit daňové osvobození státních dluhopisů, zavést daň z převodu nemovitostí, daň dědickou a daň darovací se sociálně přiměřeným spodním limitem, či uplatňovat aktivní postup v případě zneužívání transferových cen atd.
Minulá vláda hnutí ANO společně s ODS zrušily superhrubou mzdu, čímž připravily státní rozpočet o cca 100 miliard Kč každým rokem, a to bez adekvátní finanční náhrady. Argumentovaly tehdy tím, že se lidem nechají peníze v peněžence, a ti s nimi umí daleko lépe naložit. Teď paradoxně pětikoalice zvýšila hned několik daní, a tedy ty peníze lidem zase vzala. Jaký na tyto kroky zastáváte názor? Domníváte se, že zvláště špičkoví politici ODS moc neposlouchají své ekonomické poradce, nebo to byl tehdy jen čirý populismus před volbami?
Jste spokojeni se způsobem, jakým Petr Pavel vykonává úřad prezidenta? (Ptáme se od 23.5.2023)Anketa
Před schválením balíčku v obou komorách parlamentu míní vláda v určitých krocích přece jen ustoupit, alespoň to nyní tvrdí některá média (např. iRozhlas). Domníváte se, že k tomu pod kritikou opozice a třeba i odborových svazů přece jen dojde?
Věřím, že kritiku ze stran opozice, sociálních partnerů a dalších důležitých organizací občanské společnosti vezme vláda vážně, vždyť se hlásí k rozpočtové odpovědnosti.
Za vlád ODS si často musela větší část veřejnosti „utahovat opasky“, i když to pak nepřineslo žádný výrazný posun k ekonomické prosperitě. Nečasova vláda například tak dlouho potlačovala domácí spotřebu za finanční krize, až jsme se z ní dostali jako poslední ze států střední Evropy. Premiér Fiala pak v opozici působil daleko lidštěji než jeho předchůdci. Proto jsou nyní pro určitou část veřejnosti šok ty jeho fabulace, kdy ještě v listopadu loňského roku sliboval nesahat na valorizace důchodů a věkovou hranici při odchodu do penze, jeho stranický kolega Stanjura dokonce uvedl, že by bylo hloupé zvyšovat daň z nemovitosti, a tak trestat lidi za to, že si třeba pořídili vlastní bydlení atd. Co si myslet o takovém jednání politiků?
Nemají to lehké, na jedné straně věří teoretickým poučkám, že trh vyřeší vše nejlépe, že je lepší nechat lidem více peněz v peněžence a pak jsou konfrontováni opakovaně s realitou, že pouze škrty se k růstu a prosperitě dostat nelze. Miroslav Kalousek alespoň v našem rozhovoru přiznal, že „my jsme se z krize v letech 2009 až 2012 poučili, udělali bychom to dnes jinak“. Ale ve vládě není, a vláda k jeho poznání bohužel ještě nedospěla. Ale abych nepropadal iluzím, z Barrandova posílá vzkaz, že by tlustou tužkou silně škrtal… My věříme, že prioritou je boj s inflací a podpora výrazného ekonomického růstu, to je historicky prověřená cesta k úspěchu, včetně nápravy neutěšeného stavu českých financí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Štěpán
