Anketa

Vadí vám, když Petr Macinka říká o oponentech, že jsou ,,méněcenní" ?

Vadí

5%

Nevadí

92%

Nevím / Je mi to jedno

3%

hlasovalo: 14078 lidí

Za pár dní proběhne setkání potomků sudetských Němců v Brně. Bude to poprvé, co se jejich setkání bude konat mimo území čistě německy mluvících zemí. Dosud tato setkání probíhala buď v Německu, nebo v Rakousku.

Především zástupci dnešní opozice připomínají, že vztahy mezi Českem a Německem do značné míry vyřešila Česko-německá deklarace z roku 1997, kde se obě strany shodly, že se v minulosti na obou stranách staly ošklivé věci, ale teď je třeba společně budovat lepší budoucnost.

Jenže dlouholetý český europoslanec Jan Zahradil, který v poslaneckém křesle v Bruselu seděl mezi lety 2004 až 2024, připomíná, že do této kapitoly patří i rok 2003, tedy již rok, kdy bychom podle Česko-německé deklarace měli hledět do budoucnosti. Bernd Posselt vrátil odsun sudetských Němců na stůl a postaral se o to, že Česko dostalo nejmenší počet hlasů ze všech zemí, které měly v roce 2004 vstoupit do EU.

Evropský parlament hlasoval o rozšíření Evropské unie 9. dubna 2003. Česká republika tehdy obdržela 489 hlasů, zatímco ostatní kandidátské země získaly podporu přesahující hranici pěti set hlasů. Proti českému vstupu hlasoval celý europoslanecký klub CSU vedený Berndem Posseltem a také téměř polovina poslanců CDU.

„Chceme vyslat k české politické scéně signál, že rány způsobené v minulosti vyhnaným Němcům jsou ještě otevřené a že je třeba je léčit oboustranným dialogem,“ uvedli tehdy europoslanci CSU před samotným hlasováním.

Zahradil v této souvislosti připomněl, že Bernd Posselt kvůli Benešovým dekretům Česko kritizoval již před zmíněným hlasováním a žádal zrušení Benešových dekretů.

Na tento tlak reagovala česká Poslanecká sněmovna.

„24. dubna 2002 přijala Poslanecká sněmovna, a to jednomyslně, usnesení, v němž se mj. praví, že právní a majetkové vztahy, které vyplynuly z poválečných zákonů a Benešových dekretů, jsou nezpochybnitelné, nedotknutelné a neměnné. Toto usnesení mimochodem – vedle tehdejšího premiéra Zemana a předsedy Sněmovny Klause – výslovně podpořil i tehdejší prezident Václav Havel (!),“ připomínal Jan Zahradil.

Anketa

Chcete, aby se EU změnila ve Spojené státy evropské, jak si přeje Petr Pavel?

Ano

1%

Ne

98%

Nevím / Je mi to jedno

1%

hlasovalo: 21782 lidí

A hned pokračoval.

„Ale ani toto usnesení nespadlo z nebe. Bylo reakcí na konstantní tlak na zrušení Benešových dekretů, který vyvrcholil v závěru přístupových rozhovorů o členství ČR v EU. B. Posselt tehdy dokonce na plénu EP předložil ‚lidskoprávní‘ rezoluci požadující zrušení dekretů. Podobný požadavek chystali v té době i poslanci CDU a CSU v německém Spolkovém sněmu.“

Zahradil také připomněl, že Posselt nepřestal tlačit na zrušení Benešových dekretů ani po vstupu České republiky do EU. V roce 2009, v roce českého předsednictví v EU, označil dekrety za „protievropské“, „rasistické“ a za „nebezpečný rakovinný nádor v evropském právním pořádku“.

Stejně jako Jan Zahradil byl i Bernd Posselt europoslancem 20 let, jen své působení v Evropském parlamentu odstartoval o dekádu dříve. Europoslancem byl mezi lety 1994 až 2014.

Psali jsme:

Zbořil připomněl minulost podporovatele Posseltova sjezdu

Poučíme se, odpustíme si. Lidovecký recept na landsmanšaft

Lůza. Petr Nečas o odpůrcích sudetského sjezdu

Oni jsou Němci a my jsme Češi? Šílená vlna, rozjela se Decroix