Opsané od Babiše. Málo, pozdě, nebude to stačit. „Jurečkovné“ je pod palbou

15.06.2022 19:25 | Rozhovor

Rodiny s loňskými ročními příjmy do milionu korun hrubého zřejmě budou dostávat od srpna jednorázový příspěvek 5 000 korun na dítě do 18 let věku. Předpokládá to vládní návrh zákona, který v úterý schválila Poslanecká sněmovna beze změn zrychleně ve stavu legislativní nouze. Dávkou chce kabinet zmírnit dopady zdražování na rodiny. ParlamentníListy.cz se v anketě politiků zeptaly, co si o tomto příspěvku myslí a jak dále postupovat při zmírňování sociálního napětí.

Opsané od Babiše. Málo, pozdě, nebude to stačit. „Jurečkovné“ je pod palbou
Foto: Hans Štembera
Popisek: Schůze sněmovny. Sněmovna schválila pětitisícový příspěvek jako pomoc pro rodiny s příjmem do milionu

Anketa

Má vláda zastropovat ceny pohonných hmot i za cenu, že na to bude doplácet z rozpočtu?

95%
3%
hlasovalo: 15394 lidí
Domácnosti s přídavky na děti získají podporu automaticky. Ostatní rodiče o ni budou žádat. Nárok na dávku by mohlo mít zhruba 1,56 milionu dětí. Předlohu nyní dostane k posouzení Senát. Dolní komora ji schválila hlasy 158 ze 166 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo. Opoziční poslanci neuspěli například s návrhy, aby příspěvek byl na nezaopatřené děti do 26 let, tedy i na studenty nebo aspoň na středoškolské studenty do 21 let. K zamítnutým opozičním úpravám patřilo také zrušení milionové hranice hrubých příjmů rodin. Hnutí ANO pak neprosadilo každoměsíční vyplácení příspěvku do konce roku nebo půl roku.

Příspěvek bude podle schválené novely pro dítě, které 1. srpna nedovrší 18 let. Stát dávku vyplatí i na děti, které se od srpna do konce roku teprve narodí. Rodiny, které mají za červen nárok na dětské přídavky, by měly dostat pětitisícovou dávku v srpnu. Ostatním rodičům, kteří budou muset o peníze žádat, by měla podpora dorazit do konce dalšího měsíce po rozhodnutí o přiznání.

Nárok na 5 000 korun od státu bude mít podle návrhu dítě s trvalým pobytem a bydlištěm v Česku. Rodiče musejí s dítětem žít a hradit náklady. Příspěvek mohou získat i cizinci, kteří v Česku dlouhodobě žijí a pracují. Čerpat ji mohou pěstouni, manželé či partneři rodičů i vdovci a vdovy po rodičích. Do milionového příjmu se bude započítávat nejen výdělek ze zaměstnání a podnikání, ale také z nájmů a rovněž ostatní příjmy. Patří k nim příjem z autorských práv, výživného, z prodeje nemovitostí, cenných papírů i jiných věcí či z převodu firmy. Živnostníkům s paušálem se má započítat jako příjem nejméně polovina celostátní průměrné mzdy. Na podání žádosti budou mít rodiče rok. Žádat budou moci elektronicky přes on-line aplikaci, osobně v kontaktních místech Czech POINT nebo v pobočkách úřadu práce.

„Osobně s těmi pěti tisíci korunami na dítě do 18 let mám problém. Podle mě je to velmi plošná sociální dávka. Doporučovala bych se spíš zaměřit na koncepční řešení příčin, které vedou k extrémním cenám za energie pro české občany. Jakkoliv je to těžké. Je třeba se bavit o možnostech odstoupení nakupování elektrické energie prostřednictvím burzy, minimálně tam pouze obchodovat s přebytky. Řešit s ostatními problém emisních povolenek, které se již staly komoditou pro spekulanty. Snažit se získat zpět do rukou státu kritickou infrastrukturu – tedy například zásobníky plynu. Není to snadné a rychlé, ale podle mě nezbytně nutné. A ještě bych dodala zastropování cen energií s vyjednáním souhlasu minoritních akcionářů ČEZ a. s.,“ objasnila Jitka Chalánková, senátorka za Prostějovsko, místopředsedkyně výboru pro sociální politiku.

„V Senátu budu hlasovat pro. Lidem to bylo veřejně opakovaně slíbeno, tak nelze konat jinak. Ovšem skutečnost je, že se jedná o stejný populismus jako kdysi Babišových pět tisíc pro důchodce. A dále... Postup v jiných zemích dává dost inspirativních námětů,“ konstatoval Michael Canov (SLK), senátor za Liberecko, místopředseda ústavně-právního výboru, starosta Chrastavy. 

„Ta má doporučení jsou stále stejná. Snížit či zrušit přechodně sazbu DPH u základních potravin, plynu, elektřiny a tepla. A snížit daň u pohonných hmot (přechodně). Vláda cynicky počítá s tím, že po vrcholu inflace v červenci dojde k jejímu snižování. Propočty inflace totiž budou vycházet již z vyšší základny inflace posledních měsíců roku 2021. Nicméně drahota zůstane. Je potřeba ji zmírnit navýšením mezd těch zaměstnanců, kterým nebyly podstatněji či vůbec navýšeny mzdy (většina veřejných zaměstnanců, zejména státní úředníci atd.). To ale bohužel roztočí kola inflace dál. Je potřeba velmi rychle ukončit válku na Ukrajině. Ta se výrazně podílí na velkém nárůstu cen většiny komodit (ropa, plyn, pšenice, rýže, průmyslové kovy),“ vysvětlil Jiří Paroubek, bývalý premiér a expředseda ČSSD.

„Tento návrh náš poslanecký klub SPD podpořil, ale celý dvouměsíční, ze strany vlády zdlouhavý a chaotický proces přípravy tohoto zákona a jeho výsledek by bylo možné v krátkosti charakterizovat metaforou ‚hora porodila myš‘. Jde o návrh nekvalitní, nesystémový, nespravedlivý a administrativně velmi náročný, který navíc znovu zatěžuje úřady práce již tak velmi zahlcené jinými agendami. Za SPD jsem navrhovala, aby tuto pomoc obdržely všechny nezaopatřené děti, nejen část dětí (a jejich rodin) do 18 let, jak nakonec prosadila vláda. Tedy všechny děti do 26 let, které studují anebo studovat ani pracovat nemohou z důvodu vážného zdravotního postižení. Tak jak je tomu u přídavků na děti a jak vyplývá ze zákona o státní sociální podpoře. Vládní návrh tak diskriminuje rodiče dětí v rozmezí 18 až 26 let, zejména ty nízkopříjmové. Přitom náš návrh by znamenal pouze o 1,5 miliardy vyšší nárok na státní rozpočet, což je v jeho celkovém rozsahu marginální. A rovněž jsem navrhovala, aby rodiče nemuseli při žádosti o tento příspěvek deklarovat své příjmy za rok 2021. Bohužel vládní poslanci tyto jasné a věcné argumenty vůbec nechtěli slyšet a silou sněmovní většiny si prosadili svou nedostatečnou a diskriminační variantu návrhu zákona. Za SPD jasně říkám, že je potřeba jednat systémově a urychleně přijmout naše návrhy, které jsem již za SPD podala, a to: zvýšení daňových slev na poplatníka, manžela/ku, studenty a pracující invalidy, a také daňová zvýhodnění na děti plus pomoc pro naše zdravotně postižené občany ve formě zvýšení příspěvku na mobilitu a příspěvku na péči, což jsou návrhy, které jsem tak podala již v loňském roce,“ prozradila Lucie Šafránková, poslankyně SPD, místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku. 

„Jednorázová pomoc pět tisíc těsně před volbami je naprosto nedostatečná. Elektřina zdražuje pro běžnou rodinu až o deset tisíc ročně. Teplo zdraží často víc než dvojnásobně. Až o třetinu zdražuje jídlo. Pokud si vláda myslí, že to vyřeší pět tisíc, tak je zcela mimo realitu. Potřebujeme skutečný boj proti drahotě. Sociální demokracie představila řešení již na začátku března. Je třeba alespoň část těchto návrhů realizovat,“ zdůraznil Michal Šmarda, předseda ČSSD, starosta Nového Města na Moravě. 

Bc. Lucie Šafránková

  • SPD
  • poslankyně, místopředsedkyně Výboru pro sociální politiku
  • poslankyně

„Tenhle nástroj je dílčí, a přitom zbytečně plošný. Co sociální tarif a růst minimální mzdy? Chybí mi taky logika zbilancování v rozpočtu. Proti sumě všech valorizací a kompenzací musí stát zdroje a plán udržitelného zadlužení. Pro rok 2023 už včetně daní. A do balíčku opatření třeba dát i odvážnější cenovou regulaci, ale i přímé nákupy energie,“ upozornil Jiří Dolejš, poslanec KSČM v letech 2002 až 2021.

„Opisují kluci jeden od druhého. Když to dával Babiš, kupoval si voliče a opozice se mohla přetrhnout s kritikou. Teď vládnou jeho kritici spolu, a pokud se nepletu, za tři měsíce jsou komunální volby a jako náhodou to tak znovu vyjde. Stejně jako u Babiše ani teď jednorázové balíčky nic neřeší a ti nejpotřebnější, tak na ty opět nedojde. S nárůstem inflace a cen za elektřinu a plyn platí měsíčně. ‚Topolánkovy gule‘ by to teď chtělo, ale toho by nebyl schopen ani on, leda tak moudře radit, ono by totiž stačilo přestat lidem lhát, že nakupujeme plyn z Ruska, když nám jej dávají ‚unijní bratři z Německa‘, stejně jako s elektřinou, která se u nás levně vyrábí, ale z Německa ji za draze dostáváme zpět, takže jen nesmíme přemýšlet, že se na nás ti větší budou zlobit, protože k tomu přidáte emisní povolenky a jejich stoupající cenu, tak vám z rovnice vyjde, že všichni platíme daleko bohatším Němcům za jejich zpackanou zelenou energetickou revoluci a jejich novodobou mantru zvanou Green Deal,“ vysvětlil Pavol Lukša, předseda strany Dobrá volba 2016, starosta Čeladné. 

„V tomto případě by pomoc měla směřovat k těm, co jsou nejvíc ohrožení chudobou, což u plošné pomoci lze jen těžko docílit. Už jen proto, že v existenčních problémech mohou být často lidé, kteří nemají děti nebo mají děti starší 18 let. Procházíme dobou, která není a v dohledné době nebude ekonomicky jednoduchá, a bude potřeba precizní hospodaření, aby nedocházelo k dalšímu prohlubování dluhu. Sociální napětí roste hlavně z důvodu rostoucích cen energií, což se následně odráží ve zdražování dalších základních produktů. A s tím pak pochopitelně panují obavy, jak se vše bude vyvíjet dál. Není to jednoduchá doba. Je daleko náročnější než ‚covidová‘ a jednoduché řešení neexistuje. Nicméně si myslím, že vláda dělá maximum možného,“ uvedl Marek Černoch, nyní člen ODS, dříve předseda poslaneckého klubu Úsvitu.

„Hodně málo, hodně pozdě. Opět se ukazuje, že vláda chce hlavně pochvalu za nízký deficit rozpočtu a je jí jedno, jak na to doplatí drtivá většina občanů. To je rozdíl mezi vládou premiéra Fialy a vládami okolních států. Ty se starají především o své občany a až následně o dění ve světě,“ sdělil Leo Luzar, poslanec KSČM v letech 2014 až 2021.

„V oblasti sociálního napětí je nutné vyrovnat podmínky a administrativní náročnosti žádostí o podporu s našimi vlastními lidmi. Pokud Ukrajinci po půl roce výplaty pětitisícového příspěvku automaticky přejdou na výplatu životního minima, zatímco naši lidé musejí zdlouhavě a ponižujícím způsobem dokazovat svoji chudobu, tak je něco špatně a já věřím, že politická cena za amatérismus Fialovy vlády bude dostatečně vysoká. Zatímco Ukrajinci mají základní zubařskou péči zdarma, tak já se už několik měsíců marně snažím zajistit základní zubní protetiku pro naše vlastní bezdomovce (je jich registrovaných 26 000), kteří stejně jako přicházející Ukrajinci neplatí sociální pojištění ani nejsou registrovaní na UP, ani se o ně nestará žádná z těch integračních a imigraci podporujících neziskovek. A to nemluvím o sociálním bydlení, o svobodných matkách, samoživitelkách, seniorech ani nemajetných mladistvých (například těch, kteří opouštějí dětské domovy a nemají kam jít). Pro urychlenou výstavbu pro Ukrajince jde najednou vše rychle, pro naše nízkopříjmové skupiny se administrace vleče přes deset let. Jediný, kdo na to hlasitě upozorňuje, je SPD, ostatní hlavní politické strany se stydlivě dívají jinam. A pak se někdo diví narůstajícímu sociálnímu napětí?“ domníval se Jiří Kobza, poslanec SPD.

„Částka je to velice nízká, ale lepší něco než vůbec nic. Pomoci by se mělo i lidem cestujícím do práce ve formě příspěvků na dopravu. Do budoucna, a to co nejdříve, by měla být zvýšena odpočitatelná položka na dítě v rámci daní, a to minimálně o tisíc korun. Taková pomoc by byla určitě lepší než jednorázový příspěvek,“ konstatoval Marian Keremidský, první místopředseda Strany práv občanů. 

„Je to nesystémové a navíc to vůbec nepokrývá inflaci. Když se podívám na diferencované řešení v sousedním Rakousku, tak to jen ukazuje na neschopnost naší vlády,“ podíval se Vojtěch Filip, dlouholetý bývalý předseda KSČM, exmístopředseda Poslanecké sněmovny. 

„Jednorázový pětitisícový příspěvek nic neřeší. Za správné považuji: snížit DPH na potraviny PHM, zajistit elektřinu za přijatelnou cenu a až přebytek prodat na burze, zajistit plyn přímo od producentů,“ doporučila Pavlína Nytrová, bývalá poslankyně ČSSD.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Oldřich Szaban

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Český lev a dva ocasy... Přestřelka pokračuje. Konečná posílá Černochové trochu jiné tričko

19:39 Český lev a dva ocasy... Přestřelka pokračuje. Konečná posílá Černochové trochu jiné tričko

Jak je to podle průzkumu se spokojeností lidí v ČR se členstvím v EU? I o tom mluví v rozhovoru euro…