Při senátní kampani vás mimo jiné podpořil profesor Piťha, který ostře kritizuje Istanbulskou úmluvu. Kvůli tomu čelil i žalobě. Máte k ní také výhrady?

Nejenže mám výhrady, ale zásadně ji odmítám jako velmi nebezpečný dokument. Vycházím z podrobné znalosti její důvodové zprávy a z životních zkušeností a poznání reality v některých zemích kolem nás, kde jsou s prosazováním tzv. lidskoprávní agendy dále než u nás. Ve skutečnosti nemají tyto snahy samozřejmě se základními lidskými právy nic společného. Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí je ve své podstatě trojským koněm a jejím pravým cílem je prosazování agresivního genderismu. Odpůrci úmluvy v žádném případě domácí násilí neschvalují, ale odmítají převýchovu lidí, především dětí, podle pokynů nevládních organizací a dozorujícího orgánu GREVIO. Lidem, kteří naopak za úmluvou stojí, jde o změnu tradičních rolí pohlaví a stereotypů, zahrnutí převýchovy do učebních osnov na všech stupních škol i mimo školy, do volnočasových aktivit a do médií ve snaze oslovit co nejširší veřejnost.

Při ochraně tzv. zvláště zranitelných skupin, mezi které se řadí i lidé hlásící se k mnoha možná ještě ani nedefinovaným sexuálním menšinám, bude uplatňován princip viny. Bude stačit, když se dotyčný bude cítit ublížen. Z důvodu převýchovy se budou seznamovat i malé děti, dokonce předškolního věku, se sexuálními praktikami a pojmy, které podle mého názoru a přesvědčení do dětské hlavy nepatří. Není to plané strašení, v mnoha zemích už se to děje. Dítě bude muset mít dost času se rozhodnout, zda se cítí být mužem či ženou bez ohledu na své biologické pohlaví. Rodiče budou povinni toto respektovat, jinak jim bude hrozit zásah sociální služby. Úmluva bude mít tzv. aplikační přednost v českém právním systému. Zaznamenala jsem také obavy právnické veřejnosti, že bude prolomena mlčenlivost a oznamovací povinnost určitých profesí pod hrozbou kriminalizace. A na závěr ještě jedna poznámka. Pokud se bavíme o předcházení násilí v rodinách, tak naše legislativa je dostatečná a úmluva je v tomto ohledu naprosto zbytečným dokumentem.

Vy se například s europoslancem Tomášem Zdechovským hodně angažujete v kauze Michaláková, kdy Evě Michalákové byli v Norsku odebráni dva synové; a ačkoliv byla obvinění vyvrácena, syny jí soud odmítl vrátit zpět. Za to jste se dočkala nepěkných slůvek od bývalé norské velvyslankyně Siri Sletnerové, která všechny, kdo se zastávali Evy Michalákové a jejího práva starat se o své děti, označila za cynické a nacionalistické politiky a naši zemi zemi za zpátečnickou, média neetická a postkomunistická. Co k tomu říci? Asi je dobře, že už u nás není velvyslankyní...