Okamurův kandidát: Vraťte nám Podkarpatskou Rus. Bez znalosti jazyků se v Bruselu ani nevys...

09.05.2014 9:45

ROZHOVOR Kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem. Pořekadlo, které se u dosavadních europoslanců moc neujalo. Kandidát do eurovoleb za Úsvit přímé demokracie Milan Krček, jenž deset let řídí jazykovou školu, to říká jasně. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz mluví také o svých kolegyních, politických korytech a navrácení Podkarpatské Rusi Česku.

Okamurův kandidát: Vraťte nám Podkarpatskou Rus. Bez znalosti jazyků se v Bruselu ani nevys...
Foto: archiv
Popisek: Ředitel jazykové školy Milan Krček kandiduje do eurovoleb za Úsvit přímé demokracie

Jak velkou předností je pro kandidáta ve volbách do Evropského parlamentu (EP) znalost cizích jazyků?

Bez znalosti cizích jazyků nejen, že se daný poslanec samostatně ani nevys…, pardon, nedomluví, ale ani nechápe, o čem je řeč. Při různých jednáních je takzvaně mimo mísu. To je vidět na desetileté „práci“ dosavadních europoslanců. Člověk ani neví, kdo tam za nás vlastně je a co prosadili. Jednoduše nic. Vlastně něco jo, nechali zakázat tuzemský rum, pomazánkové máslo, rozvrátit české cukrovarnictví, diskriminovat české zemědělce a tak dále. Znalost jazyků doslova a do písmene otevírá brány k jiným národům, které vám pak, obrazně řečeno, leží u nohou.

Když s německými a rakouskými europoslanci pohovořím německy, s britskými a irskými anglicky, s italskými italsky, francouzskými francouzsky, řeckými řecky, estonskými estonsko-rusky, s jistou snahou i s polskými česko-polsky a přidám k tomu Slováky, mám velkou část europarlamentu na své, tedy na české, straně. To by v tom byl čert, abych neobhájil výsostné zájmy naší země, našich zemědělců, našich občanů! Mám to vyzkoušené a funguje to. Už na vás nějaký cizinec promluvil česky? Jak jste se cítil? Určitě vás to těšilo a samou radostí byste mu či jí snesl modré z nebe. Přestože nadaný a vzdělaný v technických vědách jsem jazykově velmi adaptabilní. Po nějaké době v Bruselu bych se postupně alespoň částečně domlouval se všemi poslanci v jejich mateřštině a nechal si od nich snášet modré z nebe pro mou vlast.

Kolik jazyků by měl kandidát znát a jak jste na tom vy?

Kandidát by měl znát alespoň jeden ze dvou oficiálních úředních jazyků, tedy angličtinu nebo francouzštinu. Já osobně mluvím anglicky, německy, rusky, po jistém rozcvičení italsky i řecky. Jsem mírně pokročilý ve francouzštině a estonštině. Do Bruselu by nás tedy odešlo skoro sedm v jednom a zpět by se po pěti letech vrátilo alespoň patnáct v jednom. Podle Masarykovského: „Kolik řečí znáš, tolikrát jsi člověkem."

Většina dosavadních europoslanců ani většina kandidátů znalostmi cizích jazyků moc neoplývá. Nejsme i kvůli tomu bráni v Evropě trochu jako plebejci?

V tom je zásadní problém. Pokud se nedomluvím a tudíž ani nerozumím záležitostem, o nichž se jedná, mohu jen kritizovat prázdnými slovy Evropskou unii. Podobní poslanci jsou tam vskutku pouze kvůli korytům a do počtu. Názorům mnohých bruselských poslanců a úředníků na české zástupce v europarlamentu se pak není co divit. A není to jen chabou znalostí jazyků. Když si do europarlamentu přijedete ráno jen takzvaně odpíchnout, aby vám šly náhrady a plat, málem novinářům po cestě do hotelu rozmlátíte kameru a mikrofon a pak si namísto práce v parlamentu řešíte své kšeftíky, něco skutečně nebude v pořádku.

Anketa

Jste rádi, že jsme členy Evropské unie?

22%
78%
hlasovalo: 22143 lidí

Je v pořádku, aby v EP vedle sebe seděli tlumočníci na český i slovenský jazyk?

Vím, že služba tlumočníků a překladatelů vyjde bruselské úřady na spousty peněz, které by se daly z velké části ušetřit. To by však všichni europoslanci a státní úředníci v jednotlivých zemích nesměli marnit čas chytáním lelků, ale mohli by se naučit jeden, lépe však dva z hlavních evropských jazyků. Znalost jazyka bych dal jako jednu z podmínek pro kandidaturu do EP a též jako jeden z paragrafů zákona o státní službě. A ke vztahu češtiny a slovenštiny - pozor, na Slovensku slovenčiny? Slováci češtině rozumí velmi dobře. To samé se už bohužel nedá říci o mladých Češích, kteří se se slovenštinou setkávají jen omezeně nebo vůbec a proto jí hůře rozumějí.

V eurovolbách kandidujete za Úsvit přímé demokracie. S jakými tématy jdete do voleb?

Jako rodákovi ze Znojemska, jehož oba rodiče byli zemědělci, je mi velmi blízké téma diskriminovaných moravských zemědělců. Kromě všeobecné politiky hájení našich národních zájmů jsou mým cílem tři základní body. Zaprvé podpora vzdělání a vzdělávání včetně jazykové gramotnosti, což úzce souvisí s ekonomickou prosperitou naší země a Evropské unie. Dále pak podpora zaměstnatelnosti a zaměstnanosti čerstvých absolventů a lidí přes padesát, což v sobě spojuje jak ekonomickou prosperitu, tak i sociální vyváženost v populaci. A nakonec jsem pro spravedlivé dotace pro české zemědělce, buď všem stejně, nebo nikomu nic. Výše zmíněné spolu s energetickou soběstačností, což zjednodušeně řečeno znamená, abychom díky sami sobě neměli hlad a nebyla nám v zimě zima, zajistí naši nevydíratelnost ze strany jiných zemí a především ze strany světových mocností. Politiku zaměstnatelnosti prakticky již realizuji v jazykové škole, kterou řídím. Nezaměstnaní u nás studují od loňského roku za poloviční školné. Navíc od září nabídneme jistý počet míst v kurzech nezaměstnaným nad padesát let zcela zdarma. A to je slovo do pranice, nemyslíte?

To jistě. Nicméně nemyslíte vy, že jsou jedinou vizitkou pro hlavní eurokandidáty za Úsvit prořízlá pusa, jakou má vaše jednička Klára Samková, nebo hezká tvářička jakou má vaše trojka Kateřina Radostová? 

Asi každý má takzvaně něco. Paní Samková svým bojovným způsobem vystupování a jadrnějším vyjadřováním pro nás může leccos v Bruselu vyjednat. Jak říká jedno pořekadlo: „Líná huba, holý neštěstí." No a krásná žena má, jak na muže, tak i na ženy kouzelný vliv a také nad nimi požívá jisté moci. Muži se jí chtějí zavděčit, ženy podobat. I takto se dá v bruselské tlačenici prosadit. Navíc mají obě ženy právnické vzdělání, což už je samo o sobě předurčuje k poslanecké kariéře. Vlastně každý z kandidátů Úsvitu má své přednosti, které může v Evropském parlamentu výhodně zúročit ve prospěch naší země. Řekl bych, že je jedno, kteří z kandidátů na kandidátce Úsvitu do Bruselu odcestují. Vždy to bude dobrá volba.

Nemyslíte si, že k volebnímu programu Úsvitu, který se opírá hlavně o referenda a přímou demokracii, společnost v Česku ještě nedospěla a v dohledné době ani nemíří? Mám na mysli obrovskou zodpovědnost, kterou sebou přímá demokracie nese...

Myslím si, že občané si o „svých věcech“ rozhodnou daleko lépe, než to doposud činily elity takzvaných vyvolených. O předražených pandurech, nefunkčních padácích, Drábkově sociální reformě, Kalouskových úsporných opatřeních a podobně, by občané rozhodli určitě mnohem lépe a hlavně ve prospěch této země. Jestli občané jednou za pár let umí zvolit své zástupce, tak jsou rozhodně fundovaní rozhodovat i o dalších věcech. Hnutí Úsvit má propracovaný návrh zákona, který by zakotvil referendum a podmínky pro jeho užití.

Hnutí Úsvit přímé demokracie je v podstatě euroskeptické. Proč má své kandidáty pro eurovolby, když Evropskou unii bere takto? Nejde jen o klasický záměr utrhnout co nejvíce koryt?

Na tuto otázku bych mohl začít odpovídat něco ve smyslu: „No jasně, jde hlavně o pohádkově vysoký plat europoslance a náhrady, dále teplá místečka asistentů pro rodinné příslušníky, eurozakázky a eurogranty pro kmotry a kamarády...“ Teď ale vážně, myšlenka Evropské unie je tím nejlepším, co se po roce 1945 mohlo podařit. Osobně hodnotím Evropskou unii spíše pozitivně, jelikož umožňuje mimo jiné volný pohyb osob, služeb, zboží a kapitálu a mnoho dalších pozitiv. Na druhou stranu zde cítím obrovský demokratický deficit a hlavně to, že EU se zaobírá pouze sama sebou a málo řeší reálné problémy občanů. Přebujelá byrokracie ničemu neprospívá. Z toho důvodu je potřeba naléhavěji řešit mimo jiných problémů i jazykovou gramotnost obyvatelstva, což je jeden z mých cílů v Bruselu. K tomu se dají využít rozmanité programy spolupráce, které se nyní málo anebo vůbec nevyužívají.

Jak se stavíte k zahraniční politice EU? Hovoří se o přijetí Turecka, naopak projekt Východního partnerství se ocitl na mrtvém bodě…

Společná zahraniční a bezpečnostní politika je prozatím ufo. V současné době, kdy má každý z národních států vlastní hospodářskou, sociální a jinou politiku, není možné unifikovat společný evropský zájem. Bulhary trápí enormní sucho, Velkou Británii pravý opak. Jaký by měla zaujmout Unie společný postup v této oblasti? V dnešní době, kdy vrcholí konflikt na Ukrajině, bychom měli také sledovat vlastní zájmy, důrazně požadovat nápravu historických křivd a požadovat bezpodmínečné navrácení Podkarpatské Rusi, kterou nám Stalin na konci druhé světové války ukradl. Evropa by se ve své rozmanitosti měla rozšiřovat, ale v intencích vlastní, tedy křesťanské kultury. Ze zpětného pohledu je společná evropská zahraniční a bezpečnostní politika neschopná a neefektivní cokoli řešit, jelikož zatím ani neví jak.

Jít bez jediné politické zkušenosti přímo do voleb do EP, i když to vedle vás činí i nespočet ostatních kandidátů, je dost odvážné. Nemyslíte?

Naopak, vidím to jako přednost. Jsem nezávislým bezpartijním kandidátem. Mám osobní zkušenosti s mnohaletým řízením jazykové školy, kde připravujeme studenty na konkurenční prostředí trhu práce. Dlouhá léta jsem se pohyboval pracovně a studijně v zahraničí a tak je mou výhodou pedagogická a manažerská praxe, ale i pevnost názorů. A hlavně, já se v Evropě domluvím a budu hájit zájmy občanů bez jakýchkoliv politických a ekonomických závazků vůči kmotrům. Mě si nikdo, kromě prostých občanů této země, platit nebude.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Jan Rychetský

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Tohle Piráti neuslyší rádi. Nová šéfka Rady seniorů se vyjádřila k jejich „vábení“ důchodců

20:00 Tohle Piráti neuslyší rádi. Nová šéfka Rady seniorů se vyjádřila k jejich „vábení“ důchodců

Lenka Desatová je novou předsedkyní Rady seniorů České republiky. Už nějakou dobu pro organizaci pra…