Ohledně sjezdu sudetoněmeckého landsmanšaftu není vůbec od věci se zaměřit na to, kdo vůbec Posselta do Brna zve a co s ním mají společného. Ne konkrétní osoby, byť i ty by si pravděpodobně zasloužily zevrubnější zkoumání, ale názorový proud. Jsou to takzvaní Evropané. V podstatě pokaždé, když uslyšíte někoho se horlivě přimlouvat za „usmíření“ a pozvání Sudetoněmeckého landsmanšaftu do Brna, můžete s 90 % jistotou na jeho sociálních sítích nebo případně v nějakém rozhovoru najít prohlášení, že jsou hrdými Evropany.

Je zajímavé, jak mají Evropané to zvaní v krvi. Už je to více než deset let, co do Evropy začali ve velkém proudit migranti z Blízkého východu a z Afriky. Tehdy pro Evropany velké téma, které z nějakého záhadného důvodu už moc nezmiňují. Možná kvůli statistikám znásilnění, sexuálního obtěžování, vražd a krádeží. Možná kvůli příběhům, které se co chvíli objeví v tisku, které nudnou statistiku těchto zločinů oživí detailním popisem.

Ale tehdy, když do Evropy proudily statisíce a miliony lidí z kulturně nekompatibilních zemí, byla starost každého dobrého Evropana ne, aby byly ochráněny hranice, ne, aby se dodržovaly zákony, ale aby byli nelegální migranti hezky rozděleni mezi členské země. Abychom byli „obohaceni“. A kdo nechtěl přijímat, ten byl rasista, xenofob a kdo ví co ještě.