Okamžitě vyměnit šéfa EU Junckera! Miroslava Němcová sdělila PL i další nečekané myšlenky

24.05.2016 6:52

ROZHOVOR Bývalá předsedkyně Poslanecké sněmovny poslankyně Miroslava Němcová rozumí kroměřížské výzvě na podporu vhodného kandidáta na prezidenta, ale obává se, zda není příliš brzy. „Zdá se mi, že do prezidentské volby je ještě hodně času. I v minulé volbě se nevyplatilo Janu Fischerovi, že vystartoval se svou kampaní tak brzy, pak už byl trochu okoukaný a lidi už byli zvědavi na někoho jiného,“ připomněla v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz situaci favorita, který se nakonec v přímé volbě nedostal ani do druhého kola.

Okamžitě vyměnit šéfa EU Junckera! Miroslava Němcová sdělila PL i další nečekané myšlenky
Foto: Hans Štembera
Popisek: Miroslava Němcová

Anketa

Jste spokojeni s výsledkem prezidentských voleb v Rakousku?

3%
95%
hlasovalo: 14495 lidí

Co říkáte na kroměřížskou výzvu iniciativy Peloton založenou řadou významných osobností, která chce podpořit případné kandidáty do prezidentské volby? Je to prospěšná iniciativa, nebo to může být kontraproduktivní a naopak to nahraje Miloši Zemanovi?

Já po pravdě řečeno nevím. Zdá se mi, že do prezidentské volby je ještě hodně času. I v minulé volbě se nevyplatilo Janu Fischerovi, že vystartoval se svou kampaní tak brzy, pak už byl trochu okoukaný a lidi už byli zvědavi na někoho jiného. A když někdo vstoupil do hry později, dokázal převálcovat ty, kteří vstoupili příliš brzy. Na jednu stranu té výzvě rozumím, je jasné, že má-li získat nějaký kandidát, který by se chtěl a mohl postavit Miloši Zemanovi, výraznější podporu, je pro to třeba spojit síly, zapomenout na nějaké nevraživosti a malichernosti typu, že někomu by se líbil někdo a někomu o kousek víc někdo druhý. Protože v prvním kole by se mohlo stát, že takhle roztříštěné pole by nevyslalo do druhého kola nikoho jiného a potom by to vítězství Miloše Zemana bylo velmi snadné. Na druhou stranu nevím, jestli veřejnost ve chvíli, kdy je oslovena už dnes, nebude za rok, za dva, znuděna tímto tématem. To je otázka. Nemyslím si, že se něco významného v přípravě na prezidentskou kampaň zkazí, ale nejsem si jista, jestli není příliš brzy. Do té doby se stane ještě mnoho věcí.

Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček na to reagoval výrokem, že to může být polibek smrti pro každého prezidentského kandidáta, koho tyto osobnosti podpoří. Není to urážlivý výrok od úředníka, který těmto osobnostem politického a veřejného života nesahá ani po kotníky?

Já jsem se rozhodla nekomentovat nápady a myšlenkový trysk pana Ovčáčka, protože se skřípěním zubů musím reflektovat, co říká, ve chvíli, kdy tlumočí názory prezidenta republiky. A musím brát v potaz, že to, co říká Ovčáček, je názorem prezidenta republiky a k tomu se musím nějak postavit a třeba se i nějak vyjádřit. Ale to, co spontánně sám ze svých hlubin říká pan Ovčáček, je mi úplně ukradené. A vůbec na to nehodlám reagovat.

Nicméně je otázka, zda voliči Miloše Zemana budou brát v úvahu, co si o prezidentských kandidátech myslí osobnosti jako bývalí politici – vysokoškolský učitel Daniel Kroupa, advokátka Hana Marvanová, exministr pro lidská práva muzikant Michael Kocáb a další. Myslíte, že dají na jejich doporučení?

Myslím, ze společnost je tak silně rozdělena, že teď v tuto chvíli není možné nějakým racionálním způsobem přesvědčit ty přesycené voliče od prezidenta Miloše Zemana, aby změnili svou volbu. Může se stát v průběhu příštích měsíců, že toto jejich přesvědčení zeslábne, že si utřídí myšlenky, buď na základě nějakých nových věcí, které se stanou, nových postojů prezidenta republiky, dejme tomu nějakého velkého zklamání, které jim sám osobně přinese, že svou volbu změní. Ale pokoušet se teď nějakým způsobem přesvědčovat stoupence Miloše Zemana, by určitě nepadlo na úrodnou půdu.

Prezident Miloš Zeman získal v posledním roce už téměř ztracenou podporu hlavně svou protiimigrační politikou. Myslíte si, že to mu vystačí jako hlavní téma i do příští prezidentské volby? Může se stát, že když mu Benešovy dekrety vyhrály první volbu, že teď mu migrační krize vyhraje druhou?

Migrační téma je pořád velkým tématem, třebaže se České republiky zdaleka netýká tolik jako sousedního Německa nebo sousedního Rakouska, které mají na svém území mnohem víc migrantů, než kolik bychom si dovedli představit u nás. Ale to téma tady s námi bude, nezdá se, že to bude vyřešeno – už kvůli neschopnosti Evropské unie – během tohoto roku. To znamená, že jeho přesun do roku 1917 tady existuje a prezidentské volby jsou na kraji roku 2018, takže toto téma určitě nějaký vliv na rozhodování mít bude. Ale jak říkám, je to ještě velmi dlouhá doba, může se stát hodně věcí, které přimějí lidi nějak jinak přemýšlet nad prezidentskou volbou.

Například teď proběhne referendum ve Velké Británii o jejím setrvání nebo nesetrvání v Evropské unii. Kdyby, a z mého pohledu nedejbože, se Británie rozhodla odejít, tak padá celá ta architektura Evropské unie. A myslím, že nastane okamžitě takový ten pyramidový efekt, kdy, když je vysunut ten spodní kámen, začne se bortit celá struktura. V tu chvíli tady nastane stav, na který nejsme nijak připraveni, ani myšlenkově ani fakticky, že se vrátíme tam, kde jsme byli, než jsme vstoupili do Evropské unie. To znamená do situace, kdy bychom měli vlastní hranice, kdy by byly ztížené obchodní podmínky i pohyb po Evropě. Všechny tyto věci úplně jinak zatočí jak s hospodářstvím, tak s politikou, a může se stát, že se lidé budou rozhodovat v té době ještě na základě kritérií, která dnes neumíme tak jasně vidět.

Nezkomplikoval by rozpad Evropské unie víc i migrační krizi? Odborníci říkají, že v budoucnu můžeme očekávat ještě mnohem větší příliv běženců, až miliony lidí, protože začínají vysychat rozsáhlá území severní Afriky a Středního východu. Jak dokáží jednotlivé země čelit mnohem větší vlně, která hrozí, když si zatím nebyl schopen ani tak velký celek jako je Evropská unie poradit s menším počtem migrantů, než který nás možná v budoucnu čeká?

Nejsem úplně schopna si představit, že by se Evropa neubránila, kdyby nastal ten extrémní případ, že zcela selžou evropské orgány. I když už selhaly, o tom není nejmenších pochyb. Nedávné prohlášení předsedy Evropské komise Junckera, kdy vyhrožoval Velké Británii, a teď parafrázuji, že jestli vystoupí z Evropské unie, tak si to odskáče, myslím, že i umírněnější voliče ve Velké Británii musel nadzvednout ze židle. Já být britský volič, řeknu si, že pan Juncker mi nebude pískat můj život a pod dojmem tohoto naštvání bych v prvních minutách byla ochotna volit vystoupení z Evropské unie, protože bych nechtěla, aby takový pán rozhodoval o osudu mém osobním i mé země. To muselo podebrat Brity nesmírným způsobem. Juncker už není způsobilý vůbec fungovat v evropských strukturách. Má být okamžitě vyměněn.

A druhá věc je, že je těžké v migrační krizi spoléhat na Turecko. Já osobně jsem iniciovala usnesení Poslanecké sněmovny, které odmítá dosavadní dohodu Evropské unie s Tureckem. A jsem ráda, že usnesení, které odmítá zjednodušenou vízovou povinnost pro Turky, bylo přijato, protože se domnívám, že tím by se problém nevyřešil, ale spíš posílil. Nevíme, kdo by sem za těchto okolností z Turecka přicházel. A ta rizika i podle vyjádření bezpečnostních analytiků, ať už ze Spojených států nebo Německa, jsou úplně jasná.

Takže Evropa moc akceschopná není, ale pořád si myslím, že je nějaká naděje, že se vzpamatuje. Možná tím impulsem budou rakouské volby nebo jiné volby v těch zemích, kde přijdou politici, kteří do toho vstoupí razantněji a řeknou, že to bude prostě jinak.

ODS navrhovala mnoho kroků, jak čelit přílivu migrantů. Ale máte i nějaký recept na to, co s tím více než milionem, který už v Evropě je? I když mnozí z příchozích běženců nemají nárok na azyl, většina jich tady stejně zůstane, protože návratová politika nefunguje, už kvůli neochotě zemí původu brát si migranty zpět, což jim umožňuje i fakt, že migranti sem přicházejí často bez dokladů.

Nevidím řešení na lidi, kteří přišli a jsou už na evropském území, zejména v Německu nebo ve Švédsku. To řešení nemá a bude to klást nesmírné nároky na celou generaci politiků, která bude přicházet a bude se to pokoušet řešit. Kdybych věděla, jak tuto věc řešit, byla bych na Nobelovu cenu. Neví to dneska vůbec nikdo na světě. Protože vrátit je, což by se každému zdálo jednoznačné, ale když sem přišel, nemá doklady, nemůžeme si ověřit, o koho jde. Normálně by si člověk do svého bytu nepustil nikoho a hlídal by si dveře, koho přes ně pustí. A tady německá kancléřka Angela Merkelová dveře otevřela, ať už to myslela nebo nemyslela tak, jak to dopadlo. Ale výsledek je fakticky takový, že sem přišla spousta lidí, o kterých nevíme vůbec nic. A jak je máme jednou uvnitř, je strašně obtížné je dostat ven. Na tohle recept nemám, proto jsme vždycky mluvili o tom, jak zabránit příchodu dalších.

Naše názory se týkaly toho, jak ochránit vnější schengenskou hranici, jak lépe posílit jednání s jednotkami, které chrání námořní linii. Dávala jsem také návrh usnesení, který uspěl, že v případě, kdy nebudou Řecko nebo ty země, které jsou na vnější hranici Schengenu, schopny ochránit tento prostor, musí být dočasně z Schengenu vyřazeny. Ten návrh Poslanecká sněmovna přijala, ale pan premiér říká, že se jím nehodlá řídit a že to pro něj nic neznamená. Ale to je přece jediný způsob: jestliže někdo má zastavit něco a nedělá to, musí být vyloučen, aby byl ochráněn zbytek. To jsou naše návrhy, tady nikdo nic chytřejšího nevymyslí. Takhle to je jednoduché a prosté, buď se to udělá, nebo neudělá, a to, že se to nedělá, způsobuje, že se jednotlivé státy uzavírají do sebe. Rakousko začalo budovat na Brenneru hranici, teď od ní sice ustupuje, ale pokud nebude zvládnuta ochrana ať už před příchodem severoafričanů, kteří připlouvají do Itálie, nebo těch, kteří přicházejí ještě pořád přes Turecko, tak se jednotlivé členské státy uzavřou a bude to naprosto logické. A nastane ten efekt, co jsme nechtěli, tedy zrušení Schengenu, zkomplikování všech osobních, ekonomických věcí, prostě bude to mít negativních dopad na náš život.

Co říkáte na názor advokátky Kláry Samkové, který vyslovila na akci v Poslanecké sněmovně, že islamismus jako ideologie je stejně nebezpečný a antihumánní jako nacismus nebo komunismus? Myslíte si, že je třeba se mnohem důrazněji bránit proti šíření islámu na území Evropy, aby nedocházelo například i k radikalizaci mladých muslimů, kteří už se narodili a vyrostli v evropských zemích?

Mne překvapuje třeba to, že se vědělo, že v mnoha zemích, například v Německu nebo Belgii, mají salafisté, stoupenci radikální formy islámu, docela široké zastoupení, že působí v mešitách a že společnost je sice nějak monitorovala, ale státní instituce příslušných zemí proti nim nijak nevystoupily. Myslím, že tahle míra tolerance akceptovatelná není, že něco, co zásadním způsobem jde proti hostitelské společnosti, musí vyvolat obrannou reakci a hostitelská společnost se musí bránit. V tomhle selhání je příklad pro nás, abychom se v žádném případě touhle cestou nepouštěli.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Libuše Frantová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

EU je ekonomická supervelomoc, vykládal před lidmi Niedermayer. Jen je škoda, že nemá společnou zahraniční politiku

20:34 EU je ekonomická supervelomoc, vykládal před lidmi Niedermayer. Jen je škoda, že nemá společnou zahraniční politiku

REPORTÁŽ Europoslanec versus český podnikatel. Chvála prezidenta za jeho aktivity v Číně. To pro mno…